Jedničky a nuly umí léčit naši mysl. Terapií přes virtuální realitu se zabývají čeští odborníci i experti z Oxfordu

VR brýle jsou v podstatě to jediné, co pacient při nové terapii potřebuje

Foto: Oxford VR

Když jedničky a nuly léčí naši mysl. Britské Oxford VR získalo na svou terapii pomocí virtuální reality rekordní investici, čeští odborníci jim však šlapou na paty. Neuropsychická onemocnění se začínají stávat závažným problémem současné populace. Psychicky nemocných přibývá i v České republice, jelikož lidé podceňují samotnou prevenci i následnou léčbu, která mnohdy není vůbec jednoduchá.

To by se však mohlo do budoucna změnit díky odborníkům z České republiky i Oxfordské univerzity. Jak v Česku, tak i ve Velké Británii je vyvíjena zcela nová metoda léčby psychických poruch pomocí virtuální reality. A výsledky jsou velmi obohacující, stejně jako investice ve výši téměř 300 milionů korun, která nedávno zamířila oxfordským badatelům.

Mezi nejčastější neuropsychické obtíže patří deprese a úzkost. Jejich důsledkem může být trvalým způsobem poškozeno psychické i fyzické zdraví člověka a může docházet i ke snížení kvality sociálního života. Studie Global Burden of Disease predikuje, že v první polovině 21. století budou neuropsychické choroby jednou z nejčastějších příčin předčasných úmrtí a výrazného narušení kvality života lidstva, způsobeného dlouhodobější závažným onemocněním, jako je například deprese.

Jak těmto problémům předcházet? Důležitá je tzv. duševní hygiena, tedy určitý komplex opatření a postupů, jak se psychickým problémům vyvarovat. Příkladem je například osvojování si schopnosti asertivity, udržování aktivních sociálních vazeb, mluvení o svých problémech či vyhýbání se osobnímu prožívání pracovních problémů.

oxford-vr1

Daniel Freeman z Oxford VR a Ash Patel z Optum Ventures

Foto: Oxford VR

Dobrá rada nad zlato, ovšem někdy je její dodržování extrémně náročným úkolem, zvláště pokud člověk pracuje ve stresovém prostředí, popřípadě se mu příliš nedaří v osobním životě. I proto je podle Světové zdravotnické organizace postižen některým z duševních onemocnění každý čtvrtý člověk.

Pomocnou „virtuální“ ruku chtějí těmto osobám podat vědci z Oxfordské univerzity. Na tamní katedře psychiatrie probíhal v posledních dvaceti letech výzkum pod vedením Daniela Freemana, který zkoumal potenciál virtuální reality při léčbě osob s úzkostmi, depresemi a také posttraumatickými poruchami.

Že jedničky a nuly skutečně mohou mít na psychiku člověka pozitivní vliv, poprvé Freeman nastínil ve své studii z roku 2018, která dokázala, že VR terapie skutečně může nalézt coby doplněk klasické léčby své uplatnění v terapeutických postupech léčby osob s psychickými problémy.

Studie zároveň demonstrovala schopnost tzv. automatizované VR terapie transformovat zdravotní péči tím, že nemocným umožňuje přístup ke stejně kvalitním léčebným postupům v podstatě kdekoliv na světě. Stačí, aby si jen nasadili VR headset, a ocitnou se v prostředí, které jim pomůže bojovat s problémy.

Největší investice svého druhu

Společnost Oxford VR, pod kterou nová terapie vznikla, má nyní možnost rozvíjet své poznatky v daleko větší míře, a to díky investičními kolu, ve kterém se jí podařilo získat 12,5 milionu dolarů, tedy přibližně 288 milionů korun. Mezi hlavní investory patří Optum Ventures s podporou Luminous Ventures, kteří se přidávají k dalším investorům v podobě Oxford Science Innovation či GT Healthcare Capital Partners.

