Polární liška probíhající lesem i městskými ulicemi. Příběh značky Fjällräven, která se stala celosvětovým fenoménem

Historický snímek zakladatele Fjällrävenu Åkeho Nordina

Foto: Fjällräven

Pokud budete někdy cestovat podmanivou švédskou přírodou a budete hledat místo, kde složit hlavu, pak vězte, že tak můžete učinit v podstatě kdekoliv. V této severské zemi totiž platí zákon Allemansrätten, tedy právo na absolutně volný pohyb v přírodě a možnost přespat v ní kdekoliv, pokud nebudete nic poškozovat nebo někoho rušit. Tento zákon a jeho ukotvení v ústavě dokazuje, jak moc je pro Švédy jejich příroda důležitá a nakolik jsou s ní spjati.

Dokazuje to také tamní značka Fjällräven, která se v posledních letech stala velice populární u nás i ve světě, a to nejen mezi vyznavači pobytů v přírodě. Může za to mimo jiné i minimalistický batůžek Kanken, který se stal oblíbeným doplňkem cestovatelů i městských dobrodruhů, kteří na něj nedají dopustit.

Batůžek stál i na samotném začátku neuvěřitelného příběhu této značky, která dnes patří mezi jedny z nejvyhledávanějších evropských výrobců oblečení a vybavení pro vyznavače outdoorových aktivit.

fjallraven4

Fjällräven je značkou pro vyznavače toulek po přírodě i v městských ulicích

Foto: Fjällräven

Příběh Fjällrävenu se začal psát v roce 1960, jeho základy však byly položeny již o deset let dříve. Tehdy čtrnáctiletý Åke Nordin ze švédského města Örnsköldsvik nebyl zcela spokojen se svým batohem. Ten pro něj přitom znamenal důležité vybavení, protože coby člen skautu byl častým návštěvníkem oblasti zvané Švédské vysoké pobřeží, které Örnsköldsvik obklopuje. Oblast na pobřeží Botnického zálivu nabízí nádhernou přírodu plnou lesnatých kopců, jezer a zátok a pro Åkeho představovala celoživotní lásku.

Zrod ikonického batohu

Tehdejší batohy byly poměrně neforemné a špatně rozkládaly váhu nákladu. Åke si proto v dílně svého otce zkonstruoval dřevěný rám a za pomoci šicího stroje své matky vytvořil svůj první batoh připevněný k rámu koženými řemínky. Tím získal možnost nést více nákladu o vyšší váze, aniž by byla jeho záda zásadněji namáhána. Rám batohu navíc způsobil lepší prodyšnost mezi batohem a jeho zády, takže se pod ním i méně potil.

Mezi tímto momentem a položením základního kamene značky Fjällräven však uplynulo deset let, během kterých se Åke věnoval studiu a následně působil ve švédských ozbrojených silách, jako člen výsadkové jednotky. Během této doby si postupně uvědomoval, že může trhu s outdoorovým vybavením nabídnout zcela inovativní produkt.

fjallraven2

Mladý Åke Nordin s jedním ze svých prvních batohů

Foto: Fjällräven

Tak vznikl batoh Lätt, který v sobě měl zabudovaný lehký hliníkový rám a nabízel chytré rozložení váhy do vrchní části batohu, takže se pohodlně nosil. K batohu se postupem času přidal i inovativní stan, který byl prodyšný a netvořila se s v něm kondenzace páry.

Expedice Grónsko

V roce 1966 švédská vláda odsouhlasila skupině vědců expedici do Grónska. Vědci však potřebovali dostatečně kvalitní vybavení, tedy boty, oblečení, stany a spacáky. Oslovili proto i Åkeho, který v té době mohl nabídnout jen své batohy s lehkým trubkovým rámem spolu se stany. Tyto dvě položky představovaly to nejmodernější, co vědci ve svém vybavení měli. Jinak byli oblečeni v neošetřené vařené vlně či kůži, tedy lehce předpotopních materiálech, které bychom čekali spíše u expedic Shackletona o 100 let dříve.

