Budoucnost mobility nad zemí. Volocopter je nejdál, protože jediný na světě už létá, říká jeho testovací pilot Damian Hischier

Damian Hischier, testovací pilot Volocopteru

Foto: Top View

Kde spočívá budoucnost mobility? V současné době se ve velkém řeší autonomní vozidla s elektrickým či vodíkovým pohonem, přitom by mobilita mohla dát již v blízké budoucnosti navždy sbohem zemské přitažlivosti a přesunout se o několik desítek či stovek metrů nad zemský povrch.

Star Wars, Pátý Element, Blade Runner, to všechno jsou sci-fi filmy, které představy o takové mobilitě přibližují. Tyto fantazie se však dnes hned několik společností snaží proměnit ve skutečnost, a to především díky svým konceptům malých elektrických letounů, které jsou schopné kolmého vzletu i přistání, podobně jako helikoptéry.

Oproti nim přinášejí celou řadu výhod, ať už se jedná o nižší hlučnost, schopnost rychlejšího letu i ekologičtější provoz. Tyto letouny jsou označovány zkratkou VTOL (vertical take-off and landing, tedy vertikální vzlet a přistání), případně eVTOL, pokud jsou jejich rotory a vrtule roztáčeny pomocí elektrických motorů. A právě rotory a vrtule budou dost možná patřit mezi nové výbavové prvky taxíků i osobních vozů budoucnosti.

volocopter2

Volocopter nad Marina Bay v Singapuru

Foto: Volocopter

Jedním z výrobců, kteří v současné době posouvají hranice možností strojů spadajících do kategorie eVTOL, patří i německý startup Volocopter. Jeho projekt „Volokoptéry“, tedy jakéhosi hybridu mezi klasickou helikoptérou a dronem, má za sebou již několik úspěšných leteckých testů.

Do jeho kokpitu během nich usedá i Damian Hischier, ostřílený testovací pilot, jehož rukama prošla celá řada konceptů. A právě s tímto mužem jsme si popovídali, abychom zjistili, jaké to je, být testovacím pilotem, kam směřuje budoucnost aviatiky a v jaké fázi se současný projekt Volocopteru vlastně nachází.

Létání se věnujete od svých 16 let, tedy více než 30 let, je to tak?
To bych musel spočítat, ale asi to tak nějak bude. Skutečně létám od šestnácti, letos mi bude 50 let.

Jak jste se jako šestnáctiletý kluk k létání dostal? Létal někdo z vaší rodiny?
To ne. Vyrůstal jsem ve velice malé horské vesnici ve Švýcarsku, kde žije jen asi 30 lidí uprostřed ničeho. Vždycky jsem byl létáním fascinován, ale protože jsem z farmářské rodiny, nikdy jsem neměl příležitost letět třeba ani na dovolenou. Později jsem se účastnil výběrového programu pilotů, který u nás ve Švýcarsku máme. Ten jsem začal ve čtrnácti letech a v šestnácti jsem dokončil jeho první část. V sedmnácti jsem pokračoval v jeho druhé fázi.

hischier

Damian Hischier, testovací pilot Volocopteru

Foto: Volocopter

Ale nejdříve jste začal pracoval jako programátor a manažer. Jak se nakonec létání stalo vaší pracovní náplní?
Já vždy dělal několik věcí najednou. Létat jsem začal v šestnácti a chtěl jsem se stát pilotem. Dostal jsem se do výběru tréninkového programu pilotů ve Švýcarsku, kde však bylo vyžadováno vyšší vzdělání. Proto jsem začal pracovat jako programátor a studovat informatiku. Jakmile jsem studium dokončil, pokračoval jsem v programu pro výcvik pilotů. Ale zároveň s tím jsem se pořád věnoval programování.

Jaký je to pro vás pocit, když se dostanete do vzduchu?
Pro mě je to druh meditace. Zvláště při testování se musíte stoprocentně soustředit na jedinou věc. Zároveň mě vždy fascinovala celá ta technologie. To, jak člověk a stroj vzájemně komunikují, a pak samozřejmě zákonitosti létání a onen třetí rozměr. S létáním přichází do hry další dimenze, což je kompletně odlišný zážitek oproti pohybu na zemi.

„Nevěřím technologii, věřím lidem, kteří za ní stojí.“

Během své kariéry pilota jste létal s přibližně 160 různými typy letadel. Které z nich bylo vůbec nejbláznivější?
To bylo letadlo testované v rámci jednoho vědeckého výzkumu. Jeho cílem bylo letět do stratosféry. Bylo na velmi vysoké vývojové úrovni a bylo na mně, abych ho testoval, což bylo velmi náročné. Při takových testech je vždy nutné dělat kompromisy mezi váhou a konstrukcí. Je zapotřebí držet váhu letadla co nejníže, ale pokud ji držíte příliš nízko, není konstrukce natolik tuhá. A je tu i problém s ovládáním, když jsem například chtěl letět jedním směrem, letěl jsem zcela opačným.

