O koronaviru a jeho vlivu na ekonomiku toho již bylo za krátkou dobu jeho prokázané existence v českých luzích a hájích napsáno dost a dost. Dopady pandemie řeší úplně všichni a plno práce mají také právníci, kteří teď mají jednu právní koronapotíž za druhou, týkající se v podnikání všeho možného.

Se svými klienty teď řeší nečekané potíže i Martina Bechynská a Klára Jakoubková, které v rozsáhlém textu pro CzechCrunch shrnují ty nejdůležitější informace a odpovídají na nejčastější dotazy, jež teď na advokátní kanceláře míří ze všech stran.

***

1. Co znamená vyhlášený nouzový stav?

Nouzový stav vláda vyhlašuje svým usnesením v případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetek nebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Doba trvání nouzového stavu je nejvýše 30 dnů, prodloužit lze pouze po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

V České republice byl v souvislosti s koronavirem vyhlášen dne 12. 3. 2020. Při nouzovém stavu mohou být některá z našich základních práv a svobod v nezbytně nutném rozsahu omezena. Vláda tato omezení realizuje skrze tzv. krizová opatření, které v případě současného nouzového stavu spočívají např. v omezení volného pohybu, zákazu vstupu do České republiky pro cizince, zákazu navštěvování určitých míst událostí a podobně.

Stejně tak může být v rozsahu nezbytně nutném např. omezeno právo na podnikání, nařízena pracovní povinnost (za náhradu), či omezeno vlastnické právo (za náhradu).

Účelem krizového opatření by vždy mělo být vypořádat se efektivně s nastalou mimořádnou situaci, a to např. prostřednictvím usměrnění spotřeby a dodávek zdravotního materiálu a léčiv, přijetím určitých opatření v dopravě, omezením shromažďování, případně k přednostnímu zásobování zdravotnických zařízení či bezpečnostních souborů a složek IZS.

Pokud byste se dopustili trestného činu v době nouzového stavu, bude se tato skutečnost hodnotit jako tzv. obecně přitěžující okolnost, vzhledem k tomu, že byl čin spáchán za krizové situace. Spáchání některých trestných činů v době nouzového stavu pak může vést k užití vyšší trestní sazby.

2. Jaké následky mohou mít vládní nařízení a omezení na plnění uzavřených smluv?

V rámci vašich obchodních vztahů, které v současné době prochází těžkou zkouškou, nejprve vždy doporučujeme podrobně si projít vaši smluvní dokumentaci, a tuto následně projednat s vašimi obchodními partnery. Zvlášť se soustřeďte na závěrečná ustanovení, které obvykle zůstávají přehlíženou částí smlouvy, nicméně mnohdy obsahují (resp. vylučují) ustanovení, které pro posouzení vašich možností mohou být nyní klíčové.

Pokud v nich tedy naleznete některé z níže uvedených právních institutů, resp. bude-li některý z nich vyloučen, bude se váš vztah s vaším obchodním partnerem řídit dle smluvního ustanovení (anebo budete mít naopak jistotu, že se zákonná ustanovení na smlouvu neuplatní). Pokud však tato úprava ve smlouvě chybí, uplatní se znění zákona, které rozvádíme v odstavcích níže.

Vyšší moc. V souvislosti s nouzovým stavem se často zmiňuje právní pojem „vyšší moc“. Ustanovení o vyšší moci se obvykle žádná ze stran nevěnuje moc pozornosti – koho by ostatně před pár měsíci napadlo, že důvodem pro narušení obchodních vztahů bude právě pandemie. Za vyšší moc se (slovy zákona) považuje mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli smluvní strany.

Pro představu situací, která by tyto podmínky naplňovala, může být např. stavební jeřáb, který kvůli extrémním poryvu větru, jimž jeřáb nebyl schopen, i při splnění všech bezpečnostních podmínek daných výrobcem, odolat, spadl na zahradní domek, který poničil. V tomto případě se jedná o reálný příklad, kdy soudy rozhodly v tom smyslu, že provozovatel jeřábu není povinen nahradit škodu majiteli zahradní domku, protože škoda byla způsobena událostí, která neměla původ v provozu jeřábu, byla nepředvídatelná a neodvratitelná (nepřekonatelná), a to i při vynaložení veškerého úsilí.

Dojde-li na takovou překážku, která bude naplňovat všechny výše uvedené atributy, smluvní strana, která porušením smluvní povinnosti druhé smluvní straně způsobila škodu, není podle zákona povinna tuto škodu hradit. Takovou překážkou přitom jistě může být i pandemie.

Pro posouzení je však nutné nejprve zvážit, kdy byla smlouva uzavřena a zda v té době bylo možné považovat tuto překážku za mimořádnou, nepředvídatelnou a nepřekonatelnou, vzniklou nezávisle na vůli smluvní strany. Pro restauraci, jež se ve smlouvě s pronajímatelem prostor zavázala mít otevřeno každý den od 8 do 20 hodin, je bezpochyby vládní opatření, jež přikazuje jejich uzavření, nepřekonatelnou překážkou pro řádné plnění této smluvní povinnosti.

Jinak tomu ale je u marketingové společnosti, jež se ze dne na den rozhodne, že z důvodu úspor vynucených sníženou poptávkou po jejich službách nechce již využívat služby společnosti zabývající se správou jejich sociálních síti a přestane proto odebírat smluvně sjednaný objem služeb. Důvod, jež vedl marketingovou společnost k neplnění smlouvy, nelze považovat za nepřekonatelnou překážku, pokud si to smluvní strany takto předem smluvně nevydefinovali.

Zmiňované zákonné ustanovení tedy smluvní straně umožňuje zbavit se povinnosti hradit druhé smluvní straně způsobenou škodu, nicméně samotná skutečnost, že vaše smlouva obsahuje vyšší moc, vás ještě automaticky nemusí zbavovat jakékoli odpovědnosti za její porušení. Je třeba si ještě ověřit, že dané porušení smluvní povinnosti není ve smlouvě jištěno např. sjednanou smluvní pokutou nebo možností odstoupení druhé smluvní strany od smlouvy, jak bude níže uvedeno.

Změna okolností. Další ze situací, která z důvodu koronaviru může nastat, bude stav, kdy mezi plněními obou stran ze smlouvy vznikne zvlášť hrubý nepoměr. Může se jednat například o situaci, kdy vám pronajímatel pronajímá prostory k provozování kavárny, za které nadále musíte hradit nájem, ačkoli musíte mít z důvodu vládního opatření zavřeno.

Nebo může jít o situaci, kdy se např. jako dodavatel „upíšete“ k poskytování určité služby, kterou lze poskytovat jen za využití určitých nástrojů, jejichž cena se na trhu, vlivem omezených dodávek, podstatně zvýšila, a z toho důvodu nelze poskytovat služby za smluvně sjednanou cenu, aniž byste na tomto zásadně prodělávali.

Pokud máte uzavřenou smlouvu, ale vzhledem k současné situaci, kterou jste navíc nemohl v době uzavření smlouvy předpokládat, je pro vás značně nevýhodná, máte ze zákona možnost obnovit jednání o podmínkách této smlouvy. Je však třeba mít na paměti, že po dobu, co o nových podmínkách pouze jednáte, aniž byste je smluvně potvrdili, je nutné nadále plnit své povinnosti dle původní smlouvy.

Pokud se vám i přes projevenou snahu nepodaří jednáním dohodnout změnu podmínek, budete mít následně možnost se obrátit na soud. Také znovu upozorňujeme, že použití tohoto zákonného ustanovení bývá smluvními stranami často vyloučeno. Proto si, při zvážení využití tohoto postupu, nejprve ověřte, zda v případě vaší smlouvy nebyl tento postup vyloučen (může se jednat o pouhé vyloučení předmětného ustanovení, tj. § 1765 – 1766 občanského zákoníku, takové ustanovení často najdete právě v závěrečných ustanoveních vaší smlouvy).

Odstoupení od smlouvy. Může se vám ale také stát, že se, např. jako pronajímatel, ocitnete na druhé straně „barikády“, kdy nájemce nebude dlouhodobě schopen splácet nájem, což lze považovat za podstatné porušení smlouvy a vy, např. z důvodu hypotečního úvěru, který musíte na danou nemovitost splácet, se rozhodnete smlouvu ukončit.

