Černé hodiny na burze prožívá Wirecard. Dlouholetá stálice německé finančně-technologické scény, která každoročně zpracuje desítky miliard eur v kreditních a debetních transakcích, se topí v obrovském problému, protože se ukázalo, že jí v rozvaze za loňský rok chybí téměř dvě miliardy eur. Akcie se tak doslova během pár hodin propadly až o 75 procent.

Zprávy o podezřelých transakcích na kontech Wirecardu se poprvé objevily už loni v lednu, kdy s nimi přišel deník The Financial Times, a mnichovská firma vedená Markusem Braunem od té doby odrážela různá nařčení a podvody odmítala. Jenže celá věc teď nabrala na obrátkách – ukázalo se totiž, že Wirecard ve své rozvaze operuje s penězi, které zřejmě neexistují.

Jedna věc je, že Wirecard kvůli nesrovnalostem ve svých finančních knihách už počtvrté odložil vydání své výroční zprávy za rok 2019. Druhá věc je, že interní auditor firmy, kterým je Ernst & Young, nedokázal potvrdit existenci 1,9 miliardy eur (přes 50 miliard korun), které se měly dle rozvahy nacházet na účtech svěřenských fondů dvou asijských bank.

Pro začátek je třeba říci, že téměř 2 miliardy eur představují zhruba čtvrtinu celé rozvahy Wirecardu, takže nejde o žádné „drobné“. Naopak firma uvedla, že pokud do pátku nedokáže auditovanou výroční zprávu předložit, mohli by její věřitelé svolat až dvě miliardy eur v poskytnutých půjčkách a někteří analytici tvrdí, že by kvůli tomu mohl Wirecard už o víkendu žádat o ochranu před věřiteli.

Foto: Wirecard

Wirecard zpracovává platby, vydává karty a poskytuje další finanční služby po celém světě

Aktuální situace je taková, že jen ve čtvrtek, kdy se informace dostala na veřejnost, se propadly akcie o více než 60 procent, přičemž významný pád pokračoval i v pátek. Hodnota firmy, která se v nejlepších časech pohybovala kolem 24 miliard eur, aktuálně osciluje kolem 3 až 4 miliard eur, a všichni očekávají, jak se bude situace dále vyvíjet.

V pátek už finanční skandál neustál dosavadní CEO a největší akcionář Wirecardu Markus Braun, který, jak informovalo CNBC, s okamžitou platností opustil svou funkci. Ve vedení ho jako dočasný výkonný ředitel nahradil James Freis, který přitom do představenstva firmy nastoupil teprve den předtím. Akcie po tomto oznámení trochu povyskočily, ale nadále registrují značný propad.

Podle několika reportů Financial Times z posledních měsíců a loňského roku měl Wirecard falšovat různé kontrakty ve své singapurské pobočce, aby uměle navyšoval své příjmy, a podobné nekalé praktiky prý probíhaly také v Dubaji či Dublinu. Mnichovská firma, která byla založena už v roce 1999, celou dobu veškerá nařčení odmítala.

Teď však E&Y v rámci svého auditu zjistilo, že 1,9 miliardy eur na účtech dvou asijských bank skutečně neexistují. Podle Wirecardu se měly nacházet u filipínských bank BDO a BPI, ale obě instituce shodně uvedly, že německá firma není jejich klientem a některé dokumenty tak byly patrně zfalšovány. Markus Braun těsně před svou rezignací uvedl, že nemůže být vyloučeno, že se Wirecard stal obětí nějakého podvodu.

Foto: Wirecard

Platební aplikace Boon od Wirecardu

Padesátiletý rodák z Vídně byl v čele Wirecardu dlouhých 18 let a jednu z největších digitálních finančních platforem na světě vypracoval až do prestižního žebříčku 30 nejhodnotnějších firem na německé burze. Ve firmě držel více než sedmiprocentní podíl, takže se propadla nejen hodnota Wirecardu, ale i Braunova majetku.

Příchod Wirecardu na prestižní index DAX, kde v roce 2018 nahradil Commerzbank, byla pro firmu velká událost. Zpracovatel elektronických plateb u obchodníků, mezi něž se řadí například FedEx, Fitbit či KLM, a poskytovatel různých finančních služeb po celém světě se v průběhu let vypracoval mezi nejuznávanější německé technologické firmy, ale celá tato pověst je nyní v ohrožení.

Jak ve svém komentáři píše analytik Patria.cz Ján Hladký, pro budoucnost celé firmy je teď naprosto klíčové, zda dvě miliardy eur zmizely skutečně proto, že se Wirecard stal obětí podvodu (a někdo zřejmě falšoval podpisy při komunikaci se zmíněnými bankami), nebo byly tyto peníze vytvořeny fiktivními transakcemi, které nikdy neexistovaly. Na takové praktiky posledních 18 měsíců upozorňovaly i Financial Times.

„V případě druhého scénáře je jakákoli další investice do Wirecard vyloučena a investoři by se měli snažit získat zpátky aspoň to, co můžou. V prvním případě se akcie časem můžou vrátit na ceny před včerejším krachem, avšak bude si to vyžadovat hluboké změny ve fungování společnosti jako takové a hodně času a trpělivosti,“ uvedl analytik Hladký.