Krávy produkují příliš mnoho metanu zhoršujícího globální oteplování. Burger King plánuje situaci zlepšit změnou krmiva

Chov dobytka vytváří až 14,5 % skleníkových plynů z lidské činnosti

Největším producentem skleníkových plynů jsou… krávy. Dominantní vliv na nepřirozené klimatické změny má samozřejmě lidská činnost, z hlediska přímého dopadu živočichů je ale zásadním problémem právě rozšířený chov skotu. Některé fastfoodové řetězce se proto snaží hovězí maso alespoň zčásti nahrazovat rostlinnými alternativami. Podle Burger Kingu by však mohla pomoci i jiná strava pro krávy. Snížit vylučování plynů u nich chce krmením citronovou trávou.               

Mezi lety 2005 a 2017 se podle dat OSN světová populace zvýšila přibližně o miliardu lidí na celkových 7,6 miliardy a v následujících desetiletích se neočekává zastavení růstu. Spolu s tím neustále stoupají nároky na potraviny, v západních zemích zejména masa. Za posledních 50 let objem vyprodukovaného masa vzrostl čtyřnásobně, přičemž průměrný Američan ho nyní spotřebuje kolem sta kilogramů ročně.

Produkce hovězího masa stoupá nejpomaleji ze všech, které má průměrný pozemšťan ve svém jídelníčku. Spolu s ostatními zdroji skleníkových plynů dnes přesto představuje snadný terč kritiky kvůli více než kdy dříve diskutovanému dopadu na životní prostředí. Studie z roku 2013 dobytku přisoudila škodlivé emise odpovídající 7,1 gigatuny oxidu uhličitého ročně, tedy až 14,5 % emisí vycházejících z lidské činnosti.

Metan z trávícího traktu krav rychle otepluje planetu

O emisích odpovídajících oxidu uhličitému se v kontextu se skotem mluví proto, že vytváří především metan. Ten v atmosféře zůstává výrazně kratší dobu než CO2, otepluje ji ale mnohonásobně rychleji. Podle dat americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) má metan za dobu dvaceti let až 72krát vyšší potenciál přispět ke globálnímu oteplování než oxid uhličitý.

cow-beef-steak

Skleníkové plyny pro produkci kilogramu masa odpovídají 240 najetým kilometrům

I když se tedy jeho množství, jaké je vypouštěno do atmosféry, od přelomu tisíciletí zvýšilo jen o 9 %, vědci ze Stanfordu to označují za velmi špatnou zprávu. Znamená totiž, že globální oteplování postupuje rychleji, než se ještě nedávno odhadovalo.

Z celkového objemu emisí metanu mají lidé na svědomí kolem 60 % a zemědělství stojí za dvěma třetinami z této hodnoty. Jak přitom vysvětluje výše zmíněná studie vydána Organizací pro výživu a zemědělství OSN, technologie a procesy pro výrazné snížení vypouštěných plynů už existují, jen jsou aplikovány v malé míře. Patří mezi ně právě i změna potravy zvířat.

Hlavním zdrojem metanu pocházejícího z dobytka je proces enterální fermentace, tedy rozkládání karbohydrátů (cukrů) mikroorganismy v trávícím traktu na jednoduché molekuly, které se následně vstřebají do krevního oběhu. Skleníkový plyn je vedlejším produktem, jež zvířata vypouštějí do ovzduší. Řečeno vulgárněji, krávy prdí, většinu metanu (až 90 %) ovšem vylučují říháním.

Plyny zrychlující ohřev planety ale ve velkých objemech vytváří většina aspektů chovu skotu, od pěstování krmiva přes jeho zpracování až po odpad z trávení – hnůj. Proto se v posledních letech objevují kampaně přesvědčující lidi k tomu, aby místo krav jedli to, co jedí krávy. Pochopitelně se jedná o zjednodušení už kvůli výrazně odlišnému lidskému trávícímu traktu, základní princip je nicméně platný. Jeho výsledkem je mezi jinými i mnohem menší objem organického odpadu.

Metan vznikající při skladování splašků dobytka se dokonce může sám stát zdrojem obnovitelné energie. Velké nádrže s trusem a močí jsou zakryty, takže plyn, který z nich sálá při rozkladu bakteriemi, je zadržován. Výsledný bioplyn lze použít pro ekologickou výrobu elektřiny, zbytkový hnůj zase putuje na pole. Jedinou nevýhodou takového řešení je poměrně vysoká prvotní cena. Nedávno se do bioplynu rozhodla ve velkém pustit například americká firma Dominion Energy, do níž necelých deset miliard dolarů investoval sám Warren Buffett.

cymbopogon-citratus-leaves-lemongrass

Krmení krav citronovou trávou má výrazně omezit jejich vylučování metanu

Foto: Wikimedia

Celkový obraz problému vlivu chovu dobytka na klimatické změny dokreslí fakt, že skleníkové plyny pocházející z hnoje vystačí pro mnohamiliardový byznys zaměřující se na jejich zpracování. Představují přitom jen několik procent ve srovnání s těmi, které nijak zachycovány nejsou.

Oproti době před průmyslovou revolucí v 19. století se zemská atmosféra ohřála už o 1 °C. Ve vědecké komunitě je široce akceptována maximální hodnota 1,5 °C – po ní následují katastrofické podmínky pro miliony lidí. Podle nejnovějších poznatků bychom před rokem 2100 mohli dosáhnout na 3 °C.

