Data proti terorismu a pro tajné služby. Tajemný startup Palantir Petera Thiela se po 17 letech chystá oslnit na burze

Investor Peter Thiel je také spoluzakladatelem Palantir Technologies

Foto: Dan Taylor/Heisenberg Media

Psal se teprve rok 2003, když v kalifornském Silicon Valley začala vznikat bezpečnostní firma Palantir Technologies. Za sedmnáct let získala pověst jedné z nejtajuplnějších entit startupového světa, často spolupracuje s americkou vládou a nyní se při valuaci 20 miliard dolarů, tedy téměř půl bilionu korun, chystá vstoupit na burzu.

Jedním ze spoluzakladatelů Palantiru je i známý podnikatel a investor Peter Thiel, který stál mimo jiné u zrodu platební služby PayPal, jednoho z nejúspěšnějších startupů své doby. Na začátku nového milénia se ale pustil do docela jiného odvětví, které má dodnes co do činění s národní bezpečností několika států světa.

V Palantir Technologies jsou již od počátku poměrně tajnůstkářští v tom, co všechno vlastně dělají. Jisté ale je, že startup vytvořil nástroje na pokročilou analýzu dat, o něž mají od začátku zájem americké vládní agentury i největší světové korporace. Kromě Thiela, který je dnes předsedou firmy, do něj tak v samém počátku investoval například kapitálový fond In-Q-Tel, patřící pod tajnou službu CIA.

palantir1

Úvodní slogan na webu Palantir neříká mnoho o hloubce jeho činnosti

Přestože podle slov výkonného ředitele a spoluzakladatele Palantiru Alexe Karpa firma několikrát málem zbankrotovala, dnes je jedním z nejvýznamnějších hráčů na poli americké i světové bezpečnosti. Investoři do ní vložili přes 2 miliardy dolarů a portfolio jejích klientů tvoří i americké Ministerstvo obrany, FBI, různé složky ozbrojených sil nebo třeba imigrační služba ICE.

Kontroverzní předpovídání zločinu

Taková paleta klientů s sebou pochopitelně nese i početný seznam kontroverzí a etických problémů, nad nimiž se pozastavují i samotní zaměstnanci firmy. Nástroje, které Palantir vyvíjí, jsou totiž opravdu silné. Tak silné, že sice dokáží řešit i předpovídat zločiny, avšak zároveň s tím mohou sledovat takřka cokoliv a kohokoliv.

Kupříkladu loňský rozsáhlý report magazínu Vice odhalil, že kalifornská policie může pomocí softwaru Palantir Gotham zjistit bez problémů téměř cokoliv o konkrétním člověku. Pouze na základě jména najde e-maily, telefonní čísla, současné i předchozí adresy, bankovní čísla, pracovní i rodinné vazby a výšku, barvu očí i váhu, pakliže jsou tyto údaje v databázi.

Sledování ale Palantir umožňuje nejen podle databází, ale taktéž v místě a čase. Prokazatelně dokáže na základě státní poznávací značky vyhledat konkrétní auto a pomocí záběrů dopravních kamer přesně určit, kdy a kde se pohybovalo, a vytvořit tak mapu pohybu konkrétních lidí.

Palantir také v New Orleans zajišťuje provoz takzvaného predictive policing (předpovídání kriminality). Kontroverzní policejní praktika využívá dat z předchozí kriminální aktivity k předpovědi té budoucí – tedy dokáže určit, kde a kdy se stane další zločin. Problémem jsou ale policejní data, jež například Americký svaz pro občanské svobody (ACLU) obviňuje s podjatosti vůči černošským komunitám a tvrdí, že technologie je lepší v předpovídání policejní aktivity než v předpovídání zločinu.

Jeden z nejvíce diskutovaných kontraktů má Palantir s Imigračním a celním úřadem USA. Federální služba známá pod zkratkou ICE spolupracuje s Karpovou firmou od roku 2014 a podle interních dokumentů získaných serverem The Intercept je jeho software klíčový mimo jiné pro masové deportace ilegálních imigrantů, a to včetně lidí, jejichž děti zůstávají na americkém území bez svých rodičů.

Palantir se tehdy bránil, že spolupracuje jen s určitou divizí ICE, která vyšetřuje kriminální aktivitu, a s deportacemi nemá nic společného, přestože interní dokumenty hovoří o opaku. Šéf firmy Alex Karp pro Axios přiznal, že i někteří ze dvou tisíc zaměstnanců firmy tento kontrakt nesli nelibě. Přes kontroverze nicméně ICE minulý rok kontrakt obnovila a bude software používat minimálně do roku 2022.

