Facebook koupil Instagram, protože se ho bál. Jak se šéfové technologických obrů zpovídali z monopolních praktik

Cook, Zuckerberg, Bezos a Pichai. Čtyři šéfové byli vyslýcháni kongresem o monopolech

Foto: House Judiciary / YouTube

Američtí zákonodárci si pozvali na kobereček jedny z nejvlivnějších osobností současnosti – šéfy Googlu, Facebooku, Applu a Amazonu. Slyšení antimonopolního podvýboru americké Sněmovny reprezentantů se zabývalo hlavně postavením zmíněných čtyř gigantů na trhu a kongresmani přednesli nové důkazy i příběhy, kdy údajně zneužívali své dominantní postavení na trhu.

Alespoň taková byla hlavní myšlenka téměř šestihodinového procesu, při němž se s členy Kongresu prostřednictvím videohovoru bavili právě Sundar Pichai z Googlu, Mark Zuckerberg z Facebooku, Tim Cook z Applu a Jeff Bezos z Amazonu. Velká šíře témat a formát výslechu všech čtyřech aktérů najednou však nedovolil zabíhat do velkých detailů.

Zástupci takzvané velké čtyřky často nedostali možnost vysvětlit věci v úplnosti, jejich odpovědi zákonodárci přerušovali a zejména ze strany republikánkých kongresmanů přicházely dotazy nemající nic společného s ústředním tématem. Přesto se ale naštěstí neopakoval scénář z předchozích slyšení Marka ZuckerbergaSundara Pichaie před dvěma lety, kdy kongresmani měli problémy pochopit základní mechanismy fungování obou gigantů.

Naopak přišli volení zástupci lidu vybaveni množstvím důkazů a příběhů, které dostávaly velkou čtyřku do úzkých pozic. Právě některé z nově zveřejněných dokumentů (dostupné na stránkách výboru) ukazují detaily příběhů, které doposud pokrývali spíše novináři. V jednom z klíčových momentů slyšení se dostal do úzkých Mark Zuckerberg kvůli akvizici Instagramu v roce 2012.

Série nově zveřejněných e-mailů a textové komunikace totiž více dokresluje to, co je technologické komunitě jasné de facto od začátku. A to sice skutečnost, že strategií Facebooku pro neutuchající růst bylo vždy svou konkurenci buď koupit, nebo alespoň okopírovat. Šéf největší sociální sítě Mark Zuckerberg například v jednom z nově zveřejněných e-mailů před akvizicí napsal, že „Instagram nás může poškodit“.

Tehdejší finanční šéf Facebooku navíc tehdy v konverzacích otevřeně psal o „neutralizování konkurence“. Zuckerberg v e-mailech také tvrdil, že více než cokoliv jiného si kupuje čas, než dokáže konkurenční funkce sám integrovat do služeb Facebooku. To vše jsou predátorské taktiky, jimiž by podvýbor rád zabránil.

Před Kongresem se Zuckerberg snažil svá osm let stará slova redukovat na tvrzení, že Instagram byl konkurentem jakožto aplikace směřující nikoliv k sociální síti, ale k fotoaparátu. Oponoval ale a stál si za tím, že primární důvod akvizice byly vzájemné benefity a pomoc s dalším růstem a získáním většího množství uživatelů.

Když zakladatele Facebooku konfrontovala kongresmanka Pramila Jayapalová s podobným problémem v případě Snapchatu (jehož se Facebook pokoušel neúspěšně koupit a posléze okopíroval funkci Stories do Instagramu), Zuckerberg se snažil stočit problém na prosté úsilí dělat to, co chtějí uživatelé a zákazníci. Stejný, poměrně univerzální argument, používali během slyšení všichni čtyři aktéři.

Boj o recenze mezi Googlem a Yelpem

Zuckerberg dostal nejvíce dotazů, zhruba ve stejném množství se zákonodárci ptali také šéfa Googlu Sundara Pichaie. Co se antimonopolních obvinění týče, má před sebou vyhledávací a reklamní gigant řadu soudních procesů jak v USA, tak v Evropské unii a z velké čtyřky bývá považován za entitu s největší mírou monopolu.

