Německo otestuje základní nepodmíněný příjem. Vybraní lidé dostanou bez dalších otázek přes 30 tisíc korun měsíčně

Německo experimentuje se základním nepodmíněným příjmem

Někteří ho považují za nutné východisko v automatizovaném světě, jiní za utopický scénář, který může maximálně zjednodušit systém sociálních dávek. Myšlenka základního nepodmíněného příjmu (známého také pod zkratkou UBI z anglického universal basic income) přesto pořád přitahuje. A nově s ní experimentují i Němci.

Iniciativa pod taktovou berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW) má jednoduchý princip. Po dobu tří let bude 120 lidem dávat 1 200 eur měsíčně (zhruba 31 tisíc korun), což je kolem 300 eur (necelých 8 tisíc korun) pod hranicí tamní minimální mzdy, a to bez dalších otázek nebo podmínek.

Výsledky se pak budou porovnávat s kontrolní skupinou 1 400 lidí, kteří žádný základní nepodmíněný příjem dostávat nebudou. Experiment přitom není financován z veřejných peněz, ale kapes desítek tisíc drobných dárců. 

Všichni účastníci následně budou vyplňovat dotazníky o svém životě, práci i emočních stavech, píše magazín Business Insider. Obecnou myšlenkou UBI je jednotná dávka pro všechny, nezávisle na tom, zda daný člověk pracuje nebo v jaké sociální vrstvě je.

berlin-panorama

Panorama německého hlavního města Berlín

Podporovatelé této kontroverzní teorie tvrdí, že UBI snižuje nerovnost ve společnosti, může zvýšit životní úroveň a snížit hladiny stresu, protože přináší lidem jistoty. Sekundárním efektem pro stát je, že se často složité sociální systémy redukují na jednotnou dávku. Odpůrci naopak tvrdí, že UBI bude nevyhnutelně znamenat, že lidé nebudou motivováni k práci a nebudou tudíž přispívat do ekonomiky. Podporovatelé pak kontrují, že naopak budou mít čas a finance na to dělat více kreativní práce a tudíž ekonomiku více rozvíjet.

„Idea základního nepodmíněného příjmu je v praxi neuskutečnitelná.“

Dosavadní průzkumy a podobné experimenty nahrávají do karet spíše odpůrcům. „Idea základního nepodmíněného příjmu je v praxi neuskutečnitelná. O její uvedení se v různých koutech světa lidé pokouší už vlastně po staletí, vesměs neúspěšně,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda a zmiňuje příklad finského experimentu.

Severská země mezi roky 2017 a 2019 platila dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (dnes v přepočtu zhruba 15 tisíc korun) měsíčně. Ukázalo se, že program nemotivoval nezaměstnané dál pracovat nebo hledat práci. Na druhou stranu se jim zlepšilo psychické zdraví i životní úroveň.

Jenže dosavadní experimenty nejsou jednotné v metodice, a proto jsou jasné závěry stále předčasné. Zatímco finský model podpořil pouze nezaměstnané, nová iniciativa španělské vlády z minulého měsíce se zase zaměřila na 850 tisíc nejchudších domácností. Experimenty z USA a Kanady už ze 60. let zase počítaly s pobídkou v podobně negativní daně z příjmu.

UBI ale může mít i řadu vedlejších efektů. Experiment z Indie v roce 2011 ukázal, že základní nepodmíněný příjem zvýšil docházku dětí do škol o 25 % ve vesnicích se zajištěným příjmem oproti kontrolním vesnicím bez zajištěného příjmu. Bodem sporu je pak i efekt na zaměstnanost, který někdy podporovatelé myšlenky zmiňují.

„Sám o sobě UBI významněji nezvýší zaměstnanost, to naznačují i dosavadní experimenty, a ani nemusí být vždy jasná souvislost mezi touto metodou a motivací k práci,“ okomentoval minulý měsíc myšlenku Radek Špicar, ekonom a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Jediné východisko v době automatizace

Špicar a jeho kolegové v analýze pro CzechCrunch před měsícem potvrdili, že jedním z hlavních benefitů je především zjednodušení současných, často složitých sociálních systémů nebo zvýšení obecné jistoty lidí. V tomto smyslu operují s nepodmíněným základním příjmem i vládní programy. Celá idea ale možná bude důležitá i ze zcela jiného důvodu, než jsou sociální dávky.