Podstatné je přitom takové porušení smluvní povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. I pokud nájemce uvádí, že není schopen plnit své povinnosti dle smlouvy s odkazem na zmiňované zákonné ustanovení o vyšší moci, může pronajímatel od uzavřené nájemní smlouvy odstoupit pro její podstatné porušení, nemají-li smluvní strany takovou situaci upravenou ve smlouvě odlišně.

Zánik závazku pro následnou nemožnost plnění. Nakonec je třeba ještě zmínit ultimátní řešení, které však v těchto dnech také může nastat, a to tzv. zánik závazku pro nemožnost plnění. Tímto může být např. dlouho smluvená organizace koncertu, který však z důvodu vládního opatření nemůže být uskutečněn.

V takovém případě nelze takové plnění poskytnout, důsledkem čehož závazek ze smlouvy zanikne. Musí se však opravdu jednat o takovou situaci, kterou nelze překonat, a to ani např. za ztížených podmínek nebo v případě použití jiné osoby, či s většími náklady.

Toto ustanovení tedy nejde využít jen proto, že byste sice byli schopni dle smlouvy zhotovit určité dílo, ale nechcete jej vyrábět proto, že se cena materiálu na trhu, z důvodu omezených dodávek, několikanásobně zvýšila oproti smluvené ceně.

Pokud dojde na situaci, kdy sjednané plnění není možné poskytnout, je třeba, abyste o tom nejprve informoval svého smluvního partnera, a v případě, že vám tento již poskytl za sjednané plnění odměnu, tato musí být navrácena (nedává-li v dané situaci smysl, aby smluvní strana přijala jen část plnění, za niž náleží příslušná část odměny).

Tímto způsobem předejdete nárokům druhé strany na náhradu způsobené škody, pokud k jejímu způsobení nedošlo z důvodu, že jste druhou smluvní stranu o nemožnosti plnění informovali pozdě.

3) Co se zaměstnanci a jejich dětmi

Ve vztahu k zaměstnancům vláda přichází s tzv. Antivirus programem, který má pomoci společnostem, aby přečkaly toto těžké období a nemusely přistoupit k radikálním řešením ve vztahu ke svým zaměstnancům. Stát tedy bude prostřednictvím Úřadu práce přispívat firmám na zaplacení mezd svých zaměstnanců v několika režimech, které se vám níže pokusíme popsat na příkladech:

A. Váš zaměstnanec je v povinné karanténě v souvislosti s onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem. Náhradu mzdy nebo platu budete povinni zajistit vašim zaměstnancům ve výši 60 % průměrného vyměřovacího základu. Stát vám jako zaměstnavateli poskytne příspěvek v plné výši vyplacené náhrady mzdy.

B. Museli jste uzavřít provoz či provozovnu z důvodu mimořádných krizových opatření přijatých vládou v souvislosti s pandemií koronaviru po dobu nouzového stavu a vaši zaměstnanci nepracují, neboli jsou doma. Váš zaměstnanec má právo na 100% náhradu mzdy. Stát vám jako zaměstnavateli poskytne příspěvek ve výši 80 % z vyplacené mzdy.

C. Absence významné části vašich zaměstnanců z důvodu karantény v souvislosti s COVID-19 či péče o dítě (alespoň 30 % v rámci konkrétní provozovny). Jako zaměstnavatel nejste schopen přidělovat práci zaměstnancům z důvodu jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele vyvolané absencí významné části Vašich zaměstnanců. Váš zaměstnanec má právo na 100 % náhradu mzdy. Stát vám jako zaměstnavateli poskytne i zde též náhradu 80 % z vyplacené mzdy.

Výpočet kvóty absence této významné části zaměstnanců vychází ze samotného fyzického počtu zaměstnanců. Kvóta je splněna, pokud ve kterémkoliv dni kalendářního měsíce, za který žádáte o příspěvek, bude podíl počtu absentujících zaměstnanců a celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele alespoň 30 %.

D. Omezení dostupnosti dodávek, jako jsou suroviny, výrobky či služby nezbytné k vaší činnosti. V důsledku obecných výpadků výroby, tj. dodávek nezbytných surovin, výrobků, služeb či jiných karanténních opatření v souvislosti v COVID-19, nejste jako zaměstnavatel schopni přidělovat svým zaměstnancům práci. Jedná se například o dohody prokazující původ vstupů, zákazy akcí či přijímání dalších opatření mající prokazatelně vliv na vaše dodávky.

Vaši zaměstnanci mají nárok na výplatu mzdy či platu ve výši 80 %. Stát vám jako zaměstnavateli poskytne příspěvek ve výši 50 % z vyplacené náhrady mzdy. Souvislost přerušení dodávek s COVID-19 je nutno prokázat výkazem „Vyúčtování náhrad mezd – COVID“, který je možno předložit v souladu s uzavřenou písemnou dohodou Úřadu práce ČR.

E. Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných vašich produktech. Pokud na základě karanténních opatření klesl odbyt vašich produktů či služeb v daném místě České republiky či v zahraničí, nemůžete jako zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu 20 % až 80 % stanovené týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení poptávky po vašich vyráběných výrobcích či poskytovaných službách, a to v souvislosti s COVID-19.

Náhradu mzdy nebo platu budete povinni vyplatit vašim zaměstnancům nejméně ve výši 60 %. Zde vám stát jako zaměstnavateli bude povinen poskytnout příspěvek ve výši 50 % z vyplacené náhrady mzdy. Opět je zde nutné toto prokázat na výkazu „Vyúčtování náhrad mezd – COVID“.

Všichni zaměstnavatelé budou moci žádat o refundaci vyplacených náhrad mezd a platů vždy po skončení daného kalendářního měsíce, za který bude o příspěvek žádáno. V případě měsíce března si tedy budete moci jako zaměstnavatelé podávat žádosti na počátku dubna.

Ošetřovné. Poslanecká sněmovna dále schválila návrh zákona týkající se prodloužení doby ošetřovného pro zaměstnance. Nárok na ošetřovné dostanete tedy i zpětně a bude vám proplacena celá doba, po kterou jste byli s vaším dítětem doma. Nárok na ošetřovné má tedy každý rodič, který se stará o dítě mladší 13 let.

O výplatu ošetřovného můžete zažádat pomocí Žádosti o ošetřovné při péči o dítě do 13 let z důvodu uzavření školy. Tuto žádost vám vydá škola, kterou vaše dítě navštěvuje, nebo si ji můžete stáhnout zde. Je umožněno střídání rodičů v ošetřovném více než jednou během mimořádného opatření, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu.

4) Úlevy na povinných odvodech a další pomoc státu pro OSVČ

Poslanecká sněmovna také schválila zákon, který odpouští všem OSVČ povinné platby na sociálním a zdravotní pojištění od března po dobu 6 měsíců. Tato doba se všem OSVČ bude normálně započítávat do důchodového a zdravotního pojištění, jako by zálohy po dobu daného půl roku řádně platili.

Stát tedy promine povinnost platit zálohy na důchodové a zdravotní pojištění následovně:

• OSVČ, který platí minimální zálohy, budou povinné platby odpuštěny v plné výši.
• OSVČ, který platí vyšší než minimální zálohy, nemusí platit celé tyto zálohy. V ročním vyúčtování příští rok pak zpětně doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měl odvádět.

Pro OSVČ, kteří už za období března 2020 své zálohy zaplatily, bude na tyto platby pohlíženo jako na předplacenou platbu za měsíc září.

Co se týká ošetřovného pro OSVČ, toto nebylo součástí zákona, jehož návrh Poslanecká sněmovna schválila. Podmínky ošetřovného by ale dle Ministerstva průmyslu a obchodu pro rodiče OSVČ měly být obdobné jako pro rodiče zaměstnané, výplatou ošetřovného pro OSVČ ve výši 424 Kč na den, v max částce 13 144 Kč měsíčně . Vyplácet by jej, na základě čestného prohlášení podaného prostřednictvím obecního živnostenského úřadu, mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vzhledem k výše uvedenému doporučujeme v tomto ohledu sledovat stránky MPO.

