Když je v českém prostředí řeč o rizikovém kapitálu, v jedné větě se obvykle zmiňuje i projekt v oblasti e-commerce, umělé inteligence nebo jiný technologicky založený startup. Investoři, kteří se dívají běžně právě do těchto oblastí, ale objevují i nové segmenty, kde své peníze uplatnit. V případě fondu Lighthouse Ventures jde o medicínu, v níž uzavřel své dvě první investice.

Finanční injekci získávají české projekty Cytokine a Lyopor. První zmiňovaný pod vedením podnikatele Michala Zahradníčka vytváří lék pro pacienty s osteoartrózou, druhý pod taktovkou vědce Josefa Jančáře vyvíjí inovativní nástroj na růst buněk v laboratorním prostředí.

„Zatímco například o projekty v e-commerce se v Česku investiční fondy perou, v medicíně je rizikového kapitálu minimum,“ vysvětluje pro CzechCrunch důvody nejnovějších investic spoluzakladatel Lighthouse Ventures Michal Zálešák, který se ani v současné krizi nezastavuje.

Podle statistik finanční výkonnosti evropských investičních fondů mají totiž ty biotechnologické větší návratnost. Do vědecky náročnějších projektů se pak mohou v Lighthouse Ventures pouštět i proto, že investice řeší v rámci dlouhodobějšího horizontu, a tak není problém, pokud realizace daného projektu trvá více let.

Cílem bylo najít především ambiciózní projekty vycházející z akademického výzkumu, které hledají investora a pokouší se o komercializaci svého know-how, mezi než lze bezpochyby zařadit i zmíněný Cytokine a Lyopor.

Lék místo výměny kloubu

První zmíněný Cytokin řeší osteoartrózu, tedy závažné poškození kloubů, kterým po celém světe trpí 10 % mužů a 18 % žen nad šedesát let. V celé populaci je to nemoc, kterou trpí 3,3 % obyvatel planety.

„Jelikož toto onemocnění způsobuje silné bolesti, většina z pacientů bere léky na tišení bolesti,“ popisuje Michal Zahradníček z Primecellu dosavadní stav léčby. Ani to ale pro některé není dostatečné, a tak jsou nuceni mnohdy předčasně podstoupit výměnu kloubu.

Lék Cytokine z laboratoří 4MEDi Ostrava se tak snaží předejít jak předčasné výměně kloubu, tak nadužívání analgetik na snížení bolesti. „My se soustředíme na léčbu příznaků bolest, zvýšení hybnosti a snížení zánětu,“ vysvětluje Zahradníček s tím, že na osteoartrózu jako takovou ještě žádné léčivo na světě neexistuje.

I tak je ale podle něho Cytokine jediným svého druhu na evropském trhu. Je jednoduše aplikovatelný injekčně a efekt by se měl projevit téměř okamžitě. Investice od Lighthouse Ventures pomůže k částečnému financování klinické studie. Ta může trvat od tří do pěti let, mimo jiné v závislosti na tom, zda se Zahradníčkovi a jeho týmu podaří dostat do zrychleného procesu Evropské agentury pro léčivé přípravky.

„Michal Zahradníček má za sebou úspěšnou podnikatelskou minulost a do Cytokinu už investoval spoustu vlastních peněz,“ vysvětluje Zálešák důvody, proč se Lighthouse Ventures rozhodlo Zahradníčkův nejnovější projekt podpořit. Ve formě konvertibilní půjčky získá nižší desítky milionů korun.

O Zahradníčkovi bylo v posledních týdnech slyšet také v souvislosti s jeho lékem na revma, z něhož se stala naděje pro boj s onemocněním COVID-19. Investice v řádech nižších desítek milionů korun jde ale již zmíněným jiným směrem, tedy na projekt Cytokine.

Látky stojící za Cytokinem už vědci ze Zahradníčkových laboratoří zkoumají deset let. Základem je takzvaná amniová membrána, která dříve posloužila například při poškození očí. Stejně jako na osteoartrózu se soustředí i na jiná onemocnění, jejichž příčinou je nepřiměřená reakce vlastního imunitního systému.

Růst buněk v reálnějším prostředí

Druhý projekt, do kterého Lighthouse Ventures investují, má potenciál k širšímu vědeckému, medicínskému i farmaceutickému použití. Zaměřuje se totiž na inovaci v laboratorním pěstování buněk. To v současné době spoléhá hlavně na jednodušší substráty, typicky látku zvanou agar.

Problém ovšem je, že na agaru rostou buňky pouze plošně, vzájemně spolu nereagují a nedokáží na něm vytvářet trojdimenzionální struktury, které by se podobaly tkáním. Ve finále tak vypěstované buňky úplně neodpovídají buňkám, které by za normálních okolností rostly například v lidské tkáni.

Lyopor tak sází na novou technologii, vytvářející pro buňky jakési 3D „lešení“, které nevýhody agaru řeší. „V takovém prostředí je růst buněk reálnější než na 2D substrátech, protože buňky se v něm chovají podobně jako v živé tkáni,“ vysvětluje Josef Jančář z brněnského výzkumného centra CEITEC, který za Lyoporem stojí.

Větší podobnost laboratorně vytvořených buněk vůči buňkám v organismu může mít velký vliv na efektivitu výzkumu v tkáňovém inženýrství nebo celé palety nemocí. „Například některé nádorové buňky se velice těžko pěstují, pokud prostředí neodpovídá tomu, jaké je v těle,“ upřesňuje Jančář.

Samotná trojrozměrná „lešení“ pro buňky laboratoře experimentálně používají už deset let, ale do této chvíle byly závislé na vlastní přípravě 3D substrátů. Každá si podle Jančáře připravovala vlastní formu, které se ale mnohdy podstatně lišily. Výsledkem bylo, že výzkumy měly ještě nižší reprodukovatelnost, než je u buněčných výzkumů běžné, a závěry jednotlivých laboratoří nebylo možné věrohodně srovnat.

Malá reprodukovatelnost byla jeden z důvodů, který omezoval využití 3D substrátů ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Lyopor tento problém výrazně zmenšuje, kromě toho ale zkracuje i dobu kultivace buněk, a to jak díky řešení na bázi proteinů, tak polysacharidů. Výsledkem je – podle slov Jančáře – „ready to use“ balíček.

Ve výsledku by tak Lyopor mohl pomoct například rychlejšímu výzkumu nejrůznějších typů rakoviny, efektivnějšímu přenosu výsledků z laboratorních zvířat nebo k tvorbě spodní vrstvy kůže pro léčbu hlubokých popálenin.

Investice od Lighthouse Ventures pomůže projektu s rozšířením patentové ochrany, propagací do medicínské komunity a získáním certifikátu GMP (správná výrobní praxe), která je nutným předpokladem pro využití Lyoporu ve farmaceutické výrobě.

„Lyopor je zdárným příkladem projektu transferu univerzitního know-how. Pan profesor Jančář je ve své oblasti uznávaným odborníkem, který se komercializaci podobných projektů věnuje dlouhodobě,“ popisuje Zálešák důvody investice. Lyopor od Lighthouse Ventures obdrží jednotky milionů korun, taktéž ve formě konvertibilní půjčky.

Do Lighthouse Ventures vložilo několik zakladatelů včetně Zálešáka jeden milion eur, čtyři miliony poskytli privátní investoři a celkem patnáct milionů eur poskytl Evropský investiční fond (EIF). Kromě technologií v medicínském sektoru se orientuje na inovativní projekty, které využívají umělou inteligenci či automatizaci ke zlepšení svých oborů.