Klimatické změny přinášející život i smrt. Antarktida má za sebou nejteplejší den a vlnu veder

Antarktida má za sebou velice teplé léto

Stále stoupající teplota celé planety je nevyvratitelný fakt, o jehož příčinách sice můžeme dlouze debatovat, ale jeho následky jsou poměrně jasné. Patří mezi ně změny projevů ročních období, stoupající hladiny moří a sucho decimující zemědělství. Své o globálním oteplování ví hlavně polární oblasti, které vlivem tepla přicházejí o svou ledovou identitu. Mezi nejnovější jevy, naznačující přicházející změny, patří vlna veder, která zasáhla Antarktidu.

O tom, že je naší planetě tepleji než kdy dřív, svědčí nedávno naměřený rekord Národním úřadem pro oceán a atmosféru, který leden tohoto roku prohlásil za nejteplejší leden v celé historii měření, a ta probíhají již více než 140 let. Tato americká vládní agentura však není ani zdaleka jediným orgánem, který sleduje vývoj teploty naší planety.

Postupně se zvyšující hladinu rtuti v teploměru sledují také například vědci na stanici Casey, která se nachází ve východní části Antarktidy. Právě odsud přichází zpráva hovořící o klimatickém jevu, který by mohl způsobit závažnou proměnu tohoto ledového království.

antarktida3

Polární stanice Casey

Foto: Graham Denyer/Wikimedia

Studie, která je dílem australského týmu vědců vedeného doktorkou Sharon Robinsonovou, hovoří o vlně veder, která měla oblast Antarktidy zasáhnout vůbec poprvé historii měření. Jako vlna veder je označován meteorologický jev abnormálně horkého počasí, které způsobuje prohřívání zemského povrchu.

Aby bylo horké počasí možno považovat za vlnu veder, je nutné, aby extrémně vysoké teploty trvaly alespoň tři dny za sebou. A přesně takové tři dny se podařilo australským vědcům zaznamenat mezi 23. a 26. lednem tohoto roku.

„V těchto třech lednových dnech zažila stanice Casey minimální teploty kolem nuly a maximální teploty nad 7,5 °C. Vůbec nejvyšší naměřená teplota byla zaznamenána 24. ledna, a to 9,2 °C, následována nejvyšší minimální teplotou 2,5 °C naměřenou následujícího rána,“ stojí ve studii.

To znamená, že naměřené minimum bylo o 0,2 °C vyšší než teplotní rekord naměřený na stanici Casey, zatímco naměřené maximum bylo vyšší o 6,9 °C,“ informuje Sharon Robinsonová ve své studii.

antarktida2

Doktorka Dana Bergstromová v oblasti Vestfold Hills

Foto: Australian Antarctic Division

Ten pravý pařák však na Antarktidu teprve čekal. V únoru si prožila nejteplejší den za celou dobu měření, když teplota vystoupala až na 18,3 °C, čímž byl překonán rekord z roku 2015, a to hned o 0,8 °C. Takto vysoká teplota byla naměřena na argentinské stanici Esperanza, která je nejsevernější stanicí na pevninské Antarktidě.

Shackleton by se divil

Za posledních 50 let se teplota v antarktické oblasti zvýšila v průmětu o tři stupně Celsia, díky čemuž se jedná o jednu z nejrychleji se oteplujících oblastí světa. Jak asi tušíte, stoupající teploty sebou přinášejí změny, které mění tvář celé Antarktidy. A to takovým způsobem, že by ji polárníci, kteří se snažili dosáhnout její jižní točny na počátku minulého století, dnes poznali jen stěží.

Vedra totiž způsobují tání ledovců, což do této oblasti přináší nový život, ale také smrt. Tým doktorky Robinsonové očekává, že mimořádně teplé antarktické léto přinese celé oblasti, kde mimo vědců nežijí žádní jiní obyvatelé, dlouhodobé následky.

jiri-hlavenka-boxed

Přečtěte si takéInvestor tu není od toho, aby táhl firmu až nahoru. V Kiwi.com to ale byla velká jízda, říká Jiří Hlavenka v CzechCrunch Podcastu

„Většina života na Antarktidě se nachází v malých oázách bez ledu, které jsou závislé na tání ledu a sněhu, aby byly zásobovány vodou. Roztátá voda může tamním ekosystémům poskytnout potřebné živiny pro růst a šíření mechů a lišejníků, mikrobů a bezobratlých,“ vysvětluje možné dopady antarktické oblevy doktorka Dana Bergstromová z týmu australských polárních vědců.

Zároveň však dodává, že nadměrné zásobení vodou může vytlačit některé druhy rostlin a zapříčinit změny složení společenství bezobratlých a mikrobiálních forem života, které se v oblasti vyskytují. Navíc pokud dojde k roztání ledu příliš brzy, může později docházet k nedostatku vody, která je pro přežití těchto organismů nezbytná.

antarktida1

Mechy a lišejníky jsou formy života, kterým oteplování prospívá

Foto: Australian Antarctic Division

Jak ovšem dokazují nejnovější studie, teplé klima není pro Antarktidu žádnou novinkou. Studie zveřejněná časopisem Nature popisuje rozbor sedimentů získaných v této oblasti. Na základě něj se vědci dozvěděli, že v době, kdy planetu obývali dinosauři, byla průměrná teplota na Antarktidě 12 °C a v létě běžně šplhala k příjemným 18 °C.

Vyzdvižený sediment nesl známky existence lesního porostu, kterou dokazovaly pyly, výtrusy a také pozůstatky kořenů. „Četné zbytky rostlin naznačují, že před 93 až 83 miliony let bylo západní pobřeží Antarktidy bažinatou krajinou, v níž rostly mírné deštné pralesy podobné lesům, které lze stále nalézt, řekněme, na jižním ostrově Nového Zélandu,“ vysvětlil Ulrich Salzmann, spoluautor studie.

Podle výpočtů vědců byla vegetací pokrytá celá Antarktida, ledovce se zde vůbec nevyskytovaly a koncentrace oxidu uhličitého musela být výrazně vyšší, než se doposud myslelo.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.