Ondřej Raška z Mitonu: Nevrátíme se tam, kde jsme byli před pandemií. Svět se mění a my máme možnost být u toho

Ondřej Raška, jeden ze zakládajících partnerů investiční skupiny Miton

Foto: Miton

Počet rozhovorů, které za posledních deset let rozdal, byste spočítali na prstech jedné ruky. Ondřej Raška je přitom už přes dvacet let nedílnou a důležitou součástí tuzemské byznysové a startupové scény. V roce 2000 byl jedním ze zakládajících partnerů jablonecké investiční skupiny Miton, kterou dnes všichni znají jako úspěšný internetový cirkus, jak si sami „mitoňáci“ říkají.

Čtyřicetiletý Raška je jedním z jeho principálů a pro CzechCrunch teď poskytl exkluzivní rozhovor o tom, jak vidí z osobního i podnikatelského hlediska současnou situaci.

V Mitonu vznikla celá řada veleúspěšných, zpravidla internetových projektů. Mezi nejzářivější hvězdy aktuálně patří online supermarket Rohlik.cz, ale dobře si vede také Bonami nebo Glami a slušně našlápnuto mají i technologické startupy jako Rossum či Sense Arena. Pochopitelně ani projekty z dílny Mitonu nejsou imunní vůči koronavirové krizi, a tak jsme v telefonickém rozhovoru s Ondřejem Raškou probírali, zda se dá na takovou situaci připravit, jak ji lze řešit a jaké přináší příležitosti.

Raška, který se historicky věnoval Slevomatu či Skrzu, z nichž již Miton exitoval, a teď má pod patronátem umělou inteligenci startupu Rossum, ale v současné situaci vidí mnohem víc než jen byznysové těžkosti a příležitosti. „Mění se svět a my máme možnost být u toho,“ říká. Zatímco někteří si myslí, že svět se dočasně zastavil, a až začneme normálně fungovat, bude vše při starém, Raška je přesvědčen, že se leccos změní.

Ondřeji, ty jsi známý tím, že jsi introvert, na veřejnosti se příliš neobjevuješ. Tipnu si správně, že tobě osobně vlastně možná současný stav v mnoha ohledech vyhovuje, když odhlédneme od obecných světových, ekonomických a společenských problémů?
Pro mě se zas tolik nezměnilo, akorát chodím méně do kanceláře a jsem víc venku, chodím do lesa, což mě baví. Každopádně je pravda, že hodně lidí a setkávání úplně nevyhledávám, takže v tomto ohledu si nestěžuji.

Na webu Mitonu se u tvého profilu píše: „Šance propojovat lidi, kteří jsou od sebe vzdálení desítky nebo tisíce kilometrů, ho fascinuje dnes stejně jako před dvaceti lety, kdy s webem přišel poprvé do kontaktu.“ Ukazuje se nejvíc síla internetu právě teď?
Je dobré, že mnoho lidí, kteří doteď měli ke komunikaci přes internet, zejména videohovorům, odpor, si ji zkusí a vidí, že to jde. Má pochopitelně své problémy, někteří lidé se u toho nemusí cítit nejlépe. Sice člověka vidíte a slyšíte, ale nevnímáte neverbální vjemy, a tak to může být únavnější, protože si plno věcí musíte domýšlet. My jsme si dnes například telefonovali s tátou a bráchou, poprvé jsme rodinný videohovor protlačili napříč generacemi a bylo to super. Když lidé zjistí, že to funguje, už s námi tento způsob komunikace zůstane.

ondrej-raska-miton

Ondřej Raška, jeden ze zakládajících partnerů investiční skupiny Miton

Foto: Miton

Jak jste pocítili současnou krizi v Mitonu? V portfoliu máte celou řadu projektů od Rohlíku přes Bonami až po Twisto. Nastavili jste nějakou univerzální strategii, co teď dělat, nebo se to s každým řeší individuálně?
Napříč firmami je to různé, protože jsou v různých fázích. Všem zakladatelům a šéfům se snažíme pomáhat především s informacemi a kontakty, aby se mohli lépe rozhodovat. Firmám zároveň nic nenakazujeme, ale jednu radu teď dáváme všem.

