Přemýšleli jste někdy nad tím, z čeho je vyrobena baterie ve vašem notebooku, mobilu či vrtačce? Jak již název napovídá, hlavní složkou tzv. lithium-iontových baterií je alkalický kov lithium, jehož těžba není příliš přívětivá k životnímu prostředí. Fond druhého nejbohatšího muže planety Billa Gatese však podporuje technologii, která by měla proces získávání lithia značně zefektivnit a ekologizovat.

I přesto, že byla lithiová baterie objevena již na začátku minulého století, k masivnímu rozmachu došlo až později a nyní se vše ještě stupňuje. Nejčastěji o tomto typu akumulátoru slyšíme v souvislosti s elektromobilitou, ovšem tzv. li-ion baterii najdeme ve většině přenosných elektronických zařízení, které lze znovu nabíjet. Jsou součástí notebooků, akumulátorových vrtaček, mobilů, ale třeba i svítilen.

Využívání této technologie je sice již nyní masivní, avšak podle odhadů stojíme teprve na začátku její velké budoucnosti, která ji čeká například díky nástupu elektromobility či hledání způsobů ukládání obnovitelné energie. Aktuální těžba sice dokáže současnou poptávku uspokojit, ovšem jak informuje agentura Bloomberg, během následující dekády by měla poptávka růst až trojnásobně.

Foto: Tyler Lastovich/Pexels

Lithium je základem akumulátoru mobilních zařízení

Je tak trochu paradoxem, že lithium, které přispívá k omezování devastace životního prostředí snižováním produkce emisí oxidů, je samo těženo způsobem, který není k životnímu prostředí vůbec šetrný.

Přibližně 75 % světových zásob lithia se totiž nachází v podzemních ložiscích vody, ve kterých se vyskytuje v podobě rozpuštěných solí. Tato naleziště jsou často na velice suchých místech, jako jsou solné pláně či pouště. Získávání lithia probíhá odčerpáváním podzemní vody do vytvořených solných bazénů. Z nich se voda postupně odpařuje, dokud nezůstane sediment, ze kterého se následně extrahuje čisté lithium.

Foto: CGOBT/INPE/Flickr

Těžba lithia mění tvář krajiny, ve které probíhá

Tato těžba je poměrně invazivní vůči okolní krajině, která je jizvena odpařovacími bazény a celkovou infrastrukturou vytvářenou v těžebních oblastech. Zároveň se při těžbě spotřebuje obrovské množství vody, která je při čerpání hnána do podzemních ložisek. Podle odhadů je na jednu tunu lithia použito asi 70 tisíc litrů čisté vody, což pro vyprahlé oblasti představuje velký problém.

Příkladem může být poušť Atacama, ve které těžba lithia způsobuje nedostatek vody pro místní komunity a devastaci křehkého ekosystému.

Rychleji a efektivněji

Tento problém se snaží řešit kalifornská společnost Lilac Solutions, která byla nedávno podpořena částkou 20 milionů dolarů (zhruba 460 milionů korun) v rámci investičního kola vedeného investičním fondem Billa Gatese, který se snaží dlouhodobě podporovat projekty zlepšující životní prostředí. Technologie společnosti, fungující na bázi výměny iontů, je údajně schopna extrahovat lithium z uložiště až dvakrát účinněji a mnohem rychleji než dosavadní způsoby těžby.

Během procesu totiž dochází k oddělování lithia od ostatních prvků přímo ve vodě, takže není nutné vodu vůbec odpařovat, ale lze ji dále využívat. Navíc je tímto procesem možné vytěžit z ložiska až 80 % lithia, zatímco proces odpařování dokáže extrahovat jen asi 40 % zásob. Výhodou je také rychlost, protože při procesu Lilac Solutions je lithium získáno během několika hodin, zatímco standardně používaný proces s odpařováním může trvat i dva roky.

Nový způsob získávání lithia otevírá nové možnosti těžby i na místech, kde to prozatím nebylo možné. Vůbec největší zásoby lithia, odhadem 21 milionů tun, má Bolívie. I přesto je zde míra těžby tohoto kovu minimální. Důvodem je nepříznivé podnebí, které těžbu značně komplikuje.

Foto: CGOBT/INPE/Flickr

Snímek solné pláně, na které probíhá těžba lithia

Lilac Solutions má v úmyslu využít finance od investorů k rozšíření řad svých zaměstnanců a expanzi do celé Jižní Ameriky a USA. Zkušební program nové technologie by měl být spuštěn během tohoto roku v Argentině, která pod svým povrchem ukrývá zhruba 17 milionů tun lithia.

Své zásoby lithia má i Česká republika. Pod horou Cínovec je odhadem asi 1,4 milionu tun tohoto kovu. Téma těžby tohoto nerostu silně rezonovalo v předvečer voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Doposud však těžební práce zahájeny nebyly.