Zonky pro nás nejsou konkurent, říká šéfka českého fintechu Bondster. Zkušenosti sbírala v Šanghaji i Hongkongu

Jana Mücková, ředitelka P2P platformy Bondster

Foto: Bondster

Předtím, než Jana Mücková nastoupila do českého fintechového startupu Bondster, strávila hodně času v Hongkongu, Šanghaji i pro Čechy neznámém desetimilionovém městě Chang-čou. Pracovní zkušenosti sbírala v Czech Tradu i České exportní bance, státní instituce však nakonec opustila.

Od loňského listopadu působí jednatřicetiletá Jana Mücková ve zmíněném Bondsteru, ve kterém měla na starosti business development a akvizici zahraničních partnerů. Od loňského října pak povýšila na ředitelku celé platformy, která zprostředkovává investici do půjček a na první pohled může připomínat větší a známější Zonky.

Také Bondster nabízí investorům z řad široké veřejnosti další alternativu zhodnocování svých peněz. Na rozdíl od Zonky však investoři nepůjčují přímo lidem, ale Bondster je propojuje s poskytovateli půjček, jejichž závazky jsou pro snížení rizika obvykle zajištěny nemovitostí.

V rozhovoru pro CzechCrunch Mücková mluví o svých zkušenostech z dalekého východu, o práci pro státní instituce i o aktuálních plánech dalšího rozvoje Bondsteru.

Část studii pražské VŠE jste trávila na výměnných programech v Číně. Proč právě tam?
Na západě jsem byla už předtím, ve Spojených státech v rámci programu work and travel. Na řadu tak přišel východ, přihlášky jsem si podala do Číny a do Hongkongu, kam mě nakonec vybrali.

jana-muckova-2-min

Jana Mücková, ředitelka Bondsteru

Foto: Bondster

Byla jste někdy předtím v Asii?
Pokud nepočítám Istanbul, tak jsem v Asii předtím nebyla. Byla to pro mě exotika. Bála jsem se jazyka, že mi nebude stačit angličtina. Výzvy však miluji, a proto jsem se půl roku před odjezdem učila čínsky.

Po výměnném pobytu v Hongkongu jste studovala roční magisterský program na Čeťiangské univerzitě. U nás město Chang-čou, kde se univerzita nachází, nikdo moc nezná, i když má téměř 10 milionů obyvatel. Co vás na něm lákalo?
Po studiu v Hongkongu jsem si domluvila stáž v Czech Tradu v Šanghaji, kde mi však tehdejší ředitel pobočky vysvětlil, že Hongkong i Šanghaj jsou kosmopolitní a podobají se evropským nebo americkým městům. Pravou Čínu jsem tedy musela poznat jinde. Během cestování jsem se ocitla i v Chang-čou, bývalém královském městě hodinu rychlovlakem od Šanghaje. Tam však už vůbec není jednoduché najít člověka mluvícího anglicky. Bez znalosti čínštiny si neobjednáte ani jídlo.

Co vás v té „pravé“ Číně nejvíc překvapilo?
Například hromadná doprava. V Hongkongu funguje výborně, lidé vůbec nepotřebují auta. Šanghaj je na tom podobně, má jednu z nejhustších metro sítí světa. Je tam opravdu hodně linek a každá stanice má asi milion výstupů, takže když si je náhodou spletete, tak jste i o několik kilometrů jinde, než jste chtěl.

Když jsem ale v Chang-čou chtěla dojít z kampusu do hlavní budovy školy, což bylo přes celé město, zjistila jsem, že tam nejsou žádné jízdní řády. Na autobusových zastávkách je cedule s informacemi, odkud a kam autobusy jezdí, ale není na nich čas.

intercontinental-hangzhou-min

Hotel InterContinental v čínském Chang-čou

Foto: IHG

Čím to je?
Jsou tam tak šílené zácpy, že časy odjezdů jsou reálně nepředvídatelné. I kdyby byly stanoveny, vůbec by nedávaly smysl. V těchto autobusech plných studentů jsem, s nadsázkou, pochopila také politiku jednoho dítěte. Čína je hrozně přeplněná a infrastruktura na to vůbec není připravena.

