Svět měl být na další pandemii mnohem lépe připraven, říká Bill Gates. Věří však, že ji lze do pár týdnů zvládnout

Také Bill Gates teď musí pracovat z domova

Foto: Bill Gates

Před čtyřmi lety Bill Gates řekl, že realisticky se mnoha věcí nebojí, s jednou výjimkou – virové pandemie. Tato obava byla také předmětem jeho přednášky na TED v roce 2015, kdy dnes druhý nejbohatší muž planety upozorňoval na zásadní nepřipravenost lidstva v otázce rychle se šířící smrtící nákazy. Současnou situaci přesto zdaleka nepovažuje za katastrofickou.

Posledními výraznějšími zdravotními krizemi s globálním potenciálem byly epidemie eboly v roce 2014 a ziky v roce 2015. V obou případech se naštěstí nejednalo o vysoce přenosné viry, protože lidé nakažení ebolou mohou ostatní infikovat až poté, co se u nich objeví silné příznaky, a ziku přenáší jen určitý druh komára nebo pohlavní styk.

Proto se u žádného z nich počet obětí ani zdaleka nepřiblížil španělské chřipce z první poloviny 20. století. Ta má v dějinách z hlediska vražednosti mnohem zásadnější místo než první světová válka a stojí přibližně na rovině s druhou světovou válkou. Způsoboval ji přitom tentýž typ chřipkového viru jako prasečí chřipku, jejíž pandemie proběhla v roce 2009.

Jen z těchto několika příkladů je snadné odvodit, že aktuální vývoj byl pouze otázkou času. Sám Bill Gates na to upozorňoval dlouhá léta a kromě poslední stamilionové pomoci na boj s koronavirem do preventivních řešení investoval mnoho finančních prostředků.

Virovou pandemii považoval nejen za potenciálně nebezpečnější než rozsáhlé války, velké přírodní katastrofy nebo termonukleární konflikt, ale také mnohem pravděpodobnější. Vycházejíc z mnoha dostupných výzkumů, vývoje světové dopravy a znalosti fungování nemocí předpovídal, že s více než 50% jistotou k ní dojde před koncem jeho života.

Většina populace, pochopitelně pak hlavně vlád zemí, se přitom chovalo, jako by podobný scénář nebyl nebezpečný. „Ve skutečnosti jsme do systému na zastavení pandemie investovali velmi málo. Na příští epidemii nejsme připraveni,“ řekl Gates ve své přednášce na TED v roce 2015, kterou můžete celou zhlédnout výše. Po vypuknutí současné epidemie nového typu koronaviru se reakce často nesly v duchu velkého překvapení a nepředvídatelnosti nastalé situace. Ne však pro Gatese.

Smrtnost nemoci COVID-19 v Itálii nedávno dosáhla až 8 % oproti čtvrtinovým číslům v jiných zemích. Důvodem je právě nepřipravenost systému, jehož výsledkem bylo rychlé překročení kapacit tamního zdravotního systému. Umírají tak i lidé, kteří by s dostatečnou péčí přežili. „Příprava na globální pandemii je stejně důležitá jako předcházení nukleárnímu zbrojení a odvracení klimatické katastrofy,“ zmínil Gates podle magazínu Fast Company v roce 2017 na konferenci o mezinárodní bezpečnosti.

korona-1

Koronavirus stále více ovlivňuje ekonomickou situaci

Ostatně i zmiňované epidemie eboly a ziky byly podle spoluzakladatele Microsoftu, ze kterého nedávno definitivně odešel, zneklidňujícími demonstracemi nepřipravenosti na rychle se šířící nákazu, proti níž se nemůžeme okamžitě bránit vakcinací nebo léky. Nedlouho po tom, co o záležitosti mluvil s Donaldem Trumpem, americký prezident neprozíravě rozpustil úřad Bílého domu pro reakci na pandemii.

Podle magazínu Politico byl prý ovšem nadšený z prospektu podpory univerzální vakcíny proti chřipce, na jejíž vývoj nadace Billa a Melindy Gatesových v grantech rozdělila 12 milionů dolarů v srpnu roku 2019. Ačkoliv ročně zabije desítky tisíc lidí, není klasická chřipka považována za příliš nebezpečnou, protože proti ní jsme schopni očkovat nebo už probíhající nemoc spolehlivě léčit. Velkou roli při tom hraje i přirozená lidská imunita, která je na podobný typ nemoci díky mnoha dřívějším střetům dobře připravena.

Do normálu po šesti až deseti týdnech

Bill Gates před pár dny o onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem zodpovídal otázky na diskusním fóru Reddit. Mezi tématy, na něž přišla řeč, se objevily například problémy online vzdělávání dětí z chudých rodin bez přístupu k potřebným technologiím a samozřejmě také kroky, které mohly být podniknuty v rámci prevence.

„Myslím si, že jakmile se to dostane pod kontrolu, tak vlády a další budou významně investovat, aby byli příště připraveni. Situace si teď žádá globální spolupráci, zejména kvůli pomoci rozvojovým zemím, které budou nejvíce zasaženy. Dobrým příkladem je potřeba testovat léčiva, kdekoliv se nemoc nachází, aby se pomohlo celému světu. Virus při svém šíření nerespektuje mezinárodní hranice,“ říká dnes Gates.

zufanek-omd

Přečtěte si takéMísto oblíbeného ginu OMFG teď vzniká dezinfekční gel. Lihovarník Martin Žufánek pomáhá výrobou Oh My Disinfection

Jedna z otázek, na kterou reagoval, se týkala také odlišného přístupu některých zemí k šíření nákazy, kde se mluví o kolektivní imunitě (anglicky herd immunity). Tuto strategii prý určitě nelze v aktuální situaci považovat za důvěryhodnou. Výsledkem může být jak kolaps zdravotního systému, tak vynucená izolace od ostatních zemí. Podle Gatese se tak i u států jako Švédsko nebo Holandsko dá očekávat přijetí stejných opatření jako jinde.

Zásadním dotazem bylo pak jednoduché: „Jak dlouho to bude trvat?“ Odpověď naopak jednoduchá vůbec není, protože záleží na míře opatření, době jejich zavedení, schopnosti zajišťovat jejich dodržování a podobně. Za velmi dobrý příklad lze v tomto nicméně považovat Čínu a na základě toho odvodit, že úspěšný scénář může uvolňování nařízení zavést v horizontu šesti až deseti týdnů.

„Tohle se bude hodně lišit země od země. Čína už teď hlásí velmi málo nových případů, protože jejich testování a shutdown (zastavení/omezení provozu a fungování) byly velmi efektivní. Pokud země v tomto ohledu odvedou dobrou práci, tak by po šesti až deseti týdnech měly evidovat velmi málo případů a pomalu se začít vracet do normálu,“ odhaduje Gates.

Nejvíce se Gates kromě ekonomických důsledků obává vývoji nákazy v chudších zemích, pro které je mnohem náročnější praktikovat sociální distancování a zdravotní kapacity jsou u nich velmi omezené. Proto se v současnosti silně angažuje ve snahách o vývoj vakcíny a léku, který by se mohl objevit dříve.

Důležitá nicméně zůstává simultánní práce na všech aspektech – dodržování opatření pro zastavení šíření nákazy, vývoji diagnostiky, léku a vakcíny a zajišťování infrastruktury nutné pro distribuci lékařských nástrojů. Jedině tak lze minimalizovat dopad nemoci na svět.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.