Vláda také plánuje podpořit OSVČ, které nyní nemohou podnikat , částkou 15 000 Kč měsíčně, kterou by měly vyplácet finanční úřady. Dle prohlášení vlády by se mělo jednat o takové OSVČ, jímž byly uzavřeny provozovny, čímž jim bylo podnikání znemožněno, nicméně na přesné stanovení, na které OSVČ se bude tato pomoc vztahovat, si budeme muset ještě počkat.

5) Daňové úlevy pro podnikající osoby

Co se týče změn a úlev v rámci daňového systému, jedním z prvních bodů je odložení spuštění závěrečné fáze EET do doby uplynutí tří měsíců od ukončení stavu nouze. Na tuto stejnou dobu je též pozastaveno EET, což znamená, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nijak kontrolována.

V rámci tzv. liberačních balíčků Ministerstva financí již byly dále schváleny tyto body:

1. Plošné prominutí pokuty za pozdní podání daňové přiznání u podnikajících fyzických a právnických osob a úroku z prodlení, a to nejdéle do 1. července 2020. Bude tedy umožněno plošně všem daňovým poplatníkům podat daňové přiznání až o 3 měsíce později bez udání důvodu.
2. Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně v situacích, kdy je podnikající fyzické osobě a právnické osobě individuálně prominut úrok z prodlení, posečkání nebo splátka daně či pokuta za nepodání kontrolního hlášení z důvodu koronaviru. Běžně se může jednat např. o onemocnění či karanténu vašich účetních nebo jiných důležitých zaměstnanců, díky jejichž absenci jste nebyli schopni plnit daňové povinnosti. Toto opatření se týká všech daní spravovaných orgány, které jsou podřízené MF.
3. Plošné prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, které vznikly mezi 1. 3 a 31. 7. 2020.
4. Generální finanční ředitelství zajistí, aby bylo možné podnikatelům individuálně prominout pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro období od 1. března do 31. července, pokud bude prokázána spojitost s koronavirem.
5. Plošné prominutí poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně, žádosti o prominutí úroku z prodlení, resp. z posečkané částky, a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to pro žádosti podané do 31. července.
6. Plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. Tato červnová záloha se nebude platit vůbec, konkrétně tedy druhá záloha u kvartálních plátců a první záloha u pololetních plátců.
7. Plošné prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí jako je pozemek, byt, dům či garáž nebo též za pozdě uhrazenou daň z nabytí nemovitých věci či její zálohu. Toto prominutí se vztahuje na všechna daňová přiznání, která měla být podána v době od 31. 3 do 31. 7. tohoto roku. Dochází tedy k posunutí termínu pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, a to do 31. 8. 2020 bez jakékoliv sankce. Budou též prominuty jakékoli úroky z prodlení či úroky z posečkání daně z nabytí nemovitých věci.
8. Zavedení institutu tzv. Loss carryback, neboli zpětné působení daňové ztráty u daně z příjmů fyzických a právnických osob za rok 2020. Bude ji možné zpětně uplatnit v daňovém přiznání za rok 2019 a 2018.

6) Další pomoc státu pro společnosti / OSVČ

Nakonec si v rámci pomoci státu dovolíme připomenout ještě další dvě iniciativy.

Vláda spustila program pro podnikatele zasažené koronavirem v podobě bezúročných úvěrů ve výši 500 tisíc až 15 milionů korun, jež jim mají být poskytovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Momentální situace je nicméně taková, že příjem žádostí byl k 20. 3. 2020 do odvolání pozastaven, zároveň by se měl připravovat další stupeň programu, v rámci nějž budou poskytnuty další úvěry ze strany komerčních bank, za které se zaručí ČMZRB. Doporučujeme proto sledovat webové stránky ČMZRB.

Agentura CzechInvest zároveň spustila ve spolupráci s ministerstvy web Spojujeme Česko, který si klade za cíl propojovat v boji proti COVID-19 společnosti ochotné pomoci státu s příslušnými státními orgány, a tím spojovat nabídku práce s její poptávkou.

Zároveň i komerční banky již v této době nabízejí pro své klienty různé úlevy ve formě odklad splátek úvěrů, odpuštění úroků apod. Doporučujeme proto spojit se s vaším bankéřem a probrat, zda se vás některá z úlev nemůže týkat.

