Vedlejší efekt koronaviru. Díky stojícím továrnám a výrobě dostává životní prostředí šanci se nadechnout

Snímky z družice mapující zlepšení kvality ovzduší v oblastech Číny

Foto: NASA

Koronavirus je v současné době hlavní náplní většiny světových médií a žhavým adeptem na vůbec nejvyhledávanější slovo roku. Hledat na nebezpečném viru COVID-19 něco pozitivního, je složité, dost možná naivní, ovšem staré rčení říká, že všechno zlé je k něčemu dobré, a svým způsobem to platí i v případě koronaviru. Pro pochopení pozitiv je však nutné nahlédnout na problém z perspektivy životního prostředí, které se může díky nákaze alespoň trochu nadechnout.

Koronavirus se totiž začal šířit z Číny, která doposud hlásí nejvyšší počet nakažených i obětí ze všech zemí světa. Mezi dopady bezpečnostních opatření asijské velmoci, která kvůli koronaviru začala dokonce dezinfikovat své bankovky a mince, patří i postupná hibernace provozu výrobních továren. Na nich, jak známo, stojí chod podniků po celém světě, protože jim Čína poskytuje nezbytně nutný materiál a díly pro jejich vlastní výrobu.

Jak moc je celá problematika závažná, dosvědčují statistiky čínského statistického úřadu, o kterých informovalo CNBC. Podle těchto statistik měla aktivita továren na čínském území klesnout z lednových 50 bodů na rekordních 35,7 bodu ekonomických ukazatelů PMI. Důvodem je pokles objednávek, snížení stavební aktivity i zpomalení tempa výroby ve zpracovatelském průmyslu.

co2

Omezení provozu čínských továren má za následek zlepšení kvality tamního ovzduší

Jak je známo, Čína patří mezi největší producenty emisí ze všech zemí světa. V roce 2018 vyprodukovala 27,52 % z celkové světové produkce emisí uhlíku. To je téměř dvojnásobné číslo oproti druhým Spojeným státům, které se podílely na produkci oxidu uhličitého ze 14,81 %.

Pokles aktivity továren tedy znamená nejen omezení výrazné produkce emisí při samotných výrobních procesech, ale také snižování aktivity tamních elektráren, omezování nákladní i osobní dopravy a dalších procesů spojených s výrobou, v rámci kterých dochází k masivní produkci emisí.

Toto omezování má podle NASA alespoň částečnou souvislost s dramatickým zlepšením úrovně znečištění tamního ovzduší, ke kterému v poslední době došlo. Dokazují to údaje a snímky NASA a ESA, americké a evropské vesmírné agentury, jejichž družice sledovaly koncentraci oxidu dusičitého v různých oblastech Číny od začátku roku, před a po vyhlášením karantény.

„Je to poprvé, co jsem viděl tak dramatický pokles v tak široké oblasti v souvislosti se specifickou událostí,“ prohlásil Fei Liu, výzkumník v oblasti kvality ovzduší agentury NASA. Liu připomněl, že během hospodářské krize v roce 2008 bylo zaznamenáno několik poklesů koncentrace emisí na sledovaném území, ve všech však ke změnám docházelo pozvolna.

Wu-chan a další oblasti

Asi není překvapením, že míra koncentrace emisí začala nejdříve klesat v epicentru šíření koronaviru, čínském průmyslovém městě Wu-chan. Město se dostalo do karantény a s tím téměř úplně utichla míra dopravy ve městě i jeho okolí. Postupně byla podobná karanténní opatření zaváděna i v dalších oblastech Číny a i zde začalo docházet ke snižování míry znečištění ovzduší.

Při pohledu na satelitní snímky je změna jasně viditelná. Mimo vizuální zobrazení ji však můžeme vyjádřit i v číslech. Monitoring kvality ovzduší probíhá více než 15 let a začátek roku 2020, co do kvality ovzduší na čínském území, je v porovnání s lety 2005 až 2019 lepší přibližně o 10 až 30 %.

klimaticka-zmena-coronavirus1

Porovnání aktuálního vývoje s rokem 2019

Foto: NASA

Mohlo by se zdát, že k pročišťování vzduchu došlo především díky opatřením zabraňujícím šíření nákazy. Do hry ovšem vstupuje i několik dalších faktorů, které celý vývoj taktéž ovlivnily. Mezi ně patří čínské novoroční oslavy, během kterých se řada podniků uzavírá a míra koncentrace emisí ve vzduchu v této době každoročně klesá. Po skončení oslav se však pravidelně vrací zpět do normálu.

„Letos je míra snižování výraznější než v minulých letech a trvá déle. Není to pro mě překvapení, protože mnoho měst na celostátní úrovni přijalo opatření minimalizace šíření virové nákazy,“ dodává Fei Liu.

Černé dny pro investory

Životní prostředí si tak sice může na chvilku „oddechnout“, ovšem šíření koronaviru přidělává pořádné množství komplikací obyvatelům zasažených oblastí i světové ekonomice. S poklesem výroby v čínských továrnách totiž úzce souvisí propad akciových trhů, který citelně pocítili investoři. Jak informovala agentura Bloomberg, jmění 500 nejbohatších lidí světa kvůli šíření nákazy kleslo během jediného týdne o 444 miliard dolarů (zhruba 10,2 bilionu korun).

Například Elon Musk, který se drží na 25. příčce nejbohatších lidí světa, přišel o 9 miliard dolarů (zhruba 207 miliard korun). Vůbec nejhůře však dopadli tři nejbohatší, tedy Jeff Bezos, Bill Gates a Bernard Arnault, kteří dohromady během minulého týdne přišly o 30 miliard dolarů (asi 690 miliard korun).

Zajímavé je komparovat rány, které koronavirus světové ekonomice prozatím uštědřil, s nejvýraznějšími událostmi, které ji ovlivňovaly od 30. let minulého století. Na přehledném grafu níže můžete vidět, že se řádění koronaviru prozatím podobá splasknutí internetové bubliny z let 2000 až 2001 a postupně míří na metu Černého pondělí z roku 1987. Do globální finanční krize z let 2008 a 2009 má ještě sice daleko, je si však nutné uvědomit, že jsme prozatím na samém začátku kalkulací ekonomických dopadů.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.