I proto bylo právě oblečení to první, co chtěli vědci po svém návratu okamžitě vyměnit. Jednotlivé kusy byly nepohodlné, těžké, špatně odolávaly nehostinnému počasí a bylo velmi náročné je usušit. Zkrátka pro vědecké účely druhé poloviny 20. století již zcela nevyhovující. I přesto skončila celá expedice úspěchem. Vědci z Grónska přivezli množství materiálu ke zkoumání a z vybavení, které dodal Fjällräven, byly doslova nadšeni.

fjallraven11

Åke Nordin v bundě Greenland Jacket

Foto: Fjällräven

Proto byl Åke osloven, zda by nebyl schopný vytvořit i podobně odolné oblečení. Åke výzvu přijal a začal pracovat s textilií, kterou chtěj původně použít pro výrobu stanů, ale k tomuto účelu se neosvědčila. Bunda, na které pracoval jako první, nesměla být příliš těžká, měla zajišťovat dostatečné teplo a nepropouštět vlhkost a musela být co nejvíce odolná.

Při zkoumání různých možností, jak látku upravit, aby splňovala veškeré nároky, si vzpomněl na moment, kdy se jako malý věnoval skokům na lyžích. Aby Åkemu a jeho kamarádům při čekání na můstku doslova nemrzly zadky, nanášeli si na zadní část kalhot vosk vytvářející izolační vrstvu. To samé vyzkoušel i u nově vyvíjené textilie, čímž vytvořil dva ikonické produkty Fjällrävenu.

Šlo o extrémně odolnou textilii G-1000 vyráběnou z hustě tkané kombinace polyesteru a bavlny a bundu pojmenovanou na počest expedice do Grónska jako Greenland Jacket. Bunda dnes tvoří základ nabídky Fjällrävenu a z G-1000 (v její eko verzi) je vyráběna řada dalších produktů, jako například extrémně odolné kalhoty.

Åkeho byznys se začal rozjíždět naplno, a proto bylo nutné ucelit výrobky pod jedním jménem značky a logem. Výběr nakonec padl právě na „fjällräv“, tedy švédské označení pro polární lišku, která se dostala i do loga značky.

fjallraven14

Proces voskování textíle

Foto: Fjällräven

Malá liška, která si svým huňatým ocasem chrání čumák před mrazem, se objevila již na Åkeho prvních batozích. Tehdy se ale jednalo o jednoduchou kresbu lišky běžící z kopce, která kvůli lepšímu obchodnímu uchopení prodělala výraznou změnu. Nakonec jí zůstal jen ocas, hlava a šibalsky mrkající očko.

Fjällräven tak dostal své jméno a logo a produkce se mohla rozjet ve velkém. Tedy v takovém objemu, který byl Åke schopen zvládnout v suterénu rodného domu, kde si vytvořil vlastní dílnu.

Neomezený pohyb volnou přírodou

Åke měl velké štěstí v tom, v jaké době a zemi začal své produkty nabízet. V šedesátých letech se totiž ve Švédsku uzákonily čtyři týdny povinné dovolené a tamní vláda začala ve velkém podporovat trávení volných chvilek v přírodě. Spustila například kampaň „Ut till naturen bilburen“, ve volném překladu „Do přírody autem“, která odstartovala velký turistický boom ve Švédsku.

Stále více se také mluvilo o již zmíněném zákonu Allemansrätten, který pro Švédy vždy představoval nepsané výsostné právo na svobodný pohyb kdekoliv v přírodě a později se dokonce stal součástí švédské ústavy.

yvon-chouinard-patagonia2

Přečtěte si takéPatagonia aneb příběh značky, která myslela a fungovala ekologicky již v době, kdy byla planeta všem ukradená

Turistický boom v mnohém napomohl Fjällrävenu, protože turisté potřebovali kvalitní vybavení. Stejně tak ale Fjällräven pomohl i švédské turistice, a to díky pořádání tzv. Fjällräven Classics, tedy hromadných výletů do švédské přírody. Z Classics se skutečně stala klasika a túr se dnes účastní lidé z celého světa. Pro účast jen stačí složit účastnický poplatek a vyrazit. Hike startuje z jednoho místa, ze kterého se jde po jednotlivých kontrolních bodech, a je na každém účastníkovi, zda pojme akci jako závod, nebo jako odpočinkovou záležitost. Zároveň není jasně daná trasa mezi jednotlivými body, která záleží na každém účastníkovi.

Fjällräven zajišťuje veškeré zázemí a podporuje příjemnou atmosféru putování plného zážitků a nových přátelství. Původně byly Fjällräven Classics pořádány pouze ve Švédsku, ale dnes se konají v různých koutech světa, a to několikrát do roka.

Nejlepší by bylo prostě zavřít

Fjällräven totiž dávno není oním výrobcem ze sklepa, který dodává jen lokálním zákazníkům, ale vypracoval se na značku s globálním jménem. Již v 80. letech si Åke otevřel vlastní továrnu a přišel s několika dalšími ikonickými produkty. Tím nejdůležitějším byl malý školní batůžek Kanken, který dodnes představuje jeden z nejoblíbenějších produktů celé společnosti.

fjallraven7

Dobová fotografie školáků s batohem Kanken

Foto: Fjällräven

Åke jej vytvořil na základě zprávy, že záda švédských školáků trpí pod náporem učebnic, které nosí v aktovkách na zádech. Fjällräven jim přinesl takový batoh, který jejich zádům poskytoval dostatečnou oporu a hodil se i pro nošení mimo školu.

Mimo Fjällräven Classics začal Åke pořádat i Fjällräven Polar, tedy závody psích spřežení, kterých se mohou účastnit profesionálové i amatéři, a byl také podporovatelem řady expedic. V roce 1994 Fjällräven zahájil projekt ve spolupráci se Stockholmskou univerzitou na záchranu ohrožené polární lišky. Z tohoto projektu časem vznikla Arctic Fox Initiative, tedy podpora projektů, které se zaměřují na ochranu zvířat a přírody a propagují udržitelný outdoorový život.

Láska k přírodě se ale u Fjällrävenu projevuje i při samotné výrobě produktů. Důležitou roli zde hrají především extrémní odolnost oblečení a také obnovitelnost, která se postupem času silně vepsala do celé DNA značky. Materiály jako nylon či polyester sice v jejích výrobcích najdete, ale ve většině případů se jedná o již recyklované materiály získávané z odpadu.

kitkat-nestle

Přečtěte si takéTéměř 50 miliard korun na úlevu planetě. Nestlé chce do 5 let snížit výrobu plastových obalů o třetinu

Fjällräven taktéž odmítá používat fluorokarbony, které jsou sice pro svou schopnost odpuzovat vodu a nečistoty velice praktické, ovšem životní prostředí má problém s jejich odbouráváním, mohou se dostat do potravního řetězce a ovlivňovat produkci hormonů.

Při výrobě jsou používány organické suroviny, jako je organická bavlna, peří s plně dohledatelným původem či vlna ze švédské farmy Brattlandsgården, která nahrazuje fleece. Jak ovšem Fjällräven přiznává, aby byl zcela spokojen se svou uhlíkovou stopou, bylo by nejlepším řešením vše zavřít.

Ve vlastním negativním dopadu na životní prostředí však přeci jen nalézá něco pozitivního, a tím je schopnost dostat lidi do přírody a zvyšovat jejich povědomí o nutnosti péče o životní prostředí. Fjällräven se například u svých Fjällräven Classics snaží prosadit poučku, že by kemp měl být po opuštění v lepším stavu, než v jakém jej turista našel, a tuto poučku se snaží aplikovat i na celkové vnímání cestování přírodou. Ta by totiž mohla být po turistické procházce vždy o něco lepší, k čemuž by postačila jedna sebraná a správně vytříděná plastová lahev.

fjallraven10

Fjällräven Polar patří mezi klasické akce pořádané touto švédskou společností

Foto: Fjällräven

V současné době má Fjällräven zastoupení ve více než 40 zemích světa a zaměstnává okolo 2,5 tisíce zaměstnanců. Åkemu, který zemřel v roce 2013, se podařilo vybudovat společnost, která je dnes něčím mnohem větším než jen Fjällrävenem. Značka s polární liškou v logu totiž spadá pod Fenix Outdoor, koncern vybudovaný Åkem, který zastřešuje hned několik značek. Do tohoto koncernu patří například Hanwag, Primus, Brunton, Tierra a po nedávné akvizici i Royal Robbins.

Fenix Outdoor představuje jednoho z největších evropských výrobců outdoorového vybavení v Evropě a představuje velkého konkurenta pro značky, jako je například Patagonia. Generálním ředitelem celého koncernu je Martin Nordin, který tak pokračuje v outdoorovém odkazu svého otce Åke Nordina.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.