Český startup Iterait vytěžuje na maximum umělou inteligenci a teď na její vývoj nabírá 55 milionů korun

Trojice zakladatelů startupu Iterait: Adam Blažek, Filip Matzner a Petr Bělohlávek

Foto: Iterait

Měření aortálních chlopní, analýza dat pomáhající při transplantacích slinivky, ale také krabička umožňující sledovat emoce lidí nebo krav či algoritmický trading. Dvouletý český startup Iterait s jedenáctičlenným týmem má široké zaměření, všechny jeho produkty nebo projekty však spojuje jedno – umělá inteligence.

V podání firmy sídlící v pražském Šporkovském paláci na dohled od Prašné brány je technologie umělé inteligence využívána na maximální kapacitu, kterou aktuálně umožňuje dosáhnout nejnovější dostupný hardware na trhu. Nejnovější procesory nabízí ohromnou výpočetní kapacitu bez nutnosti připojení na internet nebo posílat data na cloud, což umožnilo vznik větve v oblasti pod názvem Edge AI.

A právě tady chce být Iterait, založený před dvěma lety trojicí matfyzáků Adamem Blažkem, Petrem Bělohlávkem a Filipem Matznerem, světovým lídrem. I když o startupu zatím nebylo příliš slyšet, jeho zákazníky je možné najít i v Austrálii nebo Jižní Koreji a úspěch slaví také mezi seed investory, kteří mu na rozvoj poskytli už 55 milionů korun. Tohle je příběh firmy, o které v Česku ještě uslyšíme.

Z IBM přes mezizastávku k vlastnímu startupu

Když Adam Blažek končil střední školu, stejně jako jeho vrstevníci přemýšlel, kam se dále ve studiu vydat. „V osmnácti nikdo pořádně neví, co chce dělat. Já jsem se přihlásil na čtyři výšky, a když jsem se díval, kam mě přijali, ptal jsem se sám sebe, co bych s jednotlivými obory dělal. Nakonec mi zbyl matfyz,“ směje se brzy osmadvacetiletý Blažek.

Své volby nelituje, na Karlově univerzitě vystudoval obor umělé inteligence, která ho zaujala zejména díky nutnosti kreativně přemýšlet. Během studia zároveň začal pracovat v týmu o čtyřech lidech v IBM, který se věnoval budování AI projektů na zelené louce.

img_2571-min

Adam Blažek, spoluzakladatel a ředitel Iteraitu

Foto: Iterait

„Měl jsem super šéfa, byl to vizionář a mohli jsme pod ním dělat, na čem jsme chtěli. Místo toho, abychom používali produkty a software IBM, což jsou občas takové molochy, jsme si v podstatě mohli hrát a vyvíjet věci od základů,“ pokračuje Blažek ve vyprávění pro CzechCrunch.

Jedním z největších projektů, který tým v IBM vyvinul, bylo hodnocení kvality embryí v asistované reprodukci. Umělá inteligence na základě analýzy obrazových dat dokáže ušetřit hodiny práce embryologů. Na projektu Blažek se svými kolegy pracoval ještě v době, kdy moderní metody hlubokého učení byly v plenkách, takže mnoho postupů vyvíjeli paralelně se světem.

Po dvou letech práce v korporátu však Blažek dostal nabídku spoluzaložit startup, do kterého přizval i své kolegy. „Chudák šéf to musel nějak skousnout,“ vzpomíná s úsměvem Blažek. Trojice se tak ocitla ve vznikající firmě Cognexa Solutions. Blažkovi se v ní zalíbila maximální svoboda v kombinaci s maximální odpovědností.

Časem si ale uvědomil, že by chtěl pracovat ve své vlastní firmě. S Cognexou, která doteď úspěšně funguje zejména na slovenském trhu, se rozloučil a se svým core týmem v roce 2018 spoluzaložil další startup. A zatímco otázka, co Iterait dělá, je jednoduchá, odpověď je již složitější.