Kdysi jste přitom létal s velkými přepravními letouny. To vás nebavilo?
Létání s nimi je velmi vzrušující a pro mě to byla velmi zajímavá zkušenost. Ale v jeden moment jsem si uvědomil, že to není pro mě, a po sedmi letech jsem s tím skončil.

damian-hischier-solar-stratos2

Damian Hischier během testování letounu Solar Stratos

Foto: Solar Stratos

Znamená to, že jste potřeboval zkoušet nové a nové věci, a proto jste se stal testovacím pilotem?
Takhle to úplně nebylo. Sedm let jsem pracoval jako pilot aerolinek, pak jsem létal se soukromými tryskáči pro známé a bohaté osobnosti, což bylo zajímavé, ale občas to bylo s cestujícími těžké. A až poté jsem se stal testovacím pilotem.

S kým nejslavnějším jste letěl?
To byl asi Phil Collins.

Jsou na testovacího pilota kladeny vyšší nároky než na piloty komerčních letů?
Testovací létání a klasické létání je něco zcela jiného. Je to jako srovnávat létání pro aerolinky a pro letectvo, což jsou dvě zcela odlišné věci. Stát se testovacím pilotem vyžaduje licenci s různými úrovněmi. A pro dosažení nejvyšší úrovně je potřeba dosáhnout formálního vzdělání jako testovací pilot.

Lze jej získat na různých školách. Já jsem například studoval Národní školu pro testovací piloty v oblasti Mohave v Kalifornii, kde jsem strávil rok poměrně intenzivním tréninkem. Takže bych řekl, že nejdůležitější kvalita každého testovacího pilota spočívá v integritě.

Zažil jste někdy, ať už během tréninků nebo přímo při testovacím letu, nějakou skutečně nebezpečnou situaci? Kdy jste si pomyslel, že je to skutečně zlé?
Jasně. (smích) Vlastně hned několikrát.

Která z nich byla nejhorší? Co se stalo?
Jednou se mi při vzletu porouchalo křídlo, bylo to ve výšce asi 150 metrů nad zemí. Spadl jsem zpět na ravnvej a bylo to… poměrně tvrdé. (smích) Zlámal jsem si asi 18 kostí v celém těle. Bylo to hrozné. Musel jsem ležet v posteli asi čtyři měsíce.

Testovacího pilota i přesto děláte pořád. Když nastupujete do nového prototypu, myslíte na nebezpečí? Co se vám vlastně honí hlavou? Soustředíte se 100% na práci, nebo máte nějaké rituály?
Rituály nemám. Jak už jsem řekl, pro mě je nejdůležitější právě integrita. Já nevěřím technologii, ale věřím lidem, kteří za ní stojí. Nemůžu mít kontrolu úplně nad vším, takže mi nezbývá než jim věřit, ale strach rozhodně nemám.

damian-hischier-solar-stratos1

Damian Hischier během testování letounu Solar Stratos

Foto: Solar Stratos

Kolik letadel s elektrickým pohonem jste už měl možnost pilotovat?
Čtyři.

Jaké to je pilotovat elektrické letadlo? Je to podobné, jako když si z auta se spalovacím motorem přesednete do elektrického auta?
Je to něco zcela jiného. Dnes máme helikoptéry, máme elektrická letadla a máme VTOL letouny. To všechno se od sebe i od klasických letadel a helikoptér velice liší. Pokud se budeme bavit o Volocopteru, jediné, co má společného s helikoptérou, je to, že dokáže vertikálně vzlétnout i přistát, ale vše ostatní je zcela jiné.

„Padák nemáme, protože když létáte ve výšce 10 metrů nad zemí, je vám k ničemu.“

Jak jste se dostal k příležitosti testovat Volocopter?
To bylo před poměrně dlouhou dobou. Poprvé jsem se dostal do kontaktu s Volocopterem v srpnu 2018. Byl jsem osloven přímo lidmi z vedení, ke kterým jsem se dostal díky práci na jiném projektu.

Jak vypadá všední testovací den Volocopteru? Sedíte celý den v kokpitu?
Jsou to jednotlivé fáze. Standardní scénář testování vypadá tak, že máme plán, co všechno musíme otestovat. Začínáme meetingem, kde se všichni dozvědí, co a jak budou dělat. Poté jdeme ven a provedeme 5 až 6 letů, následně se vracíme, podáváme hlášení a provádí se analýza dat.

volocopter-damian-hischier1

Damian Hischier během testování letounu Volocopter

Foto: Volocopter

Co vlastně můžeme uvnitř Volocopteru najít?
Mám v něm k dispozici knipl, tedy spíš joystick, se kterým ovládám v podstatě vše. Pak několik identifikátorů rychlosti, výšky a některé monitorovací systémy.