O jakou jde?
Je možné, že přijde nějaká dlouhotrvající krize. Teď jsme samozřejmě v nějakém karanténním a výjimečném stavu, ale po něm může přijít půlroční, roční, možná delší krize. Firmy by se tak měly podívat na svůj plán, který teď obvykle mohou hodit do koše, a začít řešit nákladovou stránku, zda případně takový krizový rok, rok a půl přežijí, jestli mají ranvej na to, aby fungovaly dál. A jestli ji nemají, tak zjistit, co mohou udělat, aby se připravily.

Když ji nemají, co se dá dělat?
Mohou se nabírat nové investice, půjčovat si, nebo se podívat na náklady, jestli jsou všechny opravdu důležité pro přežití. To je primární věc, kterou teď se všemi řešíme. Zároveň je pro nás důležité, že v této potenciálně předkrizové fázi roste celý online. Jak jsou všichni doma, zkouší na internetu i to, co dosud nedělali. Jeden příklad za všechny je pochopitelně Rohlík, kdy mnoho lidí nakupuje vůbec poprvé potraviny online.

Na jiné služby to ale naopak dopadlo mnohem hůř.
Jistě, špatně je na tom kultura, nevíme, co se bude dít na trhu s auty. S Drivetem přemýšlíme, jestli bude po krizi aut více, nebo méně, ale v každém oboru hledáme, kam se svět posune. Svět totiž nebude statický. Jakmile současná opatření pominou, nevrátíme se zpět tam, kde byl před nimi. U aut se může například stát, že lidé nebudou chtít dělat velké dlouhodobé investice, ale budou hledat spíše krátkodobější řešení na pár měsíců, to by pro nás a Driveto mohla být cesta.

Zatímco třeba Rohlik.cz, který jsi zmínil, teď jede v úplně jiných číslech, GoOut, který prodává lístky na kulturní akce, spadl na úplnou nulu. Může se na tohle zakladatel startupu nějak připravit?
Na to se nemohl připravit nikdo. Je to ale i o tom, jak se svět celkově mění. Mnoho lidí si myslí, že se svět vrátí úplně k normálu a budeme žít stejně jako předtím, ale podle mého názoru se v tom plno lidí mýlí. Nevrátíme se tam, kde jsme skončili. Kdo už v lednu sledoval dění v Číně, věděl, že je pravděpodobné, že koronavirus někde uteče, protože se neuzavřely hranice. Nebylo možné, aby se to kdekoliv jinde, kam by nějaký nakažený přicestoval, nerozjelo, pokud bychom nezačali dělat něco dramaticky jinak. Problém byl, že v této realitě v tu dobu vlastně nikdo nebyl.

Nutí mě to přemýšlet obecněji nad světem, jestli se něco podobného neděje i s jinými problémy, které nás nepotkají za pár měsíců, ale třeba za rok, za deset let. Může jít o problémy, které už začaly, ale jen je ignorujeme do doby, kdy už je s nimi těžké něco udělat. Nevím, jestli to může být třeba klimatická změna, o které se mluví, ale může to být v podstatě cokoliv. I v tom nás může současná pandemie koronaviru něco naučit.

miton_partneri-min

Partneři Mitonu: Ondřej Raška, Milan Zemánek, Michal Jirák, Tomáš Hodboď, Tomáš Matějček a Václav Štrupl

Foto: Miton

Ty jsi ostatně vytvořil tabulku s predikcí, jak se teď bude vyvíjet svět v tzv. době (post)covidové. Podle ní se budeme ještě za tři roky pořád nemoci COVID-19 alespoň částečně obávat. To nezní příliš optimisticky. Z čeho jsi vlastně při sestavování předpovědi vycházel?
Hodně lidí bralo tu predikci příliš vážně, já jsem v ní chtěl především sesumírovat, jaké jsou možnosti budoucího vývoje. Je prakticky jasné, že se ta predikce celá nevyplní, ale to vlastně vůbec není důležité. Mnohem důležitější je, abychom se všichni zamysleli nad tím, jak fungujeme.

Co tím máš na mysli?

Sledoval jsem nedávno přednášku australského filozofa Tobyho Orba, který přemýšlí nad lidstvem v kontextu celé jeho historie a má jednu zajímavou úvahu. Před lidstvem podle něj mohou být tisíce, možná miliony let krásného fungování, klidně bez nemocí, ve spravedlivém světě, přičemž většina našich vynálezů teprve přijde, akorát je problém, abychom si to teď v příštích desítkách nebo stovkách let nepokazili. Současná krize by vlastně měla být jen malým střípkem v celém našem vývoji.