Zákonodárce nejčastěji zajímala dominance Googlu na poli vyhledávání, softwaru chytrých telefonů a reklamním trhu. Google, jenž patří pod mateřskou společnost Alphabet, má ostatně jen v USA na svědomí 90 % veškerého vyhledávání na internetu, díky čemuž má k dispozici reklamní platformu, která ročně vygeneruje 160 miliard dolarů.

sundar-pichai-google2

Sundar Pichai, šéf Googlu a jeho mateřské firmy Alphabet

Foto: Manuel Lopez/WEF

Jedním z příběhů, které ohledně Googlu kongresmani zmiňovali, byla například taktika, kdy Google vydával recenze z platformy Yelp za své a ve vyhledávání konkrétních podniků tak uživatelé neměli motivaci jít na jinak poměrně populární stránku s hodnocením podniků. S Googlem tehdy Yelp sváděl dlouholeté boje.

Yelp si před lety pochopitelně Googlu stěžoval, ale gigant mu podle demokratického předsedy podvýboru Davida Cicillineho vyhrožoval, že pokud bude pokračovat, bude z vyhledávání na Googlu úplně vyňat. Na jeho otázku, proč Google krade obsah legitimním firmám, Pichai přímo neodpověděl a použil onen univerzální argument, že pouze dělá to, co chtějí zákazníci.

karin-fuentes

Přečtěte si takéVe světě čísel. Karin Fuentesová chce digitalizovat účetnictví a nepřepočítala se, investoři již klepou na dveře

Cicilline mimo jiné také citoval ze svědectví majitelů malých firem a byznysů, jimž měl Google v podstatě sebrat živobytí. Pichai oponoval, že firma pod jeho vedením naopak byznysy vytváří.

Podobné otázce čelil i Jeff Bezos v případě Amazonu. Jedna z nejhodnotnějších firem světa, kterou vede nejbohatší muž planety, totiž měla vytvářet vlastní produkty na základě dat o prodejích produktů třetích stran na své obchodní platformě. Tím de facto malé byznysy třetích stran poslala k ledu, protože lidé postupně začali vlastní produkty Amazonu kupovat více.

Dominance na App Storu

Zatímco na šéfy Facebooku, Googlu i Amazonu mířilo kolem šedesáti dotazů, šéf Applu Tim Cook čelil co do počtu otázek zhruba polovičnímu tlaku. Zpovídal se především z kontroly Applu nad obchodem s aplikacemi App Store a údajně nerovnými podmínkami pro akceptování nových aplikací.

Zároveň má Apple zhruba šedesát nativních aplikací, s nimiž developeři třetích stran mohou svádět jen nerovný boj. Cook ale nařčení odmítl a opakovaně během slyšení tvrdil, že každý vývojář má stejné podmínky. Důkazy podvýboru a prezentované příběhy ovšem opět naznačovaly opak.

Středeční slyšení bylo součástí vyšetřování, s nímž antimonopolní podvýbor začal už přibližně před rokem. Za tu dobu vyslechl desítky svědků a shromáždil 1,3 milionu různých kusů dokumentů.

tim-cook-apple

Tim Cook, výkonný ředitel Applu

Foto: Apple

Případ je to tedy vskutku obrovský a bude trvat ještě několik týdnů, než podvýbor zveřejní zprávu ze slyšení. Na konci celého procesu by měla vzniknout nová legislativa, která bude velké firmy na digitálních trzích efektivně regulovat. I po více než rok trvajícím procesu ale stojíme v podstatě na začátku snah, které mohou technologický sektor navždy proměnit.

„Tak, jak dnes firmy existují, mají monopol. Některé musí být rozděleny, ale všechny musí být správně regulovány,“ ukončil téměř šestihodinový maraton otázek předseda podvýboru Cicilline. Jinak často zmiňovanou tematiku rozdělení velkých firem, včetně Facebooku, kongresmani tentokrát příliš neartikulovali.

„Středa nám ukázala začátek odpovědnosti technologických CEOs v době, kdy se jinak cítí nedotknutelní. Technologičtí giganti byli předvoláni na kobereček a vyslýcháni. Bylo to pozdě, bylo to zmatené a neuspokojivé. Jinými slovy, byla to demokracie, ale já jsem byl za sebe rád, že tam tentokrát skutečně byla,“ okomentoval situaci americký novinář Casey Newton z magazínu The Verge.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.