Jaké byly vaše prvotní dojmy z Čeťiangské univerzity?
Čeťiangská univerzita se pravidelně umisťuje na předních místech mezi nejlepšími univerzitami v Číně a patří do třicítky nejlepších na světě. Překvapil mě hlavně první den, když jsme se šli registrovat. V řadě jsme čekali osm hodin a pak se člověk, který nás registroval, otočil ke krabici plné papírů. Místo toho, aby si nás našel v počítači a věci vytiskl, nás hledal v papírech.

Někteří spolužáci kvůli tomu ani nenastoupili. Poté, co poznali, jak Čína funguje, tak si raději sbalili kufry a vrátili se zpět do vyspělé a pohodlné Evropy. (smích)

„V Česku se máme opravdu dobře a spousta lidí si to neuvědomuje.“

Mezi nejznámějšími městy a „pravou“ Čínou, vzdálenou hodinu od Šanghaje, existují tak obrovské technologické rozdíly?
Tato příhoda pravděpodobně souvisí se slabší organizací a malou digitální gramotností lidí mimo ta největší města. Ačkoliv jsou Číňané často organizovaní právě proto, že to kvůli jejich počtu jinak nejde. Rozdíly jsou tam mezi městy obrovské, v těch největších lidem rostou příjmy, tvoří střední třídu a bohatnou. Chudá města v odlehlých částech jsou na tom úplně jinak. Z východu směrem na západ se životní úroveň obecně snižuje.

Co byste označila jako za největší poučení, které jste si z pobytů v Číně odnesla?
Určitě nastavení hodnot. Když jsem se vrátila z Ameriky, pořád jsem mluvila o tom, jak je tam všechno lepší, jak tam všechno perfektně funguje. Když jsem se vrátila z východu do Česka, vážila jsem si, jak to funguje u nás.

b12t4015

Jana Mücková

Foto: Bondster

Uvedete příklad?
Například jsem po dvou týdnech po příjezdu do Hongkongu na týden skončila na kapačkách v nemocnici s příšernými bolestmi břicha. Než mě tam viděl doktor, musela jsem čekat dvanáct hodin. A to byla fakultní nemocnice univerzity, kde jsem studovala, měla jsem status přechodného rezidenta a s tím související docela výsadní postavení. Pochopila jsem, že se v Česku máme opravdu dobře a spousta lidí si to neuvědomuje. Týká se to nejen zdravotnictví, ale i školství, dopravy a podobně.

Po studiích jste tři roky působila v České exportní bance na oboru mezinárodních vztahů a komunikace. Cestovala jste?
Cestovala jsem často, každý měsíc například do Bruselu, kde jsme měli pracovní skupinu, zabývající se státem podpořenými exportními úvěry. Měla jsem možnost jet také do Číny, protože jsme začali spolupracovat s Čínskou rozvojovou bankou na projektu Belt and Road Inititative (projekt Hedvábná stezka – pozn. redakce).

Jak se vám ve státní instituci pracovalo?
Byla jsem ráda za skvělou zkušenost, pozice v ČEB mi nabídla využití mých zkušeností a studii v oboru diplomacie a financí, bylo to skvělé propojení. Já jsem ale člověk, který má rád výzvy a pod lehkým stresem se mi dobře pracuje.

Proto jste se rozhodla pro změnu a přejít do startupu?
Bylo to spojení několika věcí. Na jednu stranu jsem byla nadšená z cestování a poznávání zajímavých lidí nejen z byznysu. Na druhou stranu ale některá má práce skončila v šuplíku, a to mě dlouhodobě demotivovalo. Zároveň jsem po třech letech pochopila, že už se nemám kam posouvat a rozvíjet, poznala jsem celou rutinu fungování instituce.