Tato investice prozatím představuje nejvyšší investiční financování VR terapie ve Velké Británii a celé Evropě. Oxford VR ji mimochodem využije i pro svou expanzi do Spojených států, kde má strategické partnerství s Národním inovačním střediskem pro duševní zdraví a již zde vede několik pilotních programů. Podobnou spolupráci vede Oxford VR i s univerzitou v Hongkongu. Ve Velké Británii již testuje svou VR terapii prostřednictvím Národní zdravotní služby.

oxford-vr2

Prostředí virtuální terapie je poměrně jednoduché, ale přináší daleko lepší výsledky, než jaké byly očekávány

Foto: Oxford VR

„Oxford VR zvolil přístup založený na technologiích, aby vytvořil řešení založená na poznatcích, díky nimž bude léčba přístupnější pro pacienty, kteří ji potřebují. Věříme, že řešení Oxford VR budou přínosem pro ty, kteří potřebují přístup k vysoce kvalitní a efektivní kognitivně behaviorální terapii,“ řekl v oficiálním prohlášení Ash Patel, ředitel Optum Ventures, jednoho z investorů.

České VR úsilí

Pracoviště na Oxfordské univerzitě ovšem není v Evropě zdaleka jediné, které se zabývá pozitivním přínosem VR v léčbě psychických poruch. Hned několik projektů tohoto typu je vedeno i v České republice, přičemž jednoznačně nejdále je se svým výzkumem tým doktorky Ivety Fajnerové z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se zabývá využitím virtuální reality u tréninku kognitivních schopností u seniorů.

„V rámci tohoto projektu vzniká ucelený systém pro trénink kognitivních schopností v prostředí virtuálního města, který je aktuálně testován u českých seniorů. Trénink je zaměřen zejména na různé typy paměti a prostorovou navigaci, ale také soustředění, rozhodování a plánování,“ popisuje jedinečný projekt pracovní skupina Ivety Fajnerové pojmenovaná Virtuální realita v neurovědách.

miton-psyon

Přečtěte si takéStinné stránky byznysu a psychedelická renesance. Miton začíná investovat do vědy a duševního zdraví

Iveta Fajnerová se podílí také na dalším projektu, ve kterém spolupracuje NÚDZ s Českým institutem informatiky robotiky a kybernetiky pod ČVUT (ČVUT CIIRC). „Projekt reaguje na komplexní společenské změny spojené s životem v prostředí (velko)města, které je často spojováno s působením nadměrné stresové zátěže, informačním zahlcením a nedostatkem volného času, ale také anonymitou a nedostatkem sociálních vazeb v prostředí případných davových situací,“ popisuje zaměření projektu docentka Lenka Lhotská z ČVUT CIIRC.

vrmesto_nudz-ukazka-vr-mesta-z-projektu-nudz

Ukázka VR města z projektu NÚDZ

Všechny tyto faktory mohou v člověku prohlubovat či rozvíjet symptomy úzkostných poruch, včetně sociálních a specifických fobií a agorafobie. Cílem projektu je vytvořit terapeutický software, který bude pacienty vystavovat situacím, s nimiž se v reálném městě setkáváme. V podstatě tak čeští vědci pracují na podobném principu jako doktor Freeman, který léčí strach z výšky pomocí virtuální simulace pohybu ve výškách, viz video výše.

Posledním projektem, který se také v mnohém podobá tomu oxfordskému, je projekt Pharma Brain, v němž se mimo jiné nachází uplatnění terapie obsedantně-kompulzivních poruch prostřednictvím VR simulace reálných životních situací odehrávajících se ve virtuálním domě. Simulace má za cíl provokaci symptomů a jejich oslabení v kontrolovatelném prostředí.

Cílem projektu, který se taktéž odehrává pod taktovkou skupiny Virtuální realita v neurovědách, je postupné vytváření dalších různorodých prostředí určených pro pacienty s fobiemi a dalšími typy úzkostných poruch.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.