Život na kolejích v Estonsku, kde se objevil koronavirus. Výsledky testů mi doručili do 12 hodin a online

Redaktor CzechCrunche Jiří Svoboda píše z Estonska

Foto: Jiří Svoboda/CzechCrunch

Ne, tohle není sci-fi, i když to tak z českého pohledu může aktuálně vypadat. Estonsko, které je často přezdíváno jako nejdigitalizovanější stát na světě, sice bylo v protipandemických opatření střídmější něž Česko, ale zároveň prokazuje, že když jde do tuhého, dokáže reagovat s nebývalou přesností a úplností.

Jsem na studijním pobytu v estonském městě Tartu. Už před měsícem jsem se navzdory pandemii rozhodl zůstat a nevyužít možnosti návratu zpět do Česka. Cítil jsem se tu bezpečně a stále cítím. Přestože jsem nad svým rozhodnutím nejednou pochyboval, s postupem času jsem z přístupu místních orgánů opravdu nadšený. V porovnání s českou realitou je to tu jiný svět.

Bydlím tu na studentské koleji, kde může být za normálních okolností okolo šesti set studentů, teď nás tu zůstalo 274. Zakázali scházení a jakékoliv akce, ale asi si domyslíte, jak to vypadalo v realitě mezi erasmáky. Částečně to chápu – bavit se jen s dvěma dalšími lidmi z jednoho apartmánu měsíc v kuse je opravdu náročné na mozek.

Zhruba před týdnem se sešlo čtrnáct lidí na jedné párty. Pro to není omluvy. Naneštěstí, stalo se, že koronavirus se na této párty zřejmě rozšířil. Oficiální oznámení přišlo ve čtvrtek odpoledne. Tehdy zněl verdikt několik nakažených ve třetím patře. Do budovy nakráčela hygiena v kompletních ochranných pomůckách a začala testovat lidi z bezprostřední blízkosti nakažených.

estonsko9

V této budově je v karanténě 274 mezinárodních studentů

Foto: University of Tartu

Sami, proaktivně kontaktovali všechny, se kterými se nakažení viděli. Trasování na jedničku. Kompletní ochranné pomůcky (štíty, rukavice, obleky, respirátory FFP3) navíc neměli jen hygienici, ale i pracovníci z recepce, kteří zaklepali na dveře a dělali kontrolní evidenci, kdo přesně kde je. To vše jen hodiny poté, co byl první člověk testován.

Druhý den ráno se ukázalo, že pozitivních je ze sedmnácti testů šest (z testů, které byly odebrány den předtím, podotýkám). Třetí patro, kde se měli nakažení nacházet, bylo dáno do karantény, ale netrvalo dlouho a padlo rozhodnutí uzavřít celou budovu. Tentýž večer ho speciálním nařízením stvrdil přímo Jüri Ratas, estonský předseda vlády.

„Během jediného večera otestovali celou budovu.“

Před budovou se hromadily policejní hlídky, dezinfekční firmy i zástupy médií. Když uzavřete takovou masu lidí uvnitř, vyvolává to samozřejmě spoustu otázek. I přes nápor dostáváme odpovědi rychle. Například ještě když se uvažovalo o uzavření pouze třetího patra, správa kolejí do něj měla ještě ten den přesunout pračku, aby lidé skutečně nemuseli pryč.

Dvě hodiny po uzavření budovy přišla zpráva, že všem lidem uvnitř bude po dobu karantény poskytnutá třikrát denně strava. A skutečně, o páteční večeři už jsme se nemuseli starat. Zrovna jsme jedli, když nám na dveře zaklepali další zakuklenci – tentokrát z hygienické stanice. Během jediného večera otestovali celou budovu.

Když už jsem si myslel, že z přístupu estonské vlády nemůžu být unešený víc, přišel ve večerních hodinách další e-mail. Před všechny apartmány nám v noci doručili dvě lahve s dezinfekcemi a deset (!) roušek na osobu.