Říkal jsi, že až se začnou rozvolňovat karanténní opatření a začneme se vracet k normálnímu životu, svět se nevrátí tam, kde byl. Kam se tedy vlastně posuneme?
Jak jsem již zmínil, lidé si vyzkouší dělat mnoho nových věcí online. Ať už je to učení, esport, komunikace nebo nakupování potravin. Zjistíme, že to jde, a byť u toho nakonec může zůstat třeba jen pět procent lidí, tak mnoho z nás, až příště bude muset jet půl hodiny přes celou Prahu na hodinovou schůzku, raději ji udělá přes Zoom. Nepředpokládám, že dojde k dramatické změně, ale pět procent věcí se bude řešit trochu jinak.

„Všichni si teď zkusili, že to jde.“

Zároveň nám současná situace dává možnost dívat se na věci jiným způsobem a oceňovat je. Zjistili jsme, že zdravotnictví potřebuje mít nějakou záložní kapacitu a že zdravotníci teď dělají skvělou práci, je třeba si toho vážit. Zjistili jsme, že když ve městech nejezdí auta a nelétají letadla, je tam ticho a krásně. Mapy ukazují na menší znečištění ovzduší, což dokazuje, že to vlastně jde. To jsou pozitiva, která si ze současného stavu můžeme vzít, i díky nim nebude svět stejný, když tuto příležitost úplně nepropásneme.

Na co se naopak netěšíš?
Byť doufám, že se to nestane, trochu se obávám větší uzavřenosti států, že si bude každý hrát víc na vlastním písečku. V mých předpovědích jsem naznačoval, že je možnost, že Evropská unie nebude fungovat jako dřív, nebo že by se úplně nemusel obnovit Schengenský prostor pro volný pohyb osob. Hrozí zároveň i třeba vyhrocení vztahů mezi Čínou a Spojenými státy. Každopádně si myslím, že by byla velká škoda, kdyby k tomu současná situace nakonec vedla.

Zaujala mě ještě předpověď, že na letištích nebo v zábavních centrech budou zavedené speciální bezpečnostní procedury a bude se na tom stavět PR. V souvislosti s bezpečností se teď hodně řeší i ochrana soukromí, špehování lidí a podobně. Jak se to podle tebe bude vyvíjet?
Bude podle mě dobré, když budeme lépe připraveni, pokud by se měl podobný virus v budoucnu vrátit. Budeme vědět, jak zareagovat – například budeme ohleduplní a v případě potřeby zůstaneme doma, nebo budeme nosit roušku, budou měřené teploty na letištích a na hranicích. Co se týče omezení soukromí, to je těžké téma a patrně na jinou debatu, ale nejsem v táboře, který by říkal, že veškeré sledování je špatné.

miton-kancelar

Pražské kanceláře investiční skupiny Miton

Foto: Miton

Změní se třeba v tomto ohledu i fungování vlád a státu jako takového? Pomůže to egovernmentu, o kterém se tu pořád jen mluví, a přístupu na dálku?
Ten posun vidíme už teď. Lidé si zvykají přistupovat ke státu víc digitálně. Když teď sedím doma, pořídil jsem si čtečku elektronické občanky. Ve Spojených státech a Velké Británii vypsali výběrové řízení na dodavatele platformy pro telemedicínu. Tlačí nás to. Nenastane podle mě nějaká radikální změna, která vše předělá, ale u nás například podnikatelé a technologické firmy kolem skupiny COVID19CZ ukazují, že dokáží plno věcí zařídit rychleji než stát. Všichni si teď zkusili, že to jde, bude to další tlak na efektivitu státu.

A tím se vracíme k tomu, co jsi zmiňoval, že až se začne náš život vracet do normálu, je nereálné, aby se vše vrátilo tam, kde jsme skončili, a dělalo, že k těmto věcem nedošlo.
Přesně tak. Jednou jsme si to zkusili, zjistili jsme, že to jde, a to je velký argument do budoucna a pro další rozvoj.

