Rozšířená realita usnadní i práci na dálku. Dokážeme virtuálně přenést celé výrobní haly, říká Miroslav Hanžl z Trasku

Miroslav Hanžl se v Trasku věnuje rozšířené realitě

Foto: Trask

Nastal nějaký problém ve výrobě? Porouchal se vám stroj a neumíte to opravit? Pro některé to sice může znít až absurdně, ale běžným scénářem ve firmách po celém světě je, že příslušný pracovník nasedne na letadlo a na otočku letí klidně přes půl světa, aby problém na místě vyřešil. Když jsou ale třeba zavřené hranice a nemůže se létat, může to být problém.

Může jít o nastavení složitých strojů a souvisejících procesů nebo klidně o maličkosti, jako je změna nějakého parametru ve výrobě, který ale potřebuje být schválena z nejvyšších pozic. V takovou chvíli obvykle daný člověk skutečně sedá na letadlo, letí přes půl světa, ve fabrice zkontroluje, zda je vše v pořádku, a vzápětí letí domů.

Značně neefektivní procesy již některé firmy začaly řešit, další k tomu dohnala současná koronavirová situace, kdy prostě člověk jen tak na letadlo sednout nemohl. Místo letadla by ale teď i do budoucna mohla postačit rozšířená realita, která tu již s námi je delší dobu, ale na skutečný boom teprve čeká. Pokud má totiž někde velký potenciál, je to právě průmysl.

Změna zaběhnutých paradigmat práce

„V souvislosti s pracovními a distančními omezeními a komplikacemi, které onemocnění COVID-19 způsobilo, se rozšířená realita stala opravdu zásadním tématem a může změnit řadu zaběhnutých paradigmat práce ve výrobních halách i kancelářích,“ je přesvědčen Miroslav Hanžl, který se v tuzemské technologické firmě Trask věnuje rozšířené realitě (AR) už pátým rokem.

hololens-ar-min

Rozšířená realita může významně pomoci ve výrobě

Foto: Microsoft

Rozšířená realita se hodně skloňuje i díky Applu nebo Samsungu, kteří s ní pracují ve svých mobilních telefonech, a třeba Apple o ni již několik let mluví jako o další technologii, která promění naše životy. Zatím je ale pro běžné zákazníky vše vesměs v plenkách. Mnohem zajímavější je to, co se děje v průmyslu, který je ochotný do nákladného vybavení investovat. Tam má svého zástupce například Microsoft s AR brýlemi HoloLens.

Scénářů, kde má rozšířená realita potenciál najít svoje využití, je mnoho. Jako jeden z příkladů, na kterém Trask spolupracoval s Technickou univerzitou v Liberci, zmiňuje Miroslav Hanžl virtuální montážní návodku, ve které je do detailu vysvětleno, jak přesně provádět konkrétní činnost.

„Holografický model zobrazoval, kde má co pracovník ve výrobě povolit, odšroubovat nebo jak vycvaknout, zatímco si vše mohl vedle trénovat na skutečném modelu v reálném světě,“ popisuje Hanžl s tím, že druhým dobrým příkladem, který je obzvlášť teď více než aktuální, je vzdálená kolaborace.

„Řada věcí a problémů se dá i ve výrobě vyřešit vzdáleně, jenže klasické komunikační platformy, které nyní zažívají boom, jsou ve 2D. Což je ve chvíli, kdy je potřeba řešit věci v prostoru, složité. Při montáži menších součástek je mnohdy velice zdlouhavé popsat, jak je umisťovat, utahovat. Tyto překážky vzdálená asistence pomocí rozšířené reality odbourává,“ říká Hanžl.

miroslav-hanzl2

Miroslav Hanžl z technologické společnosti Trask

Foto: Trask

Zvládnout na dálku jdou ale i komplexnější záležitosti, které si teď většina firem neuměla bez fyzické přítomnosti představit. Rozšířená realita dokáže řešit například rozložení výrobních strojů v hale. Někdy se sice zatím narazí na hardwarové i softwarové limity, ať už u brýlí samotných nebo třeba u kvality připojení, které je nutné pro přenášení dat, ale vše jde kupředu.

„Na jedné straně spojení je systémový inženýr, který má virtuální realitu a v ní má namodelovanou halu a optimální rozložení strojů na lince. Na druhé straně je technik, který chodí s HoloLens po reálné hale a v reálném čase mu inženýr vkládá do brýlí 3D modely strojů. Technik tak snadno vyhodnotí, jestli je na konkrétním místě dostatek manipulačního prostoru, a tak dále,“ popisuje Hanžl.

peter-hajducek-footshop

Přečtěte si takéProdej limitovaných tenisek krize neovlivní. V květnu měl Footshop největší tržby v historii, říká Peter Hajduček v podcastu

Zároveň přiznává, že přestože již mnoho firem s rozšířenou realitou koketuje, nakonec často dochází k závěru, že si raději danou věc vyřeší osobně – tak, jak jsou od začátku zvyklé. Jenže létat přes půl světa je jednak neekonomické, neekologické a v posledních týdnech často dokonce nereálné. A tak by se mohla stát koronavirová pandemie spouštěčem pro rychlejší rozvoj rozšířené reality a souvisejících technologií.

Na druhou stranu Miroslav Hanžl nelétá v oblacích a ví, že před AR je ještě dlouhá cesta. „Stále se bavíme hlavně o akademické sféře. A to i proto, že pokud se vymyslí dobrý scénář, tak při rozkrývání detailů se často začne narážet, především ve výrobě, na limity zařízení a technologií, například na konektivitu,“ dodává.

Šéfredaktor CzechCrunche, Apple pozitivní uživatel a sportovní fanoušek.