Proč jste se rozhodla právě pro Bondster?
Na nabídku jsem narazila náhodou na Jobs.cz. Neměla jsem velká očekávání, pozice ale splňovala moje dva základní požadavky – aby byla ve financích a abych zároveň byla v kontaktu se zahraničím. Během pohovoru mě nadchl tehdejší provozní ředitel Filip Čermák, byli jsme na stejné vlně. I další kolegové jsou z korporátního sektoru a měli podobnou zkušenost jako já a také jim nechyběla chuť se dále rozvíjet. Lidi podobného ducha stále hledáme.

Bondster působí na peer-to-peer trhu, kde lidé nejvíc znají Zonky. V čem jste rozdílní?
Zonky nevnímáme jako konkurenta, máme pro investory jiný produkt. Bondster totiž nespolupracuje s dlužníky samotnými, ale s poskytovateli úvěrů, které propojuje s investory. Těm dává možnost na trhu investovat do již schválených a poskytnutých půjček.

bondster

Platforma Bondster

Jaké výhody nabízíte investorům?
Například kolem 90 procent půjček nabízíme s garancí zpětného odkupu. Když dlužník u poskytovatele selže a přestane platit, má poskytovatel půjčky smluvní povinnost tuto půjčku po uplynutí 30- nebo 60denního buy-back období odkoupit a doplatit celou jeho investici včetně úroků. Tím tlačíme i na poskytovatele půjček, aby měli co nejnižší míru zesplatněných úvěrů.

Co se stane, pokud by se poskytovatel dostal do problémů a nemohl by půjčky zpětně vykupovat?
Poskytovatele půjček kvartálně monitorujeme. Vyhodnocujeme jejich výkazy a další ukazatele a na základě toho určujeme, jaký expoziční limit jim stanovíme. V případě, že by nastala tahle situace, i když jde o velmi malou pravděpodobnost, máme jako Bondster v rámci smluvního ujednání možnost správu pohledávky převzít. Pohledávky od dlužníků se pak budeme snažit vymoct sami napřímo, nebo i pomocí třetích stran.

Není v tomto případě nevýhoda, že spolupracujete s poskytovateli půjček z celého světa, což vymáhání dluhů výrazně komplikuje?
Může to být složitější. Snažíme se však být transparentní a našim investorům říkáme, aby své portfolio diverzifikovali. Vysoké úrokové sazby, které nabízíme, jsou samozřejmě vykoupeny vyšším rizikem. Do oblasti P2P by investoři měli směřovat maximálně třetinu svého kapitálu, přičemž i tuhle třetinu by měli mít diverzifikovanou. Abychom mohli investorům nabídnout co největší možnosti diverzifikace, plánujeme v tomto roce zdvojnásobit počet poskytovatelů půjček. Nejen v rámci zemí, ve kterých působí, ale také segmentů.

„U fintech startupů je standardem, že se do zisku dostanou do pěti let od založení.“

Odkud aktuálně jsou poskytovatelé půjček, se kterými spolupracujete?
Z Česka jsou aktivní tři, ostatních čtrnáct je zahraničních z poměrně zajímavých destinací jako Mexiko, Filipíny nebo Jihoafrická republika. Dále jednáme o možných spolupracích s poskytovateli z Islandu, Hongkongu, Singapuru, Srí Lanky nebo Španělska. Plánujeme přidávat zajímavá teritoria, která investorům přinesou diverzifikační možnosti.

Neobáváte se krize? Během nich většina investorů stahuje své prostředky, navíc se může zvednout míra neplacených úvěrů.
Krize se příliš neobáváme, máme dva typy klientů, kteří se navzájem vyvažují. Na jedné straně investory, na druhé straně poskytovatele půjček. Investoři v krizi většinou investice omezí, na druhou stranu nebankovní instituce často nemají tak dobrý přístup k penězům a potřebují je. Financují se skrze platformy, jako je naše, a jsou proto ochotni nabídnout i vyšší úrok. To je pak motivační také pro investory. Během krizí navíc většinou vzrůstá nedůvěra v klasický bankovní a finanční sektor, což po poslední velké krizi pomohlo vzniku našeho „alternativního“ P2P sektoru.

