Brněnské Kinali otáčí fuckupy na příležitosti a se svými roboty mění práci po celém světě

Radek Štourač, spoluzakladatel Kinali

Foto: Kinali

V průmyslu probíhá jedna z dalších vln technologické revoluce. Procesy i práce se stále více digitalizují, automatizují a do výroby se o to víc zapojují i roboti. To v návaznosti mění i trh práce, některé pozice zaniknou, vzniknou jiné, a samotní lidi budou muset být do budoucna přizpůsobivější.

Zatímco podobné představy o budoucnosti některé lidi děsí, Radek Štourač se na ni těší. Jeho čtrnáctiletý byznys totiž stojí přímo v centru dění změn – firma Kinali, kterou na polovinu spoluvlastní se spolužákem z vysoké školy Janem Štěpničkou, se specializuje kromě jiného i na průmyslovou automatizaci a robotizaci.

Brněnské Kinali, které dnes zaměstnává třicet lidí a za loňský rok dosáhlo na obraty v desítkách milionů korun, však před čtrnácti lety začínalo v oblasti vývoje softwaru pro výrobce elektroniky.

V průběhu let vzhledem k sázce na inovativní technologie a neotřelé přístupy několikrát šláplo vedle, nevydařené kroky mu však otevřely další, nové cesty rozvoje. Svým způsobem tak může sloužit i jako inspirace pro lidi na budoucím trhu práce, kde schopnost zkoušet nové věci a přizpůsobovat se budou stěžejní.

stourac-min

Radek Štourač, spoluzakladatel a ředitel Kinali

Foto: Kinali

Příběh Kinali se začal psát na Fakultě informačních technologií brněnského VUT, kde dnes už sedmatřicetiletý Štourač vystudoval bakaláře v programování a během magisterského studia se společně se Štěpničkou pustili do vlastního byznysu.

„Dokončeného mám jen bakaláře, protože se začátkem byznysu jsem se nedokázal věnovat obojímu,“ popisuje Štourač v rozhovoru pro CzechCrunch. Kinali přitom v roce 2006 vzniklo jako ryze softwarová firma (v rejstříku pořád vystupuje pod názvem Kinalisoft) vyvíjející průmyslový software pro společnosti specializující se na výrobu elektroniky.

„I když to byl trošku fuckup, využili jsme příležitost.“

Konkrétně šlo o management software výroby desek plošných spojů a jejich osazení na osazovacím automatu. Vyvinutý systém zajišťuje, aby operátor nasbíral potřebný materiál a optimalizovaně ho vložil do strojů, které desky plošných spojů osazují. Za čtrnáct let vývoje Kinali svůj software již značně rozšířilo a klientům nabízí širší zázemí.

Neúspěšné projekty otevírají nové možnosti

V průběhu let se však firmě naskytly i další příležitosti, které ji dovedly k dalšímu rozšíření byznysu. Jedním z nich byl například výzkumný projekt zaměřený na učení průmyslových kamer poznat lidi podle jejich chůze. Projekt se dostal do určité fáze podle požadavků spolupracujících výzkumných organizací, dále se však nerozvíjel.

kinali3

Kinali využívá například robotické paže Aubo

Foto: Aubo

„Pro tenhle projekt se nám dvakrát nepodařilo sehnat financování. Jeho ukončení či uspání však přímo souvisí s naším začátkem v oblasti průmyslové automatizace, začali jsme s ní bezprostředně potom. I když to byl z určitého pohledu trošku fuckup, využili jsme příležitost,“ usmívá se Štourač.

V historii firmy nešlo o jediný přešlap. Další souvisí s poptávkou korejské firmy po řešení takzvaného bin pickingu, tedy systému sloužícího na vykládání netříděného materiálu z bedny pomocí robotické ruky a 3D kamery, která dané předměty dokáže identifikovat. Trh je podle Štourače po podobných řešeních hladový, konkrétní spolupráce však bohužel nedopadla.