Jeden zmařený teroristický útok za týden

Kromě řešení relativně malých zločinů má však Palantir prokázanou historii spoluprací s armádními složkami. Karp tvrdí, že o zmařeném teroristickém útoku v Evropě se dozví zhruba jednou do týdne. Palantir tak použila například německá policie při pátrání po Anisi Amrim, který v prosinci 2016 najel s nákladním vozem do davu na berlínských vánočních trzích. Americká armáda zase software využila při předpovědi míst, kde přesně teroristé v Afghánistánu nastraží výbušné miny.

Palantir však není spojen jen s činností současné americké administrativy. Za vlády Baracka Obamy spolupracovala firma i s viceprezidentem Joem Bidenem a spekuluje se tak i o zapojení Palantiru v dopadení Usámy bin Ladina. Karp v podcastu Inside.pod řekl, že tuto záležitost nemůže komentovat.

seznam-huawei

Přečtěte si takéSeznam a Huawei spojují síly. V čínských telefonech se v Česku místo Googlu objeví seznamácké aplikace

Případů, kdy Palantir hrál klíčovou roli v práci bezpečnostních složek, je ale nespočet a právě v tom tkví jedna z největších kontroverzí. Všechna zmíněná data – od databází všeho druhu přes satelitní snímky až po záběry z dopravních kamer i armádních záležitostí – totiž má Palantir k dispozici jako soukromá, prozatím neveřejná společnost. Karp nicméně tvrdí, že mezi svými klienty (tedy úřady) jednotlivé databáze nesdílí a interně zajišťuje bezpečnost všech dat.

Obrovské data sety a pokročilé analytické nástroje ovšem dokáže Palantir využít i pro relativně neškodné účely. Ve velkém spolupracuje s korporacemi jako Airbus či Ferrari nebo pomáhá americkým úřadům s hledáním ztracených dětí. Využívá jej také Organizace spojených národů k asistenci s programem pro distribuci potravní humanitární pomoci.

Z tajného startupu veřejná firma

Všechny tyto případy i etické otázky by ovšem nyní mohly dostat jasnější obrysy. Po několikaletých spekulacích Palantir Technologies podalo žádost ke vstupu na americkou burzu. Není překvapivé, že vzhledem k povaze firmy jsou alespoň prozatím veškeré dokumenty z žádosti v utajení.

Právě zahalenost a tajemno totiž bude aspekt, který Palantir jakožto obchodovatelná firma do značné míry ztratí. Ostatně sám Karp nebyl v minulosti příliš velkým příznivcem tohoto kroku a tvrdil, že „jakmile firmy jdou na burzu, jsou méně kompetitivní“ s tím, že firma, jakou je Palantir, není pro burzu vhodná.

Svůj status Palantir nejspíš přemění až na podzim, už nyní ovšem analytici spekulují o největším vstupu technologické firmy na burzu od loňského IPO Uberu. Společnost pod vedením Karpa byla totiž po posledním investičním kole valuována na 20 miliard dolarů. Po vstupu na burzu analytici odhadují její hodnotu mezi 11 a 41 miliardami dolarů.

Otazník se podle Silicon Valley Business Journal prozatím vznáší i nad formou vstupu na burzu – vzhledem k povaze firmy by nebylo překvapivé, kdyby Palantir zvolil formu nikoliv IPO (tedy veřejné nabídky), ale naopak méně transparentní, přímé nabídky konkrétním investorům.

Známá není podrobně ani dosavadní vlastnická struktura Palantiru, ovšem očekává se, že Peter Thiel by si jako jeden ze zakladatelů a prvních investorů mohl přijít na několik miliard dolarů v čistém jmění. Mimo jiné tak útočí na pozici nejbohatšího Novozélanďana, jak napsal NZ Herald s tím, že nejbohatším mužem z Nového Zélandu je aktuálně Graeme Hart, jehož jmění se pohybuje kolem 10 miliard dolarů.

Původem Němec Thiel s později nabytým americkým občanstvím totiž dlouhou dobu usiloval o občanství Nového Zélandu, stejně jako množství jiných miliardářů ze Silicon Valley. V roce 2011 se mu to podařilo.

Palantir zatím podle veřejných záznamů nikdy nevykázal zisk, avšak to se má letos změnit. Letos má firma podle Bloombergu vykázat obrat přesahující jednu miliardu dolarů a poprvé ve své historii se dostat do zisku.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.