Svět podle filantropky Laurene Powell Jobsové aneb jak nakládá se jměním po zakladateli Applu Stevu Jobsovi

Laurene Powell Jobsová

Foto: TED/Flickr

Steve Jobs byl vizionář s úderným stylem, pro nějž bylo zásadní rychle reagovat na vývoj nových technologií a v co nejpřímočařejší podobě je zprostředkovat lidem, respektive zákazníkům. Jeho vdova, Laurene Powell Jobsová, se naopak na veřejnosti příliš neobjevuje, mluví velmi uváženě v dlouhých komplexních větách a nepředstírá, že má jednoduché odpovědi na složité otázky.

Laurene spoluzaložila firmu Terravera zaměřující se na organické pěstování potravin a pracovala na vysokých pozicích v investiční bance Goldman Sachs a společnosti Achieva, která pomáhá americkým studentům uspět u standardizovaných testů. Hlavní část jejího současného jmění, odhadovaného na více než 22 miliard dolarů, však pochází z pozůstatku po Stevu Jobsovi, akciích Disney a Applu.

V současnosti se šestapadesátiletá Powell Jobsová, jakožto nejbohatší žena v technologickém sektoru, podílí na mnoha různých projektech a relativně často také investuje, například do médií, kde se snaží pomáhat chránit demokracii.

Zároveň vlastní například většinový podíl v magazínu The Atlantic, ale především je jednou z nejznámějších filantropek na světě.

laurene-powell-jobs3

Laurene Powell Jobsová

Foto: TechCrunch/Flickr

Jejím hlavním zaměřením je vzdělání, přičemž spoluzaložila neziskovou organizaci College Track, založila organizaci Emerson Collective a je členkou představenstva několika dalších. Emerson Collective sdružuje dominantní část jejích aktivit, přičemž funguje jako filantropická organizace a zároveň investiční firma podpořivší už více než 30 startupů. Magazín Forbes ji proto v roce 2019 umístil na 33. místo žebříčku nejmocnějších žen na světě.

Problémy ve společnosti je potřeba řešit holisticky

Kromě toho také pracuje s bývalou americkou ministryní školství Arne Duncanovou na snížení zločinů se zbraněmi v Chicagu nebo vlastní velký podíl ve firmě Monumental Sports, pod kterou spadá několik sportovnách týmů.

V jednom z ojedinělých rozhovorů pro deník The New York Times nyní řekla, že všechny tyto oblasti jsou určitým způsobem propojené.

„Když zatáhnete za jednu nit, rozvinete celou tapiserii. Když pracujete v sociálním sektoru, nemůžete dosáhnout žádného skutečného pohybu vpřed, pokud se zaměřujete jen na jednu věc,“ vysvětlila svou filozofii.

Výrazné je to například při její opozici vůči Donaldu Trumpovi. Proti jeho činnosti protestovala skrze reklamy kritizující záměr ukončit program dočasně chránící před deportací lidi, kteří byli přivedeni do USA jako děti. Ostatně i rozhodnutí Powell Jobsové více investovat do médií bylo raekcí na Trumpa a jeho útokům na tisk.

„Není správné, že jsou jednotlivci schopni nahromadit masivní bohatství odpovídající mnoha milionům ostatních lidí dohromady.“

Kromě toho, že jsou to podle ní typické diktátorské aktivity, mají také další obecnější důsledek v rozdělování společnosti. „U Američanů proběhl výrazný propad schopnosti spolu mluvit a navzájem si naslouchat,“ řekla pátá nejbohatší žena na světě.

Svou vlastní pozici reflektuje jako poněkud problematickou, ale zároveň nutnou v současném světě. Obrovské rozdíly mezi těmi nejbohatšími a chudými považuje za velké bezpráví: „Není správné, že jsou jednotlivci schopni nahromadit masivní bohatství odpovídající mnoha milionům ostatních lidí dohromady.“ 

Sama je vděčná za možnost postavit se člověku jako Donald Trump, k čemuž průměrný člověk zkrátka nemá prostředky. Jejího zesnulého manžela Steva Jobse hromadění peněz nikdy příliš nezajímalo, a tak to, co zdědila, se snaží využívat co nejzodpovědnějším způsobem.

laurene-powell-jobs2

Laurene Powell Jobsová

Foto: Arctic Circle/Flickr

Vyrostla v rodině, kde zemřel otec, když byly Laurene tři roky, celý život si je tedy silně vědoma dočasnosti všeho. Stejně nahlíží i na své bohatství – nevěří na majetkový odkaz, svou vlastní smrt tedy vidí jako konec nahromaděných peněz Jobsových. Od nízkého věku si na vše musela sama vydělat a ve stejném duchu vychovává i své tři potomky.

Přesto jí dostatek prostředků nikdy nechyběl. Toto privilegium začala poprvé silně vnímat, když se přestěhovala do města Palo Alto ve státě Kalifornie. Jen několik kilometrů od jejího domu jako by existoval úplně jiný svět lidí s nízkým příjmem. Kvalita vzduchu je podstatně nižší, půda je otrávená, ve vodě je arzén.

ondrejbartos

Přečtěte si takéSázka na umělou inteligenci ve zdravotnictví se Credu vyplácí. Britská Cera s českými kořeny získala 1,6 miliardy

„Tato představa, že dvě míle od mého domu existují komunity, které kvůli špatnému designu a pohybu informací neměly žádnou šanci, mě silně zasáhla,“ řekla Laurene. Jednou z velkých lekcí, které si od Jobse za 22 let jejich manželství vzala, bylo, že nemusíme přijmout svět, do něhož jsme se narodili, jako něco daného, statického. Zblízka jsou všechno jen atomy v neustálém pohybu, jejichž cesty lze soustředěnou energií změnit. 

„Lidé rádi zmiňují jeho (Steva Jobse, pozn.) citát, ‚Udělejte do vesmíru důlek‘. To je ale moc prostořeké. Moc ledabylé. Přemýšlel o tom ve smyslu: ‚My, každý z nás, jsme schopni měnit podmínky,‘“ popisuje Powell Jobsová jedno údajné nepochopení známého citátu Steva Jobse.

„Já o tom přemýšlím jako o sledování podoby struktur a systémů, které řídí naši společnost a proměňování těch struktur. Tyhle struktury, pokud jsou elegantně navržené, by totiž měly být pro lidi přívětivé. Neměly by od vás vyžadovat velké změny směru, které narušují vaši schopnost žít produktivní a naplňující život. Nějakou dobu mi trvalo uvědomit si, že je to skutečně možné,“ vysvětlila žena, která snahám o změny struktur zasvětila už mnoho let.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.