„Korejská firma hledala partnera, nakonec ale projekt nechtěli realizovat, protože nedopadla jejich interní zakázka. Pak jsme našli britskou společnost, která měla o podobnou spolupráci zájem. Zde to nakonec zase nedopadlo kvůli brexitu a zmatkům ve financování, protože se na něm měl podílet program Eurostars propojující výzkum a vývoj malých firem ze 36 zemí,“ přiznává Štourač.

Kinali si však navzdory neúspěchu díky tomuto projektu otevřelo dveře do robotiky, které se věnuje dodnes. Na našem trhu si v oblasti zabezpečilo exkluzivní distribuci kolaborativních robotů Aubo a s jejich výrobcem pracuje i na vývoji komponentů či dalších vylepšení ovládacího systému.

Bez umělé inteligence to nejde

Brněnskou firmu tak dnes tvoří dvě divize. Jedna se věnuje vývoji průmyslového softwaru pro výrobce elektroniky s celou řadou produktů, které následně prodává do celého světa. Druhá byznysová vertikála je průmyslová automatizace zaměřující se na robotizaci a systémy optické kontroly kvality.

tym-min

Tým Kinali

Foto: Kinali

Tady se opírá o zmiňovaný systém bin picking – robot odebírá předměty z krabic, dívá se na ně přes kameru, kontroluje je a nakonec dělí na kusy bezvadné a ty s vadou. Při posledním kroku se do procesu zásadně zapojuje i umělá inteligence, respektive neuronové sítě a rozpoznávání vizuálních dat. Umělá inteligence (AI) přitom posouvá hranice, co jsou dnes roboti schopni dělat.

„Jedním z příkladů našeho projektu, který mohl vzniknout díky pokrokům v umělé inteligenci, je stroj na kontrolu kvality dřívek nebo lamel používaných na výrobu skládacích metrů. Kontrolovat dřevo je obecně dost problematické, pomocí AI jsme schopni rozlišovat desítky různých vad a vyhodnocovat, jestli je lamela vhodná pro výrobu,“ pochvaluje si sedmatřicetiletý podnikatel.

„Jsem ještě stará škola. Stavíme kostičku ke kostičce.“

I v této divizi má Kinali zákazníky po celém světě, nejvíc řešení využívají firmy působící ve strojírenství, výrobě elektroniky a „plastařství“. Za loňský rok celkově firma zaznamenala obraty na úrovni 1,2 milionu eur, tedy přibližně třicet milionů korun, roste však jen pozvolně.

„Jsem ještě stará škola. Stavíme kostičku ke kostičce, takže ročně rosteme v řádu deseti procent a postupně si vydobýváme naše místo na trhu,“ popisuje svůj přístup Štourač a dodává, že jeho firma je stabilně v zisku bez nutnosti externího financování.

kinali2

Kinali využívá například robotické paže Aubo

Foto: Aubo

Desetinu svých tržeb přitom Kinali směřuje do vývoje a výzkumu. „To nás pořád v rámci byznysu někam posouvá. Tahle cesta je pro nás klíčová – pořád zkoušet a posouvat se v inovacích,“ říká Štourač.

Posun brněnská firma plánuje i letos s uvedením nového systému Test it off sloužícího pro offline testování výrobků. Opět využívá zmiňovaný bin picking. Rozdíl je v jednodušším a intuitivním programování celého robotického pracoviště, což by mělo zjednodušit i organizaci práci operátora výroby.

bp-portrety-1-min

Přečtěte si takéUmělá inteligence, která chrání umělou inteligenci. Martin Rehák se svým startupem získává 70 milionů korun

Taková je i budoucnost samotné práce lidí, kterým ji budou roboti výrazně zjednodušovat. Podle brněnského podnikatele v delším horizontu projde velkými změnami – nástup robotů ve spojení se systémy umělé inteligence přinesou zemětřesení na trhu práce. Dřívější hysterie o ztrátě milionů pozic se však již mírní.

„Jednoznačně přinese zánik mnoha profesí, ale zároveň i vznik nových. Spoustu manuální práce zastanou roboti, lidé se budou muset transformovat na nové pozice, ze kterých mnoho dnes ani neznáme. Pro někoho to může být děsivá představa, já se na to docela těším, je to výzva. A nebojím se ani o lidstvo, lidé si vždy poradili,“ dodává Štourač optimisticky.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.