Španělsko masivně experimentuje se základním příjmem. Peníze od státu dostanou přes 2 miliony lidí

Panorama Barcelony

Je to ožehavé téma nejen mezi politiky, ale i podnikateli a špičkami světového technologického průmyslu. Se základním nepodmíněným příjmem (známým také pod zkratkou UBI z anglického universal basic income) se doposud operovalo jen v rukavičkách, ovšem významné poznatky může přinést ekonomický experiment, který se právě teď rozjíždí ve Španělsku.

Tamní vláda už na konci května schválila program, který odstartoval se začátkem července a cílí v konečné fázi na 850 tisíc nejchudších domácností, neboli až 2,5 milionu lidí. Španělsko ovšem nebude dávat lidem rovnou, jednotnou dávku. Místo toho bude dorovnávat hodnotu nízkého příjmu lidí do určité částky, která pro jednotlivce tvoří v přepočtu zhruba 12,5 tisíce korun měsíčně. U rodin jsou částky nastavené různě, podle počtu členů domácnosti.

Peníze dostanou lidé nezávisle na tom, jestli mají práci, ale stanovené jsou další podmínky například v maximální hranici hodnoty majetku, který daná rodina nebo jednotlivec vlastní. Pokud ji překročí, na tuto podporu nemají nárok. Primárně by ovšem mělo jít o osoby, které jsou už nyní zapojeny do španělského sociálního systému.

Diskuze o zavedení UBI ve španělské vládě (částečně tvořené levicovou stranou Podemos) zažehla znovu koronavirová pandemie, nicméně výsledný kompromis se tak o celou ideu pouze opírá.

„UBI by měl být úplně pro všechny a ve stejné výši. Španělský model je spíše nastavení sociálního řešení minimálního příjmu, jakéhosi životního minima. Pravý UBI by odstraňoval složitý sociální systém,“ upřesňuje pro CzechCrunch viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

spicar

Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Z obecnějšího pohledu je však ideální čas s UBI zaexperimentovat ve velkém – fixní minimální příjem od státu je totiž podle některých podnikatelů, politiků i ekonomů potřebný instrument ke zvládnutí stále větší automatizace a postupného zanikání některých pracovních míst, například kvůli čím dál větší funkčnosti umělé inteligence. Špicar a jeho kolegové nicméně v analýze pro CzechCrunch potvrdili, že jedním z hlavních benefitů je především zjednodušení současných, často složitých sociálních systémů nebo zvýšení obecné jistoty lidí.

Jak shrnuje magazín Nature, myšlenka UBI není nová, ostatně v novele Utopie ji nastínil filozof Thomas More už v roce 1516. Ekonomové ji ovšem začali brát vážně až v druhé polovině 20. století. Ve své podstatě nemá jít nutně o socialistickou iniciativu, ale také institut, díky němuž se lidé mohou více věnovat osobnímu rozvoji, kreativní činnosti nebo dobrovolnictví a tím ekonomiku de facto posouvat v dlouhodobém horizontu.

Už v 60. a 70. letech UBI zajímavě navrhli politici v USA a Kanadě. Na několika vybraných místech uvedli v provoz pobídky v podobě negativní daně z příjmu. Jinými slovy, pakliže člověk vydělával pod určitou finanční hranici, stát mu peníze na daních nebral, ale naopak dával.

Větší míra docházky do škol

Dílčí studie (žádná nedosahovala takové šíře jako španělská iniciativa) probíhaly za posledních patnáct let v několika afrických zemích nebo i v Indii. Tamní příklady z několika vesnic z roku 2011 například ukázaly, že UBI zvýšil docházku dětí do škol o 25 % ve vesnicích se zajištěným příjmem oproti kontrolním vesnicím bez zajištěného příjmu.

V Evropě experimentovalo s UBI především Finsko. To mezi roky 2017 a 2019 platilo dvěma tisícům náhodně vybraným nezaměstnaným 560 eur (dnes v přepočtu zhruba 15 tisíc korun) měsíčně. Ačkoliv se ukázalo, že program nemotivoval nezaměstnané dál pracovat, zlepšilo se jim psychické zdraví i životní úroveň.

oldrich-bajer

Přečtěte si takéPřed dvěma týdny hovořil o velkých plánech. Teď ale Oldřich Bajer v čele Mall Group nečekaně končí

„Sám o sobě UBI významněji nezvýší zaměstnanost, to naznačují i dosavadní experimenty, a ani nemusí být vždy jasná souvislost mezi touto metodou a motivací k práci. Ani v realizovaném španělském modelu nečekáme silný efekt na zvýšení zaměstnanosti,“ komentuje myšlenku Špicar.

