Nenápadná změť čