Průmysl, bažiny i dobytek pod drobnohledem. NASA vytvořila 3D mapu pohybu metanu v atmosféře

Nový model NASA zobrazí koncetrace methanu v atmosféře

Foto: NASA/Scientific Visualization Studio

Když je řeč o klimatických změnách, obvykle se z nich stává synonymum pro oxid uhličitý. Tento skleníkový plyn sice přispívá ke globálnímu oteplování nejvíce, avšak významný podíl na něm má i obyčejný metan. Právě na něj se ve svém novém modelu zaměřil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Jeho vědci předpokládají, že metan přispívá ke 20 až 30 procentům změn klimatu, avšak o tom, jak se v atmosféře chová, ví méně než právě o oxidu uhličitém. Nová mapa mohla vzniknout díky kombinaci několika data setů a nejen, že rozpozná hlavní ohniska, ale i zdroje, z nichž vychází. Díky meteorologickému modelu také dokázali tvůrci analyzovat, jak přesně se pohybuje metan v atmosféře.

Konkrétně lze třeba z modelu vyčíst, kde k vypouštění metanu nejvíce přispívá průmysl, přírodní výpar z bažin, nebo dobytek. Jeden ze závěrů třeba říká, že 70 % veškerého přírodního výparu pochází z tropů. Amazonie má díky metanu i méně kyslíku. Evropa je zároveň jediným regionem, ve kterém za posledních dvacet let hladiny metanu poklesly.

O to výrazněji se ale na mapě zobrazují jiné regiony. Jen kvůli skládkám a odpadu například severní Indie zaznamenává 1,5% každoroční nárůst v hladinách metanu. Výrazným přispěvatelem jsou také čínské regiony, kde až 85 % emitovaného metanu pochází z lidské aktivity. Celosvětově toto číslo činí 60 %.

Více tepla než u oxidu uhličitého

Důvod, proč na sledování metanu tolik záleží, je přitom čistě fyzikální – jediná molekula tohoto plynu totiž dokáže akumulovat více tepla než právě molekula oxidu uhličitého. V atmosféře vydrží kratší dobu, ale přesto se jeho hladina v atmosféře od průmyslové revoluce zdvojnásobila.

Právě rozmanitost zdrojů byla doposud jednou z hlavních překážek sledování metanu. NASA také musela zkombinovat data z reportů na národní úrovni, vlastní data i praktický výzkum v arktických bažinách.

nasa_methan1

NASA dokázala i určit, z jakých zdrojů přesně metan pochází

Foto: NASA/Scientific Visualization Studio

Ačkoliv je NASA nejvíce známá pro své čistě vesmírné aktivity, sledování klimatu patří dlouhodobě k jejím výrazným cílům. Nedávno představila projekt ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou a Jižní Koreou, který dovolí díky kombinaci tří satelitů aktualizovat data o kvalitě vzduchu každou hodinu.

V roce 2023 plánuje NASA vypustit i nový satelit s pracovním názvem GeoCarb, který bude mít za úkol sbírat data o skleníkových plynech nad Severní a Jižní Amerikou. I ze vzdálenosti 35 tisíc kilometrů bude schopen vizualizace až do rozlišení 5 až 10 kilometrů na Zemi.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.