Výsledky za dvanáct hodin

Abychom si to zrekapitulovali: během jediného dne se úřady postaraly o uzavření budovy, tří jídla denně, hygienické potřeby i testování pro 274 studentů v karanténě. Tentýž den odpoledne přišla ještě povzbuzující řeč od rektora místní univerzity a večer podepsal příslušný dokument premiér. Všechno toto je organizované státem, ne zodpovědnými firmami nebo dobrovolníky.

estonsko11

Díky estonskému ID se lze přihlásit do vládních služeb a najít tak např. výsledky svého testu na COVID-19

Foto: Jiří Svoboda/CzechCrunch

Už druhý den ráno byly výsledky testů. Nikdo nám ale tentokrát nevolal. V duchu tak proslulého estonského e-governmentu se můžu přihlásit online a najít svůj výsledek na zdravotnickém portálu. Je negativní. Ze záznamu zjišťuji, že zdravotníci zadali můj výsledek necelých 12 hodin poté, co mě otestovali.

Mezitím venku

Řekli byste si, že při tak razantní a rychlé odpovědi na nastalou situaci musí jistě stejně striktně reagovat i celé Estonsko. Ale opak je pravdou. Doteď tu není povinné nošení roušek a obchody mimo obchodní centra mohou stále fungovat, pokud dají ke vstupu dezinfekci. Lidé mohou běžně chodit venku, pokud drží pravidlo 2+2 – maximálně dva lidé a s dvoumetrovými rozestupy.

Opatření tady navíc platí dlouhodobě. Bezprostředně po vyhlášení nouzového stavu (12. března, stejně jako v Česku) se rozhodlo, že bude platit minimálně do konce dubna a do stejné doby budou zavřené i školy a zakázané hromadné akce. Další vlna celostátních opatření přišla skoro až za dva týdny – stačilo to.

Denní nárůst případů je tu okolo 1 až 3 % a v dlouhodobém horizontu klesá. Testování je ale masivní – v přepočtu na obyvatele je Estonsko v počtu testů šesté na světě. Roli hrála i geografie a štěstí. Estonsko má „pouhých“ 1,3 milionu obyvatel, a protože místním epicentrem se stal ostrov Saaremaa, dal se jednodušeji izolovat.

estonsko10

V Tartu se objevily i křiklavě červené banery: „Držte distanc, nebo jdětě domů!“ říká tento.

Foto: Jiří Svoboda

Projevila se i startupová nátura. Stránku s oficiálními estonskými statistikami vytvořili nadšenci během hackatonu a iniciativu podpořila sama prezidentka země. To, že s přesunem do online výuky tu nikdo neměl problém, asi ani nemusím zmiňovat.

Masivní ekonomická podpora

Vláda mezitím schválila záchranný balíček pro firmy ve výši dvou miliard eur – to je obrovská částka, téměř 7 % estonského HDP. S uvolňováním restrikcí se tu počítá zatím jen pomalu a třeba univerzita rovnou rozhodla o uzavření do konce semestru a zrušení promocí. Žádné polovičaté řešení. Až surrealistické je, že vláda i v tomhle stavu řeší běžnou agendu, teď třeba valuaci zemědělské půdy, předtím penzijní reformu.

estonsko6

Tallinn, hlavní město Estonska

Foto: Unsplash

Týdeník Respekt nedávno napsal, že polské tajné služby informovaly už v lednu západní spojence o tom, že riziko rozšíření nákazy v Evropě je vysoké. Zemí, která to měla brát nejvíce v potaz, mělo být podle polských médií právě Estonsko – nezbavovalo se zdravotnického materiálu a naopak jeho objem navýšilo. Z vlastního pozorování můžu říct, že toto je tu skutečně vidět.

Rozdíl je ale ve finále hlavě v přístupu lidí. To, že jsou některé obchody otevřené, neznamená, že jsou plné. To, že byly celkem slušnou dobu v provozu i restaurace, neznamená, že by v nich lidé v hordách vysedávali. To, že roušky nejsou povinné, neznamená, že je nemají prodavačky a mnozí zákazníci v supermarketech.

Aktualizace 19. 4. 19:00 – Konečná statistika na kolejích v Tartu je 16 pozitivně testovaných a 27 lidí, kteří s nimi  byli v blízkém kontaktu. Všichni tito lidé jsou přesunuti do jednoho patra, které je uzavřené. Ostatní studenti už mohou opustit budovu.

Informace z Estonska sdílím také na svém Twitteru.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.