Letět do vesmíru a navštívit nejhlubší místo oceánu. Kathy Sullivanová dokázala obojí jako první člověk na světě

Kathy Sullivanová na palubě raketoplánu Challenger

Foto: NASA

Do vesmíru letělo v lidské historii jen pár stovek lidí, do nejhlubšího známého bodu oceánu na dně Mariánského příkopu se jich ale zatím podívalo pouhých jedenáct. Astronautka a oceánografka Kathy Sullivanová se nyní stala prvním člověkem, který za svůj život stihl obojí.

V říjnu 1984 se stala první Američankou, která vystoupila do volného vesmíru. Teď se zároveň stala první ženou, která se ponořila v ponorce na místo zvané Challenger Deep, položené více než 11 kilometrů pod hladinou oceánu. A přestože obě místa jsou stovky kilometrů od sebe, vidí v nich společné jmenovatele.

Životní příběh Sullivanové ale skýtá mnohem víc než tyto dva klíčové milníky, které dělí šestatřicet let. Dnes osmašedesátiletá rodačka z New Jersey nemířila přímo za kariérou astronautky. Sama sebe popisuje jako zvídavou ženu, která vždy hodně četla o přitažlivých příbězích a místech.

kathryn_d-_sullivan

Kathy Sullivanová v astronautské uniformě NASA

Foto: NASA

Její životní vášní se stala geografie a geologie. Účastnila se několika podmořských expedic a obdržela z geologie i doktorát, přestože nejdříve chtěla studovat ruštinu. Když se pak v roce 1978 přihlásila do NASA, byla součástí první skupiny amerických astronautů, v níž byly i ženy.

„Uvědomovaly jsme si, že se na nás lidé budou bedlivě dívat. Chtěly jsme tak všechno udělat správně, abychom vydláždily cestu i dalším ženám,“ říká Sullivanová ve vzpomínkovém videu magazínu Time.

Do aktivních řad NASA se dostala jako teprve třicetiletá astronautka a na oběžnou dráhu se poprvé vznesla na palubě raketoplánu Challenger o tři roky později. To, že se nejhlubšímu místu Mariánského příkopu říká Challenger Deep, je vtipná shoda náhod.

Oprava teleskopu i služba pod prezidentem Obamou

Hned při svém prvním letu do vesmíru se Sullivanová na tři a půl hodiny vydala na zmíněný výstup mimo kokpit raketoplánu, tzv. spacewalk. Při historické misi zkoumala, jestli lze natankovat satelit palivem na orbitu.

V letech 1990 a 1992 pak sloužila na dalších dvou misích programu Space Shuttle, v první z nich se podílela i na vypuštění slavného Hubblova vesmírného teleskopu. Na své kariérní začátky ale rozhodně nezapomněla.

Ještě za doby, kdy byla v NASA, se totiž přidala do záloh amerického námořnictva a byla jakožto oceánografka přiřazena na pacifickou základnu v Guamu, která je jen pár stovek kilometrů právě od Mariánského příkopu.

nasa_sullivan2

Kathy Sullivanová při svém výstupu z raketoplánu

Foto: NASA

Svou službu jakožto aktivní astronautka už ale po třetím letu zakončila a nadále se rozhodla věnovat svým kariérním kořenům. Po několika kratších štacích v soukromém sektoru i ve státním aparátu se před devíti lety stala také šéfkou Národního úřadu pro oceán a atmosféru, z něhož odešla v roce 2017.

michal-smida

Přečtěte si takéPád německého Wirecardu zasáhl i Twisto. Přežijeme to, ale měli jsme štěstí v neštěstí, říká Michal Šmída

Kromě pokračování výzkumu oceánského dna tak pod prezidentem Barackem Obamou musela řešit i několik silných hurikánových sezón. Magazín Time ji v roce 2014 zařadil do výběru stovky nejvlivnějších žen světa, s titulkem „The world’s weatherwoman“.

Na cestu na dno Mariánského příkopu se rodačka z města Pateron ve státě New Jersy dostala na pozvání od Victora Vescovova, mořského průzkumníka a investora, který podle CNN navštívil mimo jiné všechny kontinenty, oba zemské póly a nyní i nejhlubší místo na planetě.

Životu nebezpečnému prostředí nablízku

Cesta na dno ve speciální ponorce trvala Sullivanové a Vescovovi čtyři hodiny. Přestože ještě na povrchu byli oba dva v krátkých rukávech, s přibývající hloubkou se začalo ochlazovat. Teplota vevnitř kabiny je na dně příkopu dokonce minus pět stupňů Celsia. Tlak v okolí činí přes 1000 barů, tedy více než tisícinásobek zemské atmosféry.

sullivan3nasa

Kathy Sullivanová přes ponorem do Mariánského příkopu

Foto: Enrique Alvarez/EYOS Expeditions

Posádku tak chránila před rozdrcením devíticentimetrová stěna z titanu. Sullivanová pro televizi NPR řekla, že kromě rozdílů, které cesty do vesmíru a do oceánu mají, je právě tato blízkost smrtícího prostředí společná.

„V obou případech jsem byla uvnitř lodi, která byla pečlivě vyvinuta proto, aby udržela podmínky pro život. Takže když jsem se koukala v raketoplánu z okna, možná jen v krátkém rukávu, pila jsem svoji kávu, tak za oknem nebylo nic. V Challenger Deep to bylo do značené míry podobné. Prostě víte, že za tím oknem byste nepřežili,“ vysvětluje oceánografka, která ve vesmíru strávila celkem přes 22 dní.

Svou červnovou cestu k oceánskému dnu i zpět ale jinak Sullivanová popisuje jako zcela klidnou, což je v přímém kontrastu k situacím, kdy pod ní při burácejícím startu raketoplánu doslova vybuchovala bomba.

Zpátky na povrchu Sullivanová dokonce měla možnost zavolat astronautům Bobu Behnkenovi a Doughu Hurleymu, kteří jsou právě nyní na Mezinárodní vesmírné stanici. Vynesla je tam na konci května společnost SpaceX ve své znovupoužitelné lodi Crew Dragon.

Ačkoliv to totiž nemusí být na první pohled patrné, i poslední výprava Sullivanové měla s vesmírnou misí Crew Dragon několik společných jmenovatelů. Stejně jako dva zmínění astronauti totiž dorazila na Challenger Deep v soukromě vystavěné hloubkové a hlavně znovupoužitelné ponorce a stala se tak součástí trendu, kdy firmy a soukromé iniciativy čím dál tím více promlouvají do vědeckého bádání.

Tentýž týden, co na dno dorazila Sullivanová, se společně s Vescovovem podívali do Mariánského příkopu i další tři lidé. I z takto těžko dostupného místa se tak zřejmě stává pomalu turistická lokace, přestože do roku 2012 v ní byli pouze tři lidé.

sullivan-vescovo-20200607

Kathy Sullivanová a Victor Vescovo po návratu z Mariánského příkopu

Foto: Enrique Alvarez/EYOS Expeditions

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.