Implantát, který opraví zrak nebo sluch. Elon Musk chce do roka nasadit do lidské lebky první Neuralink

Elon Musk

Foto: TED

Vizionář a miliardář Elon Musk je známý především díky vesmírné firmě SpaceX a automobilce Tesla, ale aktuálně věnuje podle svých slov zhruba pět procent času také startupu Neuralink, který se zaměřuje na propojení lidské mysli s umělou inteligencí a pomocí mozkových implantátů.

Několik let nebylo jasné, co přesně Neuralink bude, než v minulém roce Musk prozradil, že jako první chce vypustit zařízení, které dovolí pomocí vjemů například ovládat mobilní telefon. V novém podcastu Joea Rogana teď osmačtyřicetiletý vizionář hovořil o dalších detailech své vize a vypadá to, že má ještě ambicióznější cíle než dříve.

Celý systém by měl fungovat na základě mozkového implantátu zhruba o velikosti menších chytrých hodinek. Pacientovi by měli lékaři do lebky vyvrtat otvor korespondující s tvarem zařízení. Zhruba dva až tři milimetry pod povrch mozku by se následně díky speciálně vyrobenému a preciznímu robotovi dostaly elektrody.

neuralink-link

Minipočítač Link za uchem, který sbírá veškeré vjemy mozku

Foto: Neuralink

Výsledkem by mělo být, že toto zařízení bude vysílat elektrické stimuly do celého mozku. Musk řekl, že díky Neuralinku budou moci lidé opravit například svůj zrak, sluch nebo paměť, ale v podstatě jakýkoliv nedostatek nebo poškození související s lidským mozkem.

V podstatě tak Neuralink bude fungovat jako prvek, který vlastními elektrickými náboji nahradí funkci poškozených neuronů v mozku. Potvrdil, že tak bude schopný činit na základě různých frekvencí signálů.

Zařízení by mělo být možné vyměnit nebo z mozku úplně odstranit. Testování na lidech zatím neprobíhá, ale první pacienti by Neuralink mohli podle Muska dostat do roka. Upozornil však, že stále je na projektu ještě hodně práce.

Po implantaci se rána jednoduše zašije jako při běžné operaci. Po technické stránce by implantát disponoval také konektivitou na Bluetooth a bezdrátovým nabíjením, aby ho bylo možné napájet zvenčí pomocí minipočítače.

Symbióza s umělou inteligencí

Elon Musk je vizionář, jehož hlavním cílem (a ani ne tak snem) je dostat lidstvo na Mars. Odvětví, v nichž podniká, svými nápady posouvá mílovými kroky, nicméně nutno podotknout, že konkrétní termíny historicky příliš nedodržuje. Už v červenci 2019 zmínil, že první implantáty by chtěl instalovat do konce roku 2020.

tomas-mikolov

Přečtěte si takéPo štacích v Googlu a Facebooku pomůže české vědě. Expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov přichází na ČVUT

Musk v nynějším podcastu také použil termín lidské symbiózy s umělou inteligencí. Na první pohled trochu děsivá představa by ale podle Muska jen zrychlila proces, který už jako lidstvo tak či onak zažíváme.

Zmínil totiž, že de facto už kyborgové jsme, když nechceme odejít od svých telefonů, které nebývají často ničím menším než naší prodlouženou rukou. Jediný rozdíl je v tom, že z mozku prostřednictvím našich prstů dostáváme do mobilu informace mnohem pomaleji, než by toho bylo schopné přímé spojení z implantátu.

Ještě minulý rok mluvil Musk mluvil o vizi, kdy by do lidské lebky lékaři vyvrtali čtyři malé díry o průměru osmi milimetrů a do nich vložili čtyři senzory, které na základě vjemů a propojení se speciálním minipočítačem za uchem umožní kontrolovat různá zařízení. Teď se zdá, že byl celý proces pozměněn a bude vypadat trochu jinak.

Muskovy vize v rámci Neuralinku jsou ale z většiny ještě na papíře a zařízení čeká dlouhá cesta přes regulační úřady i etické otázky. Doposud startup testoval své prototypy úspěšně na zvířatech, včetně primátů. Minulý rok se ukázalo, že opice byla pomocí vlastních vjemů skutečně schopna ovládat počítač.

neuralinks-n1-chip-array-in-action_1000x

Koncept z minulého roku hovořil o čtyřech malých senzorech lidské lebce, nyní chce Musk vrtat jen jeden

Foto: Neuralink

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.