Ze suti nový dům postavíš. Při výrobě recyklovaných cihel K-Briq vzniká až o 90 % méně skleníkových plynů

Profesorka Gabriela Mederová s cihlami K-Briq

Foto: Heriot-Watt University

Cihly patří k nejstarším stavebním prvkům a i v dnešní době jsou v mnoha případech tím nejlepším, co lze pro konstrukci různých typů staveb použít. Naneštěstí je jejich typická výroba vysoce neekologická. Skotský startup Kenoteq proto nyní po deseti letech vývoje začíná nabízet cihly vyrobené téměř kompletně ze stavebního odpadu s minimálním environmentálním dopadem.

První objevené cihly pocházejí z osmého tisíciletí před naším letopočtem a byly vyrobeny vysušením tvarovaného bláta. Už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem se pak pro jejich zpevnění začalo používat vypalování, které je základem produkce cihel dodnes. Ačkoliv se používají v menším množství staveb, obecně s růstem počtu lidí roste také celkový objem stavebnictví.

Proto v současnosti celosvětově vzniká kolem 1,5 bilionu cihel ročně v přibližně půl milionu cihelnách. Jelikož jejich většina se nachází v ekonomicky méně rozvinutých zemích a trh vyvíjí silný tlak na co nejlevnější a nejkvalitnější produkt, topné materiály musí být co nejlevnější. To téměř vždy znamená také nejvyšší míru vznikajícího znečištění, ať už v podobě zdraví nebezpečných prvků nebo oxidu uhličitého. Ročně v cihelnách shoří kolem 375 milionů tun uhlí.

brick-laying

Ročně vzniknou stovky miliard vypalovaných hliněných cihel

Existují iniciativy a společnosti snažící se v současnosti energeticky extrémně neefektivní proces vypalování cihel zlepšit. V roce 2012 byla založena organizace Climate and Clean Air Coalition to Reduce Short-Lived Climate Pollutants (CCAC) spadající pod environmentální program OSN.

Firmy jako Habla Zig-Zag Kilns vyvíjí technologicky vyspělejší procesy vypalování, které lze komplexně integrovat právě v sociálně a edukačně slabých prostředích, kde většina produkce cihel probíhá. Podobné aktivity mají být schopny zredukovat objem vypouštěných problematických prvků až o polovinu.

Cihly vyrobené z odpadu a bez vypalování

Skotský startup Kenoteq přichází s alternativním řešením. Výrazným aspektem výroby cihel je pochopitelně také těžba surového materiálu, přičemž staré cihly nelze tradičními způsoby recyklovat. Cihly K-Briq od Kenotequ jsou naproti tomu vyrobeny až z 90 % ze stavebního odpadu.

Potenciálně velmi důležitý vynález je hlavně dílem Gabriely Mederové, která na něm na skotské Heriot-Wattově univerzitě pracovala více než deset let. „Zkoumáním stavebních materiálů jsem strávila mnoho let a myslela jsem na to, že moderní konstrukční techniky zneužívají surové materiály, aniž by vzaly v úvahu, že patří k největším producentům emisí uhlíku. Množství odpadu, který vytvoří, není dlouhodobě udržitelné,“ řekla Mederová.

kenoteq-k-briq-brick-construction-2

Cihly K-Briq se vyrábějí rozdrcením stavebního odpadu a spojením pomocí zvláštní chemické směsi

Foto: Kenoteq

Kenoteq tedy vznikl proto, aby profesorka mohla výsledky svého výzkumu a vývoje převést do komerčního řešení. Cihly K-Briq se nevypalují, takže při jejich výrobě má být do ovzduší vypuštěna méně než desetina skleníkových plynů ve srovnání s tradiční produkcí.

Kromě ekologické stránky je ovšem samozřejmě důležitá i ta praktická. Nevypalované cihly mají typicky mnohem menší trvanlivost a odolnost vůči vnějším podmínkám, pro výrobky Kenotequ to ale prý neplatí. Vedle klasicky vyrobeného stavebního materiálu mají stejně vypadat, vážit a mít stejné vlastnosti s výjimkou lepších izolačních schopností.

tiger-king-netflix

Přečtěte si takéBizarní šílenci z Ameriky a jejich divoké šelmy pobláznili svět. Novým hitem Netflixu je dokumentární série Tiger King

Jak zmiňuje magazín Dezeen, jestli tato tvrzení skutečně platí, by se mělo potvrdit už zanedlouho. Recyklované cihly totiž budou letos použity při stavbě budovy Serpentine Pavilion, architektonického objektu vytvářeného každoročně na zadání londýnských uměleckých galerií Serpentine Galleries.

kenoteq-k-briq-brick-construction-3

Cihly K-Briq mohou mít mnoho různých barev

Foto:

V současnosti se Mederová zaměřuje zejména na růst produkce, aby byla schopna uspokojit nároky místního stavebnictví. Momentálně je firma Kenoteq schopna vyrobit tři miliony cihel za rok. Výroba přímo v britském Edinburghu je také důležitá, protože velká část znečištění ze stavebního průmyslu vznikne při distribuci milionů tun cihel po celém světě.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.