Krize však ještě bude pro peer-to-peer zkouška, protože zatím tento sektor existoval jen během rostoucího období.
První anglická P2P platforma Zopa vznikla už v roce 2005 a funguje dodnes. Nicméně velký boom celého sektoru sdílené ekonomiky nastal až po krizi.

jana-muckova-bondster

Jana Mücková, ředitelka P2P platformy Bondster

Foto: Bondster

Loni jste v Bondsteru zaznamenali ztrátu jedenáct milionů korun, jaké výsledky očekáváte za loňský rok?
Očekáváme, že loni budeme mít ztrátu na podobné úrovni.

Jakým způsobem chcete růst v letošním roce?
Chtěli bychom při tříletém výročí od založení v květnu dosáhnout úrovně 10 tisíc investorů a zdvojnásobit počet poskytovatelů půjček, se kterými spolupracujeme. Jde o ambiciózní plán, ze ztráty se však dokážeme dostat jen při určitých objemech. Ty chceme nadále navyšovat, za listopad naši investoři proinvestovali do půjček na Bondsteru 65 milionů korun, v květnu očekáváme 150 milionů.

Kdy plánujete překlopení do zisku?
Do černých čísel bychom se měli dostat za dva roky. U fintech startupů je standardem, že se do zisku dostanou do pěti let od založení, což souvisí s extrémními investicemi zejména do vývoje platformy.

Ztrátu teď pokrývá CEP Investment, majitel Bondsteru?
Přesně tak, jde o investiční společnost, která má pod sebou několik zajímavých projektů a společností, mezi kterými je i Bondster.

maye-musk3

Přečtěte si takéElon, Kimbal a Tosca aneb co stojí za úspěchem rodiny Muskových? Za vším hledej matku i soběstačnost

Investorů aktuálně máte více než 8 tisíc, dohromady na platformě proinvestovali přes 800 milionů korun. Znamená to, že každý investor proinvestoval téměř 100 tisíc?
Nemůžeme se na to dívat jako na klasický průměr. Ne všichni investoři byli a jsou aktivní. Do loňského roku, kdy jsem do Bondsteru nastupovala, jsme nenabízeli investice v eurech ani na zahraničních trzích. Mým původním úkolem bylo rozběhnout zahraniční obchod. To se nám povedlo a aktivovali jsme tak spoustu investorů.

Nemáte problémy získat důvěru zahraničních investorů?
Díky tomu, že jsme česká firma, máme naopak u zahraničních investorů výhodu. Vnímají nás jako zemi se stabilním právním řádem a obecně vyšší stabilitou, než mají například pobaltské země (hlavní mezinárodní konkurent Bondsteru, fintech Mintos, pochází z Lotyšska – pozn. redakce). Nejvíc zahraničních investorů máme z německy mluvících zemí, které jsou nám dost blízké, naše právní řády jsou si podobné, díky čemuž u nich máme vyšší důvěru.

Jaké produktové novinky chystáte do budoucna?
Na letošní rok připravujeme konverzi měn přímo v investičním účtu, což bude docela zajímavé pro české investory, kteří si nechtějí převádět peníze na eura u drahých bank. Připravujeme také sekundární trh, což je jedna z věcí, která nám na platformě chybí.

V čem vám sekundární trh pomůže?
Umožní nám stát se plnohodnotnou platformou, jde o jednu z funkcionalit, které musíme investorům nabídnout. Nepociťujeme však, že by nás absence sekundárního trhu omezovala v růstu, protože investoři využívají možnost u dlouhodobějších investic za poplatek vystoupit. Likvidita jim tak nechybí.

Jak se díváte na neexistující dohled nebo regulaci P2P sektoru ze strany ČNB?
V každém novém oboru je regulace pozadu za vývojem. To je dáno především zdlouhavými procesy utváření zákonů. V současnosti jsme v situaci, kdy by nám regulace nevadila a jsme na ni připraveni. Myslím si, že P2P sektor potřebuje víc transparentnosti a regulace k tomu, aby se vyčistil od platforem, které nefungují úplně tak, jak by měly. My sami se snažíme o co největší transparentnost, kvůli našim vlastním limitům na ní chceme v průběhu letošního roku ještě zapracovat.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.