Poslední novinkou pro časté uživatele poštovních služeb (kterých bude mezi čtenáři CzechCrunche asi naprosté minimum) je pak možnost bezplatně posílat vaše dopisy prostřednictvím datové schránky, a to minimálně po dobu trvání nouzového stavu.

Namísto stání ve frontách a utrácení za doporučené psaní tedy můžete využít služeb datové schránky a bez nutnosti dobíjení kreditu ji využívat v rámci oficiální obchodní komunikace vůči vašim obchodním partnerům.

7) Nárok na náhradu škody

V posledních dnech je poměrně často diskutované ustanovení krizového zákona, které stanoví, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými dle tohoto zákona . Na první pohled by se z tohoto ustanovení dalo usuzovat, že veškeré fyzické a právnické osoby mají právo požadovat po státu náhradu škody způsobené jim v příčinné souvislosti s přijatými vládními krizovými opatřeními.

Situace týkající se náhrady škody a její posouzení na základě krizového zákona (případně jiného zákona), je nicméně zatím dosti nejasná a nepřehledná a nelze proto říci, jak se stát, potažmo soudy, k nárokům na odškodnění postaví. Z posledního vývoje k 24. 3. se naopak zdá jako více pravděpodobná snaha státu se této odpovědnosti ve velké míře vyhnout, vzhledem k nové úpravě dosavadních vládních opatření, k nimž v tomto týdnu došlo.

V každém případě doporučujeme být připraven a pečlivě sledovat vývoj v této věci. Mějte, prosím, na paměti, že v době koronavirové je důležitější než kdy dříve, pokud vám jakákoli škoda vznikne, vše detailně zdokumentovat tak, abyste následně dostáli důkazní povinnosti prokázání vámi vzniklé škody v souvislosti s COVID-19 a tuto byly schopni vyčíslit.

Jedná se například o platby úroků, placení všech smluvních sankcí, výplaty mezd zaměstnancům a podobně. Snažte se také samozřejmě veškerým možným škodám předcházet, je-li to možné, vzhledem k tomu, že stát za škody, kterým se dalo předcházet, není odpovědný.

Mějte také na paměti krátké lhůty k uplatnění náhrady škody dle krizového zákona (budou-li se alespoň některé z nároků uplatňovat skrze tento zákon). Náhradu škody musíte uplatnit do šesti měsíců od okamžiku, kdy jste se o škodě dozvěděli, nejpozději však do 5 let od jejího vzniku.

8) Jak se promítá současná situace do fungování soudů

Pokud jste se stihli se svým obchodním partnerem dostat do křížku ještě před vypuknutím koronakrize a měli jste v nejbližších dnech nařízené ve vašem sporu soudní jednání, je nanejvýš pravděpodobné, že toto jednání bude odročeno.

Pokud vám usnesení o odročení nařízeného jednání prozatím nebylo doručeno (případně vašemu právnímu zástupci), pro ověření doporučujeme navštívit internetové stránky Ministerstva spravedlnosti na adrese Justice.cz, kde po zadání spisové značky vaší věci můžete prověřit stav vašeho soudního řízení i skutečnost, zda došlo k odročení jednání.

Soudy se k tomuto kroku nejčastěji uchylují z opatření předsedy daného soudu, které jsou obvykle k dispozici také na webových stránkách Ministerstva. Jednání se přitom odročují obvykle na termín od 1. 5. 2020 a později.

9) Co přijde po koronaviru

To bychom také rádi věděli, právníci ale (bohužel) nejsou věštci. Nedokážeme proto ani předpovědět, jak budou na spory, které v této vyhrocené době v rámci obchodních vztahů mohou snadno vzniknout, pohlížet v budoucnu české soudy a do jaké míry bude jejich rozhodovací praxe ovlivněna momentálními mimořádnými okolnostmi. Nezbývá, než nepropadat pesimismu a vyhlížet světlo na konci tunelu, které již občas vidíme ve tmě, i když v dáli, problikávat.

Tento článek byl aktualizován ke dni 26. 3. 2020. Protože se ale situace kolem vládních opatření a nařízení mění každý den, je třeba celou situaci sledovat a informovat se případně na příslušných úřadech.