Ekologická automatizace zalesňování. Nové drony mají ve světě do roku 2028 vysadit miliardu stromů

Lesy jsou jedním z nejdůležitějších prvků globálního ekosystému

Foto: Andrew Coelho/Unsplash

Strom je jedním ze základních prvků globálního ekosystému. Jeho kořeny zadržují v zemi vodu předcházejíc suchu a erozi, dřevěná masa kmene pohlcuje oxid uhličitý, koruny ochlazují okolí a poskytují útočiště mnoha živočichům. Tyto skutečnosti jsou známy dlouho, přesto lesů ubývá. Ke zvrácení trendu vedoucího k ekologickým katastrofám chce přispět nový program výsadby stromů drony.

Bezpilotní létající stroje různých tvarů a velikostí se v posledních letech rychle rozšiřují do mnoha různých odvětví. Představují totiž způsob, jak přepravovat menší břemena rychleji, bezpečněji i ekologičtěji než tradiční doprava. Mohou být navíc automatizovány mnohem jednodušeji než silniční dopravní prostředky.

Několik startupů došlo k přesvědčení, že díky těmto vlastnostem jsou drony ideálním řešením pro zvýšení biodiverzity planety. Jedním z nich je i kanadský Flash Forest, který nedávno začal v Torontu stromy sázet s jen malou pomocí lidských pracovníků. Testovací plochou se stala oblast, jejíž les zahubil požár. Do konce tohoto měsíce by vše mělo být na cestě k obnovení zdejší přírody pomocí 40 tisíc zasetých semen borovic a smrků.

flash-forest

Drony pro sazení semen stromů

Foto: Flash Forest

V poslední době se objevilo mnoho akcí pro sázení stromů. Na konci loňského roku bylo v rámci Dne za obnovu lesa v Česku vysázeno několik desítek tisíc rostlin. Na začátku toho letošního zase několik youtuberů po úspěšné sbírce oznámilo, že do roku 2022 obohatí přírodu po celém světě 20 miliony nových stromů. Ačkoliv se jedná o důležité a chvályhodné iniciativy, jejich význam je stále spíše symbolický. Lépe je na tom kampaň OSN Trillion Tree Campaign, která od svého spuštění v roce 2007 zasadila necelých 14 miliard stromů.

Planeta každý rok přichází o 10 miliard stromů

Počet stromů na Zemi se v současnosti odhaduje na tři biliony, což je přibližně polovina oproti době před rozvinutím lidské civilizace. Studie z roku 2015 publikovaná v časopise Nature říká, že dominantní vliv na hustotu zalesnění mají skutečně lidé. Zalesněné plochy se zmenšují paralelně s tím, jak se zvyšuje světová populace, obydlená místa, agrikultura a průmysl. Pochopitelně to neplatí pro oblasti, kde mnoho zeleně přirozeně neroste, jako jsou pouště nebo místa s extrémně nízkými teplotami.

Lidské činnosti byla před pěti lety přisuzována ztráta 15 miliard stromů ročně, přičemž pouhých 5 miliard jich je zasazeno nebo samo vyklíčí. To znamená, že lesní pokrývka planety se každoročně zmenšuje o deset miliard kusů rostlin. Důsledkem je mnoho stupňujících se problémů zasahujících klima, kvalitu ovzduší, schopnost půdy zadržovat vodu, přirozený domov mnoha druhů zvířat.

„V současnosti roste méně stromů než v jakémkoliv jiném momentě od počátků lidské civilizace a toto číslo stále klesá alarmujícím tempem,“ řekl Thomas Crowther, ekolog z univerzity Yale, který vedl zmíněnou studii z Nature. „Rozsah těchto čísel jen zdůrazňuje potřebu zvýšit naše úsilí, pokud chceme některé z těchto efektů začít napravovat v globálním měřítku.“

Loni pak vyšla další studie, podle níž by zásadní rozšíření zalesněných ploch mohlo být nejefektivnějším způsobem, jak omezovat množství skleníkových plynů v atmosféře. Na základě odhadů současného počtu rostoucích stromů na světě a objemu oxidu uhličitého v nich uloženého došla k počtu 1,2 trilionu. Tolik stromů by mělo být schopno vymazat deset let lidského ovlivňování klimatu.

flash-forest-2

Drony jsou schopny zasadit desítky tisíc stromů denně

Zároveň to měl být počet, který by Země při současné hustotě zalidněnosti snesla. O několik měsíců po publikaci výzkumu vedeného ekologem Thomasem Crowtherem se v časopisu Science objevila jeho kritika. Prý dostatečně nebral v potaz různý potenciál pro růst dřevin v různých prostředích ani jejich nekonzistentní schopnost pohlcovat oxid uhličitý. Přesto platí, že masová výsadba stromů a podněcování jejich přirozeného množení by měly pozitivní vliv na zpomalování klimatických změn i další problémy.

Šéfové životního prostředí, rozvoje a zemědělství OSN proto v roce 2018 vydali společné prohlášení. Mimo jiné v něm stojí, že „lesy jsou zásadní, potřebnou frontou v globálním boji proti katastrofickým klimatickým změnám – díky jejich nedostižné schopnosti pohlcovat a ukládat uhlík. Zastavení deforestace a obnovovování poničených lesů by mohlo stanovit až 30% řešení klimatické krize.“

ondrej-siroky-lime

Přečtěte si takéPraha musí koloběžky přijmout jako ekologičtější součást městské dopravy, říká šéf Lime Ondřej Široký

Jak zmiňuje magazín Fast Company, podle Mezivládního panelu pro změny klimatu by pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C bylo nutné vysadit miliardu hektarů lesa. To odpovídá přibližně rozloze celých Spojených států.

