Mars nebude jen pod palcem západu. K rudé planetě se vydaly první mise Spojených arabských emirátů i Číny

Sonda Al Amal je první misí UAE k rudé planetě

Foto: UAE Space Agency

Doby, kdy se vesmírné závody odehrávaly čistě mezi Washingtonem a Moskvou, jsou již dávno pryč. Stále větší rozmělňování vesmírných snah mezi další státy světa potvrzuje i série nových misí, které mají ambiciózní cíl – Mars.

Na rudou planetu mířily v posledních dekádách převážně mise americké agentury NASA a evropské ESA. Rusko se od rozpadu Sovětské svazu podílelo pouze na jedné úspěšné marťanské misi, a to právě ve spolupráci s ESA.

V rozmezí jen několika dní se ale nyní k Marsu vydaly mise Číny a Spojených arabských emirátů (UAE). V obou případech jde o historicky první takové mise pro daný stát, v případě UAE je to navíc vůbec první podobná mise z arabského světa.

Obě mise navíc dorazí k Marsu v únoru příštího roku, nicméně rudou planetu budou zkoumat docela odlišným způsobem. Co víc, příští týden se za nimi vydá další americká mise a půjde tak o celkově třetí start na Mars za krátkou dobu.

Z nuly k Marsu za patnáct let

Když se řekne vesmírná velmoc, pravděpodobně jako první nenaskočí asociace se Spojenými arabskými emiráty. A není se čemu divit – arabské vesmírné snahy začaly zhruba před patnácti lety, kdy bylo zformováno Vesmírné centrum Muhammada bin Rašída.

Tamní vesmírná agentura dokonce vznikla teprve před šesti lety, pochopitelně za značné finanční podpory arabských šejků. Emiráty si rychle připsaly na konto sérii čtyřech úspěšně vypuštěných satelitů, které slouží ke sledování Země. Šestatřicetiletý Hazza Al Mansouri se taktéž stal minulý rok vůbec prvním astronautem z UAE, když strávil osm dní na Mezinárodní vesmírné stanici.

Program ale postupuje mílovými kroky a letos se tak k Marsu vydala první sonda z arabského světa. Název má příznačný – Al Amal (v překladu Naděje) má především zkoumat tamní atmosféru a podnebí. Vědci by tak díky Al Amal mohli zjistit například více o ročních obdobích na rudé planetě.

Protože ale UAE stále nemá k dispozici vlastní raketu, využila ke startu, který se odehrál minulou neděli, japonské technologie. Al Amal se tak vznesla na palubě rakety H-IIA z kosmodromu Tanegašima na stejnojmenném japonském ostrově. Nyní už je v pořádku na trajektorii směrem k Marsu.

uae2

Sarah Al Amiri je klíčovou ženou vesmírného programu Spojených arabských emirátů

Foto: Foundations World Economic Forum/Flickr

Tamní režim využívá sondu i jako připomínku 50. výročí založení země a chce s její misí přimět mladé zájemce k práci ve vesmírném průmyslu. Zajímavostí je, že vysokou pozici v celém projektu zastává žena. Sarah Al Amiri je zástupkyní vedoucího celé mise a v UAE je také historicky první ministryní pro pokročilé vědy.

Podle serveru Gizmodo stála celá mise arabskou federaci 200 milionů dolarů a řadí se tak spíše k levnějším. S vývojem zhruba půltunové družice pomáhaly i americké univerzity a instituce.

Trojice čínských zařízení v jednom

Nejlidnatější země světa má oproti Spojeným arabským emirátům ve vesmírném programu poměrně bohatou historii, ač je o něm slyšet v dnešní době méně. V minulosti se velmoc pokoušela o vystavění vesmírných stanic, vyslala i jedenáct čínských astronautů a před rokem a půl zaznamenala úspěch, když jako vůbec první dokázala čínská sonda přistát na odvrácené straně Měsíce.

Čína si tak může dovolit být o něco odvážnější a k Marsu vysílá o řád komplikovanější misi než UAE. Komunistický režim v jednom „balíčku“ vyslal ze Země tři části: orbiter, tedy část, která bude kolem Marsu obíhat, lander a rover, které na povrchu přistanou.

Mise pod názvem Tianwen-1 je tak poměrně ambiciózní, protože nikdy předtím Čína úspěšnou misi na Mars nerealizovala ani na orbitu. Pokud vše půjde tak, jak má, na orbit se čínská družice dostane v podobné době jako ta arabská. Lander s roverem pak přistanou na povrchu zhruba na konci dubna 2021.

Američané nezaspávají

Spojené státy však nechtějí pustit svou dosavadní dominanci na Marsu tak snadno. NASA totiž nezaspává a už příští týden vyšle k Marsu svou další misi. Na raketě Atlas 5 chce ve čtvrtek 30. července vypustit z floridského mysu Canaveral svůj rover zvaný Perseverance.

Nové vozítko by mělo na Marsu doplnit rover Curiosity, který rudou planetu úspěšně brázdí už od roku 2012. Proto ani neměli inženýři velké trápení se základním designem, který se téměř od Curiosty neliší.

perseverance

Vozítko Perseverance bude na Marsu působit od roku 2021

Foto: NASA

Perseverance se zaměří zejména na zkoumání života a životních podmínek, které v minulosti na Marsu mohly být, a oproti Curiosity bude vybavena například lepším vrtákem. Jedním z nástrojů, které ponese, bude i miniaturní helikoptéra.

Aby roverů nebylo na povrchu Marsu málo, za dva roky se na něj podívá i výtvor z Evropské vesmírné agentury. Rover pojmenovaný po vědkyni Rosalind Parker chtěli evropští inženýři taktéž vypustit letos v létě. Nakonec se jim ale nepodařilo připravit vozítko včas, a tak kvůli relativním pozicím Země a Marsu budou mít další příležitost až za dva roky.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.