Jaké je vaše zabezpečení při testování? Máte třeba padák?
Padák nemáme, protože když létáte ve výšce 10 metrů nad zemí, je vám k ničemu. Ale jinak mám helmu a ohnivzdornou kombinézu. To je vše.

onlajn-2

Přečtěte si takéJak se na dálku řeší investice do startupů nebo filmové efekty? Podívejte se na konferenci CzechCrunch Onlajn

Mohl byste prozradit, jaké jsou technické parametry Volocopteru v současné době?
Maximální rychlost Volocopteru je nyní 54 uzlů, což je okolo 100 kilometrů v hodině. Co se výšky týče, cílem je 2 500 metrů, ale nyní je maximum asi 150 metrů.

A doba používání a nabíjení?
Cílová doba letu je 22 minut. Nabíjení trvá necelou hodinu. Ale po přistání se mohou baterie rychle vyměnit, což trvá asi sedm minut, a pak se může letět dál.

Volocopter má 18 rotorů, kolik z nich musí přestat pracovat, aby byla situace kritická?
Pokud odejdou dva z nich, pořád to není problém. Ale víc jak čtyři už problém jsou. Pokud odejdou čtyři, je Volocopter pořád schopný zůstat ve vzduchu a lze s ním i bezpečně přistát.

volocopter-interir2

Vizualizace budoucí podoby interiéru Volocopteru

Foto: Volocopter

Loni jste prováděl testování Volocopteru v Helsinkách. Co se ve Finsku zkoušelo?
Tento test měl operační charakter. Jeho cílem bylo zjistit, zda Volocopter zvládne fungovat při provozu na letišti. Test probíhal na mezinárodním letišti v Helsinkách, kde přistávala a vzlétala běžná letadla, vše tedy probíhalo za ostrého provozu.

Jak si představujete budoucnost, bude Volocopter spíše součástí sdílené mobility, nebo to bude dopravní prostředek pro jednotlivce?
Myslím si, že se bude jednat o součást flotil sdílené mobility, což je i současným cílem Volocopteru.

„Ostatní mají hezké 3D modely, nebo letadla, která ovládají dálkově, ale jen Volocopter má skutečně funkční prototyp.“

A máte představu, kdy budou tyto flotily běžně k vidění ve vzduchu?
To je velmi těžké odhadovat. Z technické stránky by to mohlo být během několika příštích let. Ale největší výzvou je samotná otázka provozu.

A co infrastruktura či státní regulace?
Vývoj infrastruktury pokračuje podobně rychle jako technický vývoj. Co se regulací týče, tak to je otázka. Ale nedávno jsme testovali Volocopter v Singapuru, kde jsme si ověřili, že z technologického hlediska je Volocopter již možné provozovat ve velkém městě.

O Volocopteru se momentálně tvrdí, že je na poli eVTOL letounů na nejvyšší úrovni. Dokážete odhadnout, kdo je pro něj momentálně největším konkurentem?
Já bych zde asi nemluvil o konkurenci. Podle toho, co vím, každý z výrobců má trochu jiný cíl. Cílem Volocopteru není jen prodej letounu, ale chce hlavně nabízet služby s ním spojené. Ovšem existuje celá řada projektů, které by v budoucnu mohly směřovat stejným směrem jako Volocopter. Můžu však říct, že Volocopter je momentálně nejdál, protože jako jediný na celém světě už létá. Ostatní mají hezké 3D modely, nebo letadla, která ovládají dálkově, ale jen Volocopter má skutečně funkční prototyp.

Rozumím. A který z dalších (e)VTOL letounů byste si rád vyzkoušel? Máme tu výrobce jako Kitty Hawk, české Zuri, Lilium, Vahana, nedávno představil svůj letoun i Hyundai.
Rád bych si je vyzkoušel všechny. (smích) Všechny jsou nesmírně zajímavé.

Kdybyste si měl vybrat jen jeden?
To by bylo těžké, protože každý je zcela jiným konceptem. Některé jsou určené na větší vzdálenosti, jiné na kratší, je tedy velice těžké vybrat si jen jedno z nich. Já miluju inovace, a proto bych si rád vyzkoušel všechny.

Kdy se podle vás budou takovými letouny moci proletět všichni?
To strašně záleží na tom, komu budeme naslouchat. Pokud bychom věřili marketingovým oddělením jednotlivých výrobců, mohlo by to být už třeba za dva roky. Pokud se ale vrátíme do reality, je nutné mít naplánovaný rozpočet, časový harmonogram a počítat se všemi proměnnými a teprve pak se projekt stane realitou. Podle mě to bude tak za pět až šest let.

volocopter-interir1

Takovýto výhled se naskytne pasažérům ve Volocopteru

Foto: Volocopter

A vidíte v těchto letounech budoucnost létání?
Myslím si, že budou představovat část budoucnosti.

Takže klasická letadla ze vzduchu jen tak nezmizí?
Určitě ne teď. Možná v blízké budoucnosti, ale teď rozhodně ne.

Dobře, dovolím si ještě poslední a trochu osobní otázku. Co je vaším kariérním snem?
Letět do vesmíru.

Dobývat planety?
To ne. Prostě jen být obklopen hvězdami.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.