Pohlcování skleníkových plynů je však samozřejmě jen jedním z aspektů, které ze stromů činí jeden z esenciálních prvků globálního ekosystému. Stejně, ne-li ještě důležitější, roli hrají při zachovávání biodiverzity. Zalesněné plochy poskytují domov milionům druhů zvířat i rostlin, neschopných přežít v jiných podmínkách. Také z tohoto důvodu Země už překročila práh šestého masivního vymírání druhů, prvního způsobeného člověkem.

deforestation

Za většinou problémů v amazonském pralese stojí masivní, legální i nelegální, deforestace

Přesto se na mnoha místech planety deforestace naopak opět zvyšuje. Jedním z nejhorších případů je Amazonský prales, který loni sužovaly velké požáry a firmy konečně otevírají oči zodpovědnosti. Nelegální kácení je zde velmi rozšířené a brazilská vláda navíc uvolnila restrikce legálního porážení stromů. Jedním z následků byly i právě masivní požáry mezi lednem a říjnem loňského roku.

Sít nové rostliny dvacetkrát rychleji

Zmíněný projekt Flash Forest tento problém popisuje z hlediska průmyslu. Zatímco procesy pro kácení a zpracování dřevin jsou na vysoké technologické úrovni dosahující značné míry automatizace, jejich obnova stále často počítá s lopatami a pytli. Dronový startup má být schopen sít nové rostliny až desetkrát rychleji než klasické metody při pouhé pětině nákladů.

Převedeno na konkrétní hodnoty to znamená sázení mezi deseti a dvaceti tisíci semen denně. Jeden člověk by měl problém překročit 1 500 zasazených stromů za den. Cílem startupu je přitom svoje kapacity navýšit na 100 tisíc semen denně při ceně padesáti centů za jedno. To vše při asistenci sofistikovaných technologií zajišťujících co nejlepší výsledky.

billgates

Přečtěte si takéOddychnout si od pandemie nebo se o ní učit víc. Bill Gates radí, co si v létě přečíst, co sledovat a co hrát

Proces setí začíná skenováním vybrané oblasti drony, což na základě stavu půdy a přítomnosti jiných rostlin pomůže určit ideální místa pro semena. Ve druhé fázi se další skupina dronů pustí do samotné výsadby. Nemusí se nutně jednat jen o „rozhazování“ semen po zemi – k dispozici jsou také pneumatické dávkovače, které je bez poškození vrazí hlouběji pod povrch.

Semena pochopitelně nejsou ponechána na pospas mnohdy nespolehlivým přirozeným procesům. Do země jsou sázena ve zvláštních obalech, obsahujících směs živin podporujících rychlejší vyklíčení a dostatek vláhy pro přežití i při několika měsících sucha. Stále se však pochopitelně počítá se selháním části semen, čemuž se přizpůsobuje četnost těch zasetých. S odstupy několika měsíců a let se pak kontrolují výsledky.

Startup byl založen teprve na začátku roku 2019, načež malý tým rychle vytvořil funkční prototypy. Mezi srpnem a říjnem už probíhaly postupně větší testy s výsledky slibujícími poměrně vysokou mírou přežití rostlin. Druhy pro setí se vybírají podle toho, co je daným oblastem přirozené a jaké klimatické podmínky se očekávají za přibližně deset let, kdy stromy dosáhnou pokročilejších stádií růstu. V té době také začínají efektivně pohlcovat uhlík z atmosféry.

Podle zakladatelů Flash Forest je použití moderních technologií pro masovou výsadbu zásadní. „Myslím, že drony jsou naprosto nezbytné pro to, abychom jako globální společnost dosáhli cílů, které považujeme za nutné pro naplnění některých z met propadu uhlíku,“ řekla spoluzakladatelka firmy Angelique Ahlstromová magazínu Fast Company.

Tři miliardy evropských stromů

Evropská komise nedávno představila nový záměr v zemích Evropské unie do roku 2030 zasadit alespoň tři miliardy nových stromů. Zatímco na zákonodárcích bude zavést legislativní nástroje pro efektivní financování a plnění tohoto cíle, soukromé společnosti by mohly výrazně přispět k technickému řešení problému. 

Sázení nových stromů ale samo o sobě nemůže pomoci nejen proto, že je náročné překročit počet těch ztracených. Snad ještě zásadnější je právě zpomalování deforestace, která do atmosféry uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů. Poničené ekosystémy je pochopitelně také mnohem složitější obnovit, než jejich drancování zabránit. Revitalizace poškozených oblastí navíc trvá velice dlouho, stejně jako růst nových stromů.

Flash Forest tak, stejně jako vědci, zdůrazňuje kombinaci několika řešení, z nichž ani jedno není dostatečné samostatně. Důležité je chránit rostoucí stromy, sázet nové i pracovat na omezování produkce skleníkových plynů.

flash-forest-3

Semena stromů a dron pro jejich setí

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.