Snížíme říhání krav a zachráníme lidstvo?

V podobném kontextu jistě působí bizarně tvrzení, že Burger King by mohl k odvrácení katastrofy přispět změnou krmiva krav, které by pak méně krkaly. Podle všeho je ale pravdivé, jak pro činnost firmy samotné, tak pro možný vygenerovaný tlak na zbytek masového průmyslu. Většina lidí se totiž masa vzdát neplánuje, nezávisle na chutnosti jeho rostlinných alternativ, jichž se objevuje stále více.

S krmivy pro dobytek snižujícími produkci metanu se experimentuje už delší dobu – možnými kandidáty jsou rybí olej, mořské řasy, listy tropických rostlin nebo zvláštní doplňky potravy. Při testování se často naráží na negativní dopady na produkci mléka, příliš vysokou cenu nebo špatnou dostupnost.

Burger King ve spolupráci s americkou Univerzitou v Davisu a Universidad Autónoma del Estado de México došel k citrónové trávě. Přidání pouhých 100 gramů do krmiva denně prý snížilo tvorbu skleníkových plynů v tělech zvířat až o 33 %.

Jelikož má být záměrem firmy skutečná pozitivní změna a ne jen reklamní senzace, svoje zjištění veřejně publikuje, takže je může bezplatně aplikovat kdokoliv. Postup, jak typ trávy vhodné pro téměř jakékoliv klima připravit pro skot, popisuje video dlouhé necelé čtyři minuty. Rostliny obsahují bioaktivní sloučeniny schopné ovlivnit podmínky v trávícím traktu zvířat tak, aby vznikalo méně problémových vedlejších produktů, tedy metanu. Po usušení a rozdrcení je lze v pokojové teplotě skladovat i několik měsíců a postupně přidávat do krmiva.

Produkty Burger Kingu z „ekologičtějších krav“ jako první vyzkouší zákazníci pěti restaurací řetězce ve Spojených státech ještě tento měsíc, vymezený pro praktické testování. Další budou následovat s cílem kompletního nahrazení více znečišťujícího masa. Chuťově by samozřejmě měly být obě verze totožné.

mcdonalds

Přečtěte si takéMcDonald’s odhalil novou restauraci, která má být vzorem jeho ekologické strategie. Veškerou energii si vyrábí sama

Pro Burger King má jít jen o jednu z většího množství strategií, jak snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí. Nedávno například začala svůj nejpopulárnější Whopper i v Česku prodávat ve verzi s rostlinným masem. Dalším krokem je minimalizace emisí z továren a distribučních řetězců. Nezapomíná se ani na masivní problém deforestace, minimalizující schopnost planety zadržovat oxid uhličitý v půdě a dřevě.

Problémy masového průmyslu dalece přesahují skleníkové plyny

Produkce skleníkových plynů je ale jenom jeden z problematických aspektů masového průmyslu. Jen samotné kácení lesů kvůli rozšiřování místa pro chov dobytka a krmiva pro něj má několik špatných důsledků. Zvyšuje erozivnost půdy, narušuje její schopnost zadržovat vodu v krajině, způsobuje vymírání zvířat přicházejících o svůj přirozený domov a podobně.

Na velkou změnu čeká také využití vody od narození krávy přes její život až po zpracování masa. Jeden kilogram hovězího na pultě nebo v hamburgeru vyžaduje přes patnáct tisíc litrů vody. U vepřového je to například necelých šest tisíc litrů, u kuřecího něco přes tři tisíce. Za kilogramem ovoce a zeleniny stojí mezi třemi sty a tisícem litrů vody.

rebel-whopper-burger-king-min

Rostlinný Rebel Whopper od Burger Kingu

Foto: Burger King

Poměrně rozšířeným argumentem proti konzumaci masa je také každoroční vybíjení desítek miliard zvířat. I kdybychom ale nepřistoupili na morální výzvy vegetariánů a veganů, stále je pro nás relevantní jednoduchá rovnice. Čím více krav, tím méně je prostoru pro jejich chov a tím horší jsou podmínky jejich života. Toto platí principiálně, protože současný objem produkce nemůže být udržitelně kompletně přesunut na rozsáhlé louky s kvalitní trávou.

Ze všech těchto důvodů je nejjednodušším a nejefektivnějším řešením zkrátka omezit množství alespoň hovězího masa, které jíme. Nejen, že tak pomůžeme zmírnit klimatické změny, plýtvání vodou, deforestaci a podobně, ale zároveň se můžeme vyhnout zdravotním problémům z přílišné konzumace červeného masa. Ty mohou zahrnovat zvýšený risk cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, ale také rakoviny slinivky a prostaty.

„Strava je důležitá,“ říká Rob Jackson, doktor vědy o zemských systémech vyučující na Stanfordské univerzitě. „Nemusíme nutně přestat jíst červené maso, ale konzumace menšího množství masa nebo jezení více ryb a kuřecího místo hovězího také sníží emise,“ pokračuje. O třetinu méně skleníkových plynů z hamburgeru je jednoznačně pozitivní zpráva s reálným dopadem, v širším kontextu se ale jedná jen o malou změnu.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.