Spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates se s postupem času stal i filantropem a do dneška daroval miliardy dolarů na dobročinné účely i vynálezy, které mají zlepšit svět v chudých zemí. Přesto se za poslední dekádu jeho čisté jmění více než zdvojnásobilo, a tak chce, aby on a jinak podobně bohatí lidé, platili na daních více.

Čtyřiašedesátiletý Gates se pro zvýšení daní vyslovil v novoročním poselství, které zveřejnil na svém blogu. „Byl jsem nepoměrně odměněn za práci, kterou jsem udělal. Zatímco existují lidé, kteří pracovali stejně tvrdě a mají problémy se uživit,“ napsal Gates.

Vášnivý čtenář a velký filantrop je pro systém progresivního zdanění, v němž člověk čím více vydělává, tím více platí, nevyjímaje samozřejmě jeho samotného a jeho manželku Melindu. Systém zdanění v USA už je sice považován za progresivní, avšak Bill Gates dlouhodobě tvrdí, že není dostatečně progresivní. Je si ostatně dobře vědom toho, že reformy v americkém školství nebo zdravotnictví prostě peníze potřebují.

Generace motivovaná k práci

Konkrétně se vyslovil pro zvýšení dvou daní: z kapitálových výnosů (například z prodeje akcií, nemovitostí nebo drahých kovů) a dědické. „Systém dynastie, kde můžete předat obrovské jmění vašim dětem, není dobrý pro nikoho, protože další generace není tak motivovaná k práci a k přispění v ekonomice,“ tvrdí Gates, od něhož jeho tři děti zdědí každý 10 milionů dolarů (227 milionů korun), tedy dohromady méně než procento Gatesova současného jmění.

Kromě toho, že současné federální daně v USA považuje za neférové, přimluvil se i za větší zdanění na úrovni jednotlivých států a municipalit. „Myslím, že i ve státě Washington bychom měli přijmout státní zdanění příjmů,“ řekl Gates o svém domovském severoamerickém státu.

Na časté dotazy, proč tedy sám Gates americké vládě nepošle peníze navíc, když žádá vyšší zdanění, má rodák ze Seattlu jednoduchou odpověď. „Není to škálovatelné řešení. Dodatečné dobrovolné dárcovství nikdy nevybere dostatek peněz na všechno, co potřebuje vláda udělat,“ napsal ve svém příspěvku.

Spoluzakladatel Microsoftu v listopadu tvrdil, že celkově na daních sám zaplatil 10 miliard dolarů a je v pořádku, pokud by měl zaplatit 20 miliard. Ačkoliv jsou tedy v kontextu americké politiky jeho názory bližší Demokratům, v některých kontextech s nimi nesouhlasí.

Foto: Bill Gates/Facebook

Melinda a Bill Gatesovi

S rozpaky se vyjadřoval například o návrhu demokratické kandidátky na prezidentku USA Elizabeth Warrenové, která chce zdanit dvěma procenty domácnosti s jměním nad 50 milionů dolarů a dalšími čtyřmi procenty domácnosti s jměním nad 1 miliardu dolarů. Gates si myslí, že tento návrh možná jde až příliš daleko a pro mnohé chudší Američany by mohl znamenat problém v podobě snížení jejich jmění

Gates je aktuálně druhým nejbohatším mužem na světě a podle Bloombergu jeho jmění přesahuje 113 miliard dolarů (2,5 bilionu korun). Právě on a dalších pětadvacet nejbohatších mužů na světě přitom mají takové jmění jako chudší polovina lidstva – přes 3,8 miliardy lidí. A při pohledu na další statistiky Gatesova snaha dává čím dál tím větší smysl.

Méně lidí má více peněz

Ve světě prokazatelně dochází k čím dál tím větší koncentraci bohatství do stále se zmenšující skupiny lidí. Podle neziskové organizace Oxfam by ještě v roce 2017 mělo 42 nejbohatších lidí tolik peněz jako 4 miliardy nejchudších lidí dohromady. Před rokem Oxfam uvedl, že v roce 2018 miliardáři vydělali kolektivně v průměru 2,5 miliardy dolarů (56 miliard korun) za pouhý den.

Gates ve svém novoročním blogu dále popsal situaci z dob zakládání Microsoftu. „Když jsme v 70. letech s Paulem Allenem zakládali Microsoft, maximální zdanění bylo téměř dvojnásobné oproti dnešku. Nic to ale neubralo na naší motivaci postavit skvělou firmu,“ napsal.

Deník The New York Times navíc v říjnu zjistil, že ve spojení všech daní (federálních, státních i lokálních) se ukazuje, že americký systém není ani zdaleka tak progresivní, jak by se mohlo zdát. Čtyři stovky nejbohatších Američanů v roce 1950 danili až 70 procent svých příjmů, avšak s menšími výkyvy toto číslo klesalo až na 23 % v roce 2018. Pro nižší a střední třídu se přitom za celou dobu mnoho nezměnilo a většinou se míra zdanění pohybovala mezi 20 a 30 %.