Za myšlenku se postavil nedávno také americký prezidentský kandidát Andrew Yang. Ve své kampani navrhoval skutečný základní nepodmíněný příjem, tedy dávat každému Američanovi ve věku 18 až 64 let 1 000 dolarů měsíčně, tedy dle současného kurzu přes 23 tisíc korun. Yang ve své kampani zmiňoval i příklad Aljašky, která má na kontě vskutku ekonomický unikát. Už od roku 1982 rozdává mezi své obyvatele výdělky ze státního fondu inkasujícího z těžby ropy.

Každému aljašskému obyvateli včetně dětí tak ročně rozdává mezi 1 000 a 2 000 dolary v závislosti na tom, jak se těžebnímu průmyslu daří. Iniciativa údajně vedla k vymizení extrémní chudoby a zároveň vyvrátila domněnku, že se sníží počet obyvatel, kteří pracují.

Od jedné mizející práce ke druhé

Vládní iniciativy prozatím příliš neoperují s rétorikou, která by UBI spojovala s automatizací a potenciální ztrátou pracovních míst, nicméně právě v souvislosti s těmito trendy uvažuje například světově uznávaný odborník na umělou inteligenci Kai-Fu Lee. Ten říká, že základní nepodmíněný příjem je jednou z metod, jak zmírnit dlouhodobě následky automatizace a robotizace na pracovní místa.

Lee ovšem zároveň tvrdí, že není správné jen tak rozdat všem obyvatelům určitou částku měsíčně a naopak je nutné toto opatření spojit s dalšími kroky. Konkrétně spolu s UBI navrhuje třeba vytvoření většího míst v kreativních nebo sociálních odvětvích a podporu dobrovolnictví.

Bez dalších kroků se totiž podle Leeho bude stávat, že zejména lidé z mizejících profesí budou jen nadále přecházet k další mizející profesi. Například řidič nákladního auta, který už nebude potřeba, bude mít spíše tendenci přeučit se například na práci v továrně, která bude brzy také zrušena, než aby si zvyšoval kvalifikaci na zcela odlišnou profesi.

Za myšlenku základního nepodmíněného příjmu se v minulosti postavila i velká jména technologického průmyslu. Šéf automobilky Tesla a vesmírného startupu SpaceX Elon Musk uvažuje v podobných souvislostech jako Kai-Fu Lee a před dvěma roky řekl serveru CNBC, že nevidí jinou možnost, jak se s nástupem umělé inteligence vyrovnat.

Aby všichni měli čas zkoušet nové věci

UBI podporují i další, například miliardář Richard Branson nebo zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Ten ve svém proslovu před třemi roky řekl, že musíme „prozkoumávat myšlenky jako UBI, abychom zajistili, že všichni budou mít (finanční) polštář na to zkoušet nové věci“.

mark-zuckerberg-facebook

Šéf Facebooku Mark Zuckerberg

Foto: Facebook

Do konkrétní roviny přesunul úvahy o penězích pro všechny zakladatel Twitteru Jack Dorsey. Ten na začátku července přislíbil zainvestovat tři miliony dolarů (70 milionů korun) do experimentů ve více než tuctu amerických měst, což je zároveň součástí jeho větší dobročinné iniciativy, v rámci níž chce rozdat až miliardu dolarů ze svého jmění.

Celý pilotní program zafinancovaný Dorseym by měla provést skupina Mayors for a Guaranteed Income (Starostové pro zaručený příjem). Ta tvrdí, že by mohl ovlivnit životy až 7 milionů lidí ve městech jako Los Angeles, Atlanta nebo New Jersey. Velikostně by tak jako jediná iniciativu španělské vlády pokořila.

Pokud bychom se měli bavit o zavedení UBI například v českém prostředí, podle Špicara je třeba se zaměřit na produktivitu a strukturu naší ekonomiky. „Zatím nejsme v situaci, kdy by čistý model UBI dávalo smysl zavádět. Pokud bychom ale chtěli hledat zjednodušení pro systém dávek, určitě zde prostor pro diskusi je,“ dodává.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.