Světově uznávaný expert na umělou inteligenci Kai-Fu Lee říká, že základní nepodmíněný příjem je jednou z metod, jak zmírnit dlouhodobě následky automatizace a robotizace na pracovní místa. Zároveň ale tvrdí, že není správné jen tak rozdat všem obyvatelům určitou částku měsíčně – naopak je nutné toto opatření spojit s dalšími kroky. Navrhuje vytvoření většího počtu míst v kreativních nebo sociálních odvětvích a podporu dobrovolnictví.

jitka-dvorakova5

Přečtěte si takéBylo občas těžké sledovat, jak Alza utíká. Dnes jsme jediný specialista na elektroniku v Česku, říká šéfka CZC Jitka Dvořáková

Bez dalších kroků se totiž podle Leeho bude stávat, že zejména lidé z mizejících profesí budou jen nadále přecházet k další mizející profesi. Například řidič nákladního auta, který už nebude potřeba, bude mít spíše tendenci přeučit se například na práci v továrně, která bude brzy také zrušena, než aby si zvyšoval kvalifikaci na zcela odlišné zaměření.

Podporu má UBI i od velkých jmen technologického průmyslu. Šéf automobilky Tesla a vesmírného startupu SpaceX Elon Musk uvažuje v podobných souvislostech jako Kai-Fu Lee a před dvěma roky řekl serveru CNBC, že nevidí jinou možnost, jak se s nástupem umělé inteligence vyrovnat.

mark-zuckerberg-facebook

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Foto: Facebook

Souhlasí i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, který ve svém proslovu před třemi roky řekl, že musíme „prozkoumávat myšlenky jako UBI, abychom zajistili, že všichni budou mít (finanční) polštář na to, zkoušet nové věci“. A myšlenku podporuje i zakladatel Twitteru Jack Dorsey.

Aljašská výjimka

Za univerzální příjem se postavil nedávno také americký prezidentský kandidát Andrew Yang. Ve své kampani navrhoval základní nepodmíněný příjem, tedy dávat každému Američanovi ve věku 18 až 64 let 1 000 dolarů měsíčně. Yang ve své kampani zmiňoval i příklad Aljašky, která má na kontě ekonomický unikát. Už od roku 1982 rozdává mezi své obyvatele výdělky ze státního fondu inkasujícího z těžby ropy.

Každému aljašskému obyvateli včetně dětí tak ročně rozdává mezi jedním a dvěma tisíci dolary v závislosti na tom, jak se těžebnímu průmyslu daří. Iniciativa podle magazínu Vox a zveřejněných studií vedla k vymizení extrémní chudoby a zároveň vyvrátila domněnku, že se sníží počet obyvatel, kteří pracují.

Základní nepodmíněný příjem v Česku

Základní nepodmíněný příjem není zcela novou ideou ani v Česku, v minulosti zaznívala nalevo i napravo politického spektra. Špicar i Kovanda ale v současné době nevidí pro podobnou iniciativu v Česku budoucnost.

spicar

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

„Na základní příjem prostě nemáme a ještě dlouho mít nebudeme. Vezměme si třeba starobní důchodce. Ti letos v České republice pobírají průměrně zhruba 14 400 korun měsíčně. Pokud by byl zaveden základní příjem, klesne jejich důchod na zhruba 6 000 korun měsíčně. Tuhle částku by pak pobírali všichni dospělí lidé,“ počítá Kovanda.

Podle Špicara je třeba se nejdřív zaměřit na produktivitu a strukturu naší ekonomiky. „Zatím nejsme v situaci, kdy by čistý model UBI dávalo smysl zavádět. Pokud bychom ale chtěli hledat zjednodušení pro systém dávek, určitě zde prostor pro diskusi je,“ řekl k tématu minulý měsíc.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.