Královna nebes se po 50 letech loučí. Boeing 747 otevřel dveře masové turistice a stal se speciálem prezidentů

Boeing 747 v barvách Lufthansy

Foto: Boeing

Letos tomu bude přesně padesát let, co se nad New York poprvé vznesl letoun Boeing 747 s pasažéry na palubě. Nikdo z nich tehdy nemohl tušit, že se nacházejí v letadle, které navždy změní tvář leteckého přepravního průmyslu, a že v téměř identickém stroji budou létat i jejich vnoučata.

747 byla velice riskantním krokem, ke kterému se Boeing rozhodl v roce 1965. V té době přišel o zakázku na velké vojenské dopravní letouny určené pro americké letectvo. Návrhy Boeingu tehdy nezaujaly strýčka Sama tolik jako nabídka výrobce Lockheed. Komu se však zalíbily, byla přepravní společnost Pan Am, která rozšiřovala svou síť zámořských letů a potřebovala letoun s větší kapacitou.

Inženýři Boeingu se proto pustili do práce a přepracovali návrh letadla tak, aby místo vojáků a techniky uvezl co nejvíce pasažérů. Vývoj byl zahájen v roce 1966 a pro celý Boeing představoval skutečně velkou výzvu. Současně s ním totiž probíhaly práce na dalším modelu s označením 2707, který se měl stát konkurentem pro nadzvukové Concordy. Boeing tedy v jednu chvíli pracoval na největším a na nejrychlejším letounu světa, což bylo velice ambiciózní rozhodnutí.

boeing-7475

Snímek prezidenta Boeingu Billa Allena a CEO Pan Am Juana Trippe, pořízený při slavnostním vzletu 747 v roce 1968.

Foto: Boeing

Inženýři Boeingu, v čele s Joem Sutterem, kteří stáli za vývojem 747, se museli popasovat s celou řadou výzev. Prvně museli vyřešit otázku, jaké motory budou do letadla montovat, jelikož v té době nebylo na trhu nic, co by odpovídalo jejich požadavkům. Dále bylo nutné přijít na způsob, jak docílit i u letounu s obřími rozměry co nejnižší váhy. A zbýval ještě jeden neméně závažný problém. Tím bylo samotné místo, kde by mohla 747 vznikat.

Boeing v té době nedisponoval dostatečně velkou továrnou, což vedlo k rozhodnutí přidat k vývoji letounů také výstavbu nové továrny, kde by mohl být letoun kompletován. Volba padla na město Everett ve státě Washington a závod se podařilo dokončit v momentě, kdy inženýři dávali dohromady první makety letounu. Vůbec první letuschopný prototyp vyjel z hangáru továrny v roce 1968 a o dva roky později se odehrál slavnostní křest letounu za přítomnost první dámy Spojených států Pat Nixon.

Následně již nic nebránilo prvnímu slavnostnímu letu Boeingu 747 s pasažéry na palubě. Jednalo se o let Pan Am mezi New Yorkem a Londýnem, který se odehrál 22. ledna 1970. Pro Boeing se jednalo o sladkou odměnu, která završila pět let tvrdé práce. Bohužel projekt 2707 se nepodařilo přivést k životu a Boeing jej o rok později ukončil.

Milované Jumbo

747, která jako první dostala označení Jumbo Jet, si okamžitě získala sympatie cestovních společností, které těžily z její kapacity. Ta byla díky 366 místům pro pasažéry o 150 % větší než u tehdy standardně využívaných letounů. K prvním 25 objednávkám od Pan Am začaly postupně přibývat i další a brzy začalo platit pravidlo, že ten, kdo nemá vlastní 747, nemá mezi konkurenty šanci.

boeing-7477

Boeing 747 před výrobní halou v Everettu

Foto: Boeing

Podobně uvažovali i cestující, kteří našli v 747 velké zalíbení. Ohromovaly je hlavně rozměry letadla a nezvyklé řešení v podobě druhého patra, díky kterému byl letoun na letišti nepřehlédnutelný a zážitek z letu nepopsatelný. Rozměrný letoun však nerozdával jen radost. Problémy přidělával řadě letišť, jejichž infrastruktura nebyla na tak velký stroj koncipována.