Mezi zakládajícími partnery Mitonu jsi označován jako největší technologický guru. Jaké technologie teď podle tebe díky koronaviru poletí vzhůru a které naopak dolů? Na co by sis vsadil?
Já jsem už roky v kryptoměnách. Poprvé jsem se k nim dostal v roce 2013 a teď jsem čím dál víc přesvědčen, že je to o změně fungování celé společnosti. Fascinuje mě to. Doporučuji na toto téma nový podcast s Albertem Wengerem z Union Square Ventures, autorem knihy World After Capital, to je pro mě jeden z nejlepších podcastů za poslední rok.

corovent

Přečtěte si takéVývoj plicních ventilátorů je hotový, hlásí skupina COVID19CZ. Začnou se vyrábět první stovky kusů

Co sis z něj odnesl?
Mění se svět a my máme možnost být u toho. Jedna část mohou být klidně kryptoměny, ale jde spíš o premisu, že se dostáváme do doby, kdy se počítače a digitální technologie stávají univerzálními. Wenger popisuje svět po kapitálu, kdy už nebudeme muset pracovat právě pouze pro kapitál nebo pro peníze, většina lidí bude moci dělat něco jiného, svobodného.

Každé období lidstva má podle něj své omezené statky. Nejdřív to bylo jídlo, později pozemky, kde se jídlo pěstovalo, pak kapitál, stroje. Společnost se nikdy nezmění tak, že nebude potřebovat jídlo nebo kapitál, ale už to bude řešit třeba jen pět procent populace. Wengerova hypotéza je, že přejdeme do věku, kdy pro kapitál bude pracovat jen část z nás, zbytek bude moci dělat něco jiného.

Ale ještě zpátky k těm kryptoměnám. Jak tento svět promění současná situace?
Když jsem se díval, co současná krize přinese makroekonomicky, tak krypto s tím hodně souvisí. Je podle mě dobré, že se tvoří paralelní vesmír se vším všudy, byť je pořád hodně na začátku. Teď je na něj ještě brzy, ale jednou se nám bude hodit. My tu teď blázníme, jeden den jsme nahoře, když se daří zplošťovat křivku počtu nakažených a objevujeme lék, a druhý den zase dole, protože se něco stalo, zatímco bitcoin si jede pořád stejně dál. Jeden blok vytvoří průměrně za 10 minut, ať se děje, co se děje.

Zatímco tedy finanční trhy a centrální banky řeší, jak zastavit propad ekonomiky, tak bitcoin to tolik neovlivní? Byť jeho volatilita je pořád vysoká.
Záleží na tom, v jaké měně se na volatilitu bitcoinu díváš. Sleduješ ji v dolaru, v koruně, v kostce másla, ve zlatě? Podle mě by měl mít každý člověk třeba alespoň 0,1 nebo 0,01 bitcoinu jako pojistku. Přemýšlel jsem nad tím, co se stane, když se vytiskne dvakrát tolik peněz, které teď jsou v oběhu. Bitcoin možná bude stát dvakrát tolik, ale to neznamená, že bude dvakrát cennější.

miton_tym-min

Tým investiční skupiny Miton

Dvakrát tolik peněz se teď zřejmě skutečně vytiskne.
Vytiskne, ale není to špatně, centrální banky podle mě dělají dobrou práci. Snaží se dosáhnout všemi svými nástroji, které mají, svých cílů, což je držení stability, udržení inflace na dvou procentech a například americký FED řeší i podporu zaměstnanosti. V tom odvádí dobrou práci, není na tom nic špatného, jen je svět již trochu přetažený. Guma se každopádně pořád natahuje víc a víc a ještě nejspíš hodně vydrží.

Krypto tedy představuje zajímavou budoucnost a alternativu, ale zatím ještě není připravené…
Není, chybí v něm základní infrastruktura. Teprve poslední dva roky přináší věci jako decentralizované burzy, deriváty, obchodování napříč různými aktivy, tokenizaci nemovitostí, státních dluhopisů, úvěry. Ještě hodně práce je na uživatelském zážitku nad peněženkami, abych si dokázal vše někde jednoduše uložit a nemusel se bát, že zapomenu přístup. Bude pár let trvat, aby vše fungovalo tak, jak má.

Teď je tedy ten poznatek hlavně takový, že zatímco ekonomická situace je nejistá, na kryptoměnový svět nebude mít tak velký vliv?
Bude to mít pochopitelně obrovský vliv na cenu bitcoinu a dalších kryptoměn v dolarech, ale na to, co je uvnitř, ne. Paradoxně to, jak se mění jejich cena, ať už jde o bitcoin, ethereum nebo cokoliv dalšího, a jak jsou volatilní, tak je to pro ekosystém dobře. Přivádí to totiž plno spekulantů a pozornost médií. Kdyby cena byla stálá a kontinuálně rostla o pět procent, nikoho by to nezajímalo.

Šéfredaktor CzechCrunche, Apple pozitivní uživatel a sportovní fanoušek.