Na home office najednou 1 500 lidí aneb jak vedení energetického obra E.ON začalo místo e-mailů natáčet osobní videa

Šéf českého E.ONu Martin Záklasník

Foto: E.ON

Energetická společnost E.ON patří k firmám, které mají v současné situaci s přechodem do online režimu výrazně ztíženou roli. Zatímco páteřní roli ve fungování firmy hraje fyzická infrastruktura, zhruba 1 500 jeho zaměstnanců je aktuálně v režimu home office. Kromě provozních záležitostí tak musí E.ON řešit také nové formy komunikace pro své lidi.

Výkonný ředitel E.ONu Martin Záklasník má po několika týdnech výjimečného stavu v rukávu několik tipů, jak komunikovat dovnitř velké firmy efektivně a zároveň autenticky – například videi, které sám pro zaměstnance natáčí. K trendu strhl i své kolegy z představenstva a nyní své postřehy sdílel na webináři ze série Leadership na cestě z krize, jejíž je CzechCrunch mediálním partnerem.

Záklasník je jeden z lídrů, který multimediální komunikaci dovnitř svého týmu používal už před pandemií, teď ji ale ještě zintenzivnil. „Začali jsme natáčet videa, protože v nich nechybí jedna zásadní věc – emoce. Nechtěli jsme používat strohý e-mail. Vzali jsme mobilní telefony a doma natáčíme v polních podmínkách. Síla je v přirozenosti a uvěřitelnosti,“ tvrdí Záklasník s tím, že se podle něho jedná nejefektivnější a nejsrozumitelnější médium.

Jelikož se E.ON snaží i o kulturní transformaci, natáčení videí pomohlo dle zpětné vazby i pocitu otevřenosti, nehierarchičnosti a spolupráce. „Není a nemá to být jako prezidentský projev. Naopak působí dobře, když se autenticky přeřeknu, ukážu, že jsem taky v home office a jak to u mě vypadá,“ popisuje Záklasník

„Síla je v přirozenosti a uvěřitelnosti.“

Manažeři v E.ONu prý natáčeli videa v menší míře už před krizí, ale s jejím začátkem interní komunikaci touto formou ještě zintenzivnili. Nyní natáčí všichni členové vedení. Lidé v E.ONu podle Záklasníka vidí, že v situaci nejsou sami a že i manažeři jsou také lidi.

Ačkoliv každý videa natáčí trochu odlišně, kolektivně vytváří pocit sounáležitosti. „Najednou natáčí videa kolegové, kteří otočí kameru a říkají, že taky sedí jen v triku a mají doma dítě, které zlobí,“  popisuje Záklasník neformální firemní kulturu, která je v krizové době více vidět.

Digitální budoucnost i v korporaci

Záklasník ale tvrdí, že zároveň je nutné mít kontrolní mechanismus. „Napíšu si, co chci říct, pak to natočím a následně pošlu kolegyni, která mi dává zpětnou vazbu a kritiku. Mějte někoho, kdo vám otevřeně řekne, že to není dobré,“ popisuje proces natáčení videa.

I ve velké firmě jako E.ON budou podle Záklasníka efekty digitální komunikace vidět i poté, co prvotní krize pomine. „Když přešlo 1 500 lidí na home office, strašně jsme se báli, aby interní systémy unesly takový nápor. Ale zjistili jsme, že to vlastně jde,“ říká Záklasník.

Na základě této zkušenosti tvrdí, že jednoznačně zavede i nové typy flexibilnějších úvazků. Lidé jsou totiž dle jeho pozorování doma stejně, ne-li ještě více produktivní než v kanceláři. E.ON už za doby krize podepsal bez jediného fyzického meetingu i několik důležitých smluv. Michal Záklasník by do budoucna chtěl digitální a osobní kontakt více vyvážit.

Influencer bez hierarchie

Videa mohou být jedním ze způsobů, jak svou digitální komunikaci zlepšit. Jak doplnil i Petr Havlíček z Atairu, digitální prostřední umožňuje komunikaci do firmy bez hierarchie a přímo. Z líderů se tak mohou stát de facto digitální influenceři.

S lepší digitální komunikací souvisí i nutnost být empatický a explicitní. S tím, jak se z digitální komunikace stala nová norma, zmizelo z interakcí i množství informací nutných pro pochopení kontextu. Na straně mluvčího tak Havlíček radí mobilizovat svojí empatii (předpokládat, že vaše komunikace může vzbudit primárně negativní reakci) a signalizovat, co není zjevné (popisovat explicitně nejen obsah, ale i pocity a záměr komunikace).

Na straně adresáta se naopak vyplatí předpokládat, že mluvčí nemá v komunikaci špatný záměr, ale pravděpodobně jen dochází k vzájemnému nepochopení. Je proto třeba emoce nejen sdílet, ale i vybízet k tomu ostatní.

Tyto i další tipy sdílí odborníci Atairu se svými hosty v bezplatné sérii čtyř webinářů s názvem Leadership na cestě z krize. Na prvních dvou mluvili Martin Vohánka a Jan Lukačevič o síle disruptivního myšlení, respektive o udržení motivace lidí. V posledním webináři bude tématem posun k agilnímu leadershipu a mluvit na něm bude Jiří Zouhar, vedoucí partner v auditorských službách skupiny PwC. Registrovat se na něj lze na webu Atairu.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.