Systémy odbavování pasažérů a jejich zavazadel často nestíhaly, koridory na letištích byly příliš úzké a některá letiště neměla ani natolik vysoké schůdky, aby pasažéři mohli bez problémů z letadla vystoupit. Tyto problémy byly ovšem velmi rychle odstraněny a 747 již nic nebránilo, aby se stala ikonou přepravního létání.

Pasažéři, rakety a prezidenti

Boeing 747 ukázal inženýrům, že je možné vytvářet daleko větší projekty, než bylo doposud zvykem. Díky vysoké kapacitě učinil leteckou přepravu mnohem dostupnější a otevřel tím dveře masové turistice. Levnější se stala i letecká přeprava zboží a nezůstalo to jen u lepenkových krabic na paletách. Letoun dokázal, že je schopen obstát i v tak náročných úkolech, jako je ochrana prezidenta.

boeing-7476

I takto vypadalo cestování 747 v sedmdesátých letech

Foto: Boeing

boeing-7471

Prezidentský speciál Air Force One

Foto: Wikimedia

Jeho varianta VC-25 se stala vzdušnou základnou navrženou pro prvního muže Spojených států. Podobných speciálů vycházejících ze 747 vznikla za celou dobu jejího provozu celá řada. Jeden takový letoun byl například určen výhradně pro potřeby japonského císaře. K 747 si našla cestu i armáda, a dokonce byla využívána coby nosný letoun raket a raketoplánů.

Za 50 let provozu se Boeing 747 dočkal hned několika modernizací, které mu dodaly novější letové systémy, nafukovaly jeho přepravní kapacitu a prodlužovaly doletové schopnosti. Specifický tvar však zůstával i po tolika letech a více než 1,5 tisíci vyrobených kusů neměnný. 747 se jím stále hrdě hlásí ke svým předchůdcům ze 60. let.

Čas loučení

I přesto, že je 747 zcela jedinečným strojem, jeho služba pomalu končí. Letecké přepravní společnosti jako Lufthansa, Qantas, KLM, China Airlines a mnoho dalších, jejichž flotily byly ze značné části tvořeny právě 747, stroje pomalu vyřazují se služby. Minulý pátek učinily rozhodnutí vyřadit 31 Boeingů 747 ze své flotily i British Airways, takže proletět se tímto letounem bude zase o něco náročnější.

dateio-founders

Přečtěte si takéČeský startup Dateio se napojuje do České spořitelny. Unikátními odměnami za nákup kartou na míru osloví 1,5 milionu klientů

Britské aerolinky byly doposud největším provozovatelem Boeingů 747-400, které tvořily přibližně desetinu celé jejich flotily. 747 aktivně stále létají například pod Lufthansou, která vlastní třináct strojů 747-400 a devatenáct novějších verzí 747-8. Několik jich stále využívají i čínské a indické aerolinky. U amerických dopravců jako Delta či United Airlines nebo francouzských Air France bychom však tyto stroje hledali marně. 747 se tak již brzy dostane do vzduchu pouze ve svých nákladních verzích.

boeing-7473

British Airlines se loučí s 747

Foto: Boeing

Důvod, proč se aerolinky 747 zbavují, je paradoxně stejný jako důvod, proč se letoun stal tolik populárním. Obří rozměry stroje nejsou v souladu s potřebou snižovat produkované emise. Navíc díky daleko vyššímu počtu letů na vyšším počtu linek nachází obří letoun své uplatnění jen na hrstce linek. A samozřejmě nesmíme zapomenout na problémy, které přinesla aktuální pandemie koronaviru. S ohledem na všechny tyto proměny v sektoru letecké přepravy již není pro 747 na nebi místo.

I přesto toto letadlo zůstane navždy ikonou, na kterou budou rádi vzpomínat ředitelé přepravních společností, piloti i samotní pasažéři. 747 se sice nevyhnula fatálním nehodám, mezi kterými nechybí ani ta nejtragičtější v celých dějinách letecké přepravy. Velké úspěchy a spokojení cestující však převládají, a proto bude 747 navždy zapsána zlatým písmem ve všech encyklopediích okřídlených strojů.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.