Letoun s pěticí elektrických motorů, zadní vrtulí a jasnými cíli. To je francouzské VoltAero Cassio

Vizualizace letounu Cassio

Foto: VoltAero

Elektrické pohonné jednotky se jeví jako jasná budoucnost pozemní dopravy, k tomu všemu si však hledají cestu i do oblak. To, že se na elektřinu dá skutečně létat, potvrdil nedávný test francouzské společnosti VoltAero, která otestovala nové elektrické motory instalované na křídlech svého letounu Cassio.

Téma znečišťování ovzduší leteckým provozem rezonuje napříč společností v období šíření nákazy koronavirem ještě silněji než dříve. Letecká doprava se podílí na celkové produkci skleníkových plynů asi ze dvou až tří procent. Bohužel tento stav bude trvat nejspíš i v příštích letech a desetiletích, protože alternativní pohonné jednotky prozatím nejsou na tak vysoké úrovni, aby byly schopny pohánět velká dopravní letadla. Kde však nacházejí své uplatnění, je sektor menších letadel pro několik pasažérů.

Elektrické pohony jsou často využívány u tzv. VTOL konceptů, tedy letounů schopných kolmého přistání i vzletu. Mezi ně patří projekty Volocopteru, Lilia, Hyundaie či české společnosti Zuri. Jejich stroje by se mohly stát budoucností městské mobility, ovšem zde nesmíme zapomínat ani na klasické letouny. I do nich se začínají elektromotory montovat a výsledky jsou prozatím slibné.

voltaero-cassio1

Vizualizace letounu Cassio

Foto: VoltAero

voltaero-cassio3

Motor ENGINeUS od výrobce Safran Electrical & Power

Foto: VoltAero

K projektům izraelského Eviatonu, Rolls-Roycu, ZeroAvii či českému ΦNIX, kteří montují elektromotory do klasických letounů, se nyní přidává i francouzský VoltAero s letounem Cassio. Ten našel svůj základ v letounu Cesna 337, který byl významně přepracován pod dohledem zkušeného Jeana Bottiho. Tento muž dříve působil u Airbusu, kde se podílel na vývoji elektrického letadla E-FAN, na který navazuje aktuální projekt letounu E-Fan X.

Během testu startupu VoltAero byly zkoušeny schopnosti letounu Cassio, který byl vybaven hned několika pohonnými jednotkami. Na jeho křídla byla umístěna dvojice elektromotorů ENGINeUS od výrobce Safran Electrical & Power. Tyto dva 60kW motory napájel akumulátor umístěný v čumáku letadla a jejich úkolem je zajistit co možná nejtišší vzlet i přistání.

Další motor, v podobě biopalivem poháněného šestiválce od Nissanu o výkonu 170 kW, dodával energii třem elektromotorům Enmax, které roztáčely vrtuli umístěnou na zadní části trupu.

Cílem VoltAero je nabízet Cassio hned v několika verzích. Čistě elektrická verze by měla pojmout až čtyři osoby, které na jedno nabití přepraví na vzdálenost 200 kilometrů. Light hybrid verze unese šest cestujících a její dolet bude 200 až 600 kilometrů. A full hybrid verze pojme až devět pasažérů i s pilotem a překoná vzdálenosti přesahující 600 kilometrů.

„Let s motory Safran ENGINeUS je skutečně skvělý, bez vibrací a s extrémně nízkou hladinou hluku. To potvrzuje, že náš letoun Cassio přinese do světa letectví zcela nové zážitky,“ nechal se slyšet Didier Esteyne, technický ředitel společnosti VoltAero a testovací pilot Cassia v jedné osobě.

VoltAero chce výrobu svého letadla zahájit v letech 2021 až 2022 a jejich cílem je vyrábět až 150 kusů ročně. Mezi zákazníky VoltAera by mohly patřit charterové aerolinky, dopravci poskytující služby v rámci městské letecké mobility i poskytovatelé regionálních komerčních letů. Další testování letounu by mělo proběhnout 24. března, kdy bude zkouškám podrobována aerodynamika letounu.

voltaero-cassio2

Vizualizace letounu Cassio

Foto: VoltAero

voltaero-cassio4

Letoun během testu

Foto: VoltAero

voltaero-cassio5

Letoun během testu

Foto: VoltAero

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.