„Děláme možná až moc věcí zároveň,“ přemítá Blažek. Iterait zmíněná trojice zakládala jako projektovou firmu, která měla různá řešení využívající umělou inteligenci „sekat jako cvičky pro kohokoliv“ – od průmyslových závodů po nemocnice. I díky tomu, že se z AI stal obrovský buzzword, nebyla o příležitosti nouze.

Projektové zaměření však firmě plně nevyhovovalo, vyžaduje neustálé shánění a dodávání projektů a škálování je možné jen díky růstu zaměstnanců. Proto se v Iteraitu rozhodli byznys rozšířit a hledat příležitosti na vývoj vlastního produktu, což se jim v průběhu loňska povedlo.

Nostalgické healthcare projekty

V debatě s Blažkem se však nejdříve věnujeme projektové větvi, na které Iterait se svým týmem postavil. Kvůli nostalgii, kterou s kolegy sdílí u zdravotnických projektů, firma vyvíjí pro IKEM nástroj IsletNet pomáhající doktorům určit, které pankreatické ostrůvky jsou vhodné pro transplantaci slinivky břišní u cukrovkářů.

Jinými slovy, cukrovkáři v nejtěžších případech, kdy už jejich tělo nedokáže produkovat žádný insulin, mohou získat transplantaci ostrůvků slinivky, ale ne všichni dárci jsou pochopitelně vhodní. U každé operace proto doktor musí odebrat vzorky a hodiny pod mikroskopem počítat ostrůvky a měřit jejich velikost – a rozhodnout, jestli jsou vhodné pro transplantaci.

img_2540-min

Zakladatelé Iteraitu: Filip Matzner, Adam Blažek a Petr Bělohlávek

Foto: Iterait

Iterait díky svému nástroji udělá několik hodin práce doktorů za pár minut. S podobným cílem se pouští také do dalšího medicínského projektu využívající strojové vidění a učení při měření aortálních chlopní z CT.

„V medicíně jsme některé projekty opustili, protože existují strašné překážky bránící projektům, aby se dostaly do praxe. Abychom mohli vytvořit model, potřebujeme data, ty ale jako malý startup nemáme a jejich získání bývá komplikované, třeba i kvůli GDPR. Zároveň je oblast hodně regulována, software se musí certifikovat jako zdravotnické zařízení, což je velmi nákladné, a navíc bychom se museli integrovat do workflow softwaru jiných dodavatelů,“ vysvětluje Blažek.

„Pokrok není jen v umělé inteligenci, ale i v hardwaru.“

„Proto se v healthcare omezujeme na případy, ve kterých reálně vidíme náš přínos v praxi,“ dodává.

Jedním z dalších podobně zaměřených projektů byla v dílně Iteraitu aplikace na okamžitý překlad znakového jazyka do textu nebo hlasu. Na crowdfundingové platformě Indiegogo však nezískal dostatek prostředků, a proto se do jeho vývoje tým nakonec nepustil. Projekt ale přinesl i pozitivní ohlasy – startupu se na základě něj přihlásilo několik lidí se zájmem o práci. „Projekty, které pomáhají jiným, prostě vývojáře táhnou,“ říká Blažek.

Od měření nálad lidí po krávy a prasata

Kromě těchto projektů se Iterait zároveň zaměřuje na vývoj vlastních produktů, které stojí na dvou nejžhavějších oblastech umělé inteligence – zpracování přirozeného jazyka (NLP z anglického natural language processing) a počítačové vidění (computer vision).

Právě druhá jmenovaná technologie je základem produktu Vividi, což je v podstatě krabička sloužící na zpracování obrazových dat o lidech (věk, pohlaví, emoce a podobně) využívaná zejména u vyhodnocování zásahu reklamy a jejího lepšího cílení návštěvníkům nákupních center.

img_2572-min

Zakladatel a ředitel startupu Iterait Adam Blažek

Foto: Iterait

Na rozdíl od světové konkurence, která podobná řešení nabízí, však ke zpracování dat nedochází na cloudu, ale lokálně přímo v krabičce. Jde tak o produkt kombinující nejnovější hardware a software v rámci zmiňované technologie Edge AI. Vividi se aktuálně využívá zejména v marketingu nákupních center, potenciál však nabízí i v mnoha dalších oblastech od facility managementu po zemědělství.

„Pro počítačové vidění je v podstatě jedno, jestli se dívá na lidi či na něco jiného, úlohy jako detekování objektu, segmentace, sledování nebo určování parametrů objektů jsou podobné napříč oblastmi. Teď máme projekt v zemědělství, který Vividi využívá na různá měření krav, skotů a prasat,“ popisuje Blažek.

Seed investice 55 milionů korun

Druhým vlastním produktem Iteraitu, který je zatím v počátečních stadiích vývoje, je pak Iminers snažící se o vývoj algoritmického tradingu na burzách na základě strojového čtení zpráv (využitím technologie NLP).

Cílem je přiblížit se tomu, co dělá lidský trader – tedy načíst si informace o firmě a aktuálním dění a následně na základě toho v horizontu desítek minut nebo někdy i dnů rozhodovat o nákupu či prodeji akcí. Projekt je zatím v úplných začátcích, dokončení prvně využitelné verze je plánováno v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců.

michal-devix

Přečtěte si takéMichal Dobrovolný z Devixu: Odhalení rakoviny, samořiditelná auta či chodící roboti aneb jak funguje umělá inteligence

„Je to běh na delší trať. Celkově jde o složité téma, opravdové porozumění přirozenému jazyku hraničí s obecnou umělou inteligencí. Je to strašně těžká disciplína, takže investiční horizont je minimálně dva roky od založení projektu. Do té doby nečekáme žádné významné obchodní úspěchy,“ přiznává Blažek s tím, že do vývoje produktu Iminers se startup pustil díky poptávce od svých seed investorů. Ti Iteraitu na své aktivity poskytli finanční investici ve výši 55 milionů korun, ale veřejně se příliš profilovat nechtějí.

Startup má díky investici dostatek prostředků na rozvoj během následujících dvou let, ve kterých se chce zaměřit hlavně na hledání kvalitních lidí, dolaďování produktů, růst a nabírání nových zákazníků. Ti se počítají v nižších desítkách a pocházejí například z Austrálie nebo Jižní Koreje.

„Další projekty už neplánujeme, to by snad už bylo nerozumné,“ hlásí Blažek, který zatím odmítá i nutnost další investice: „Raději bychom byli soběstační. Na druhou stranu, naší ambicí je budovat a vyvíjet technologie, to je to, co nás baví. Pokud bychom dokázali další peníze využít a umožnily by nám růst, jsem pro.“

img_2545-min

Zakladatelé Iteraitu: Filip Matzner, Adam Blažek a Petr Bělohlávek

Foto: Iterait

Růst přitom Iterait plánuje ještě hodně, vizí startupu je být světovým lídrem v oblasti Edge AI, která vyžaduje využívání neuronových sítí i strojového učení – a jejich následného optimalizování, ladění a hledání nákladové efektivity. O pokroky v oblasti se neobává.

„Zajímavost, ke které jsem dospěl, je, že pokrok není jen v metodách umělé inteligence, ale také v hardwaru. V chytrých telefonech je procesor výkonnější než počítač, který dostal Apollo 11 na Měsíc, to je naprosto úžasné,“ zamýšlí se Blažek. Aktuálně nejnovější hardware na trhu tak nabízí možnost využívat metody umělé inteligence, které alespoň v teoretické rovině existují i desítky let.

„To souvisí s tím, co děláme. Bereme úplně nejnovější hardware a děláme na něm to, co zrovna teď umožňuje. Využíváme maximální kapacity, která je k dispozici, a nad tím stavíme naše řešení. Věříme, že díky tomu dokážeme pro naše produkty najít pořád nové a nové využití i trhy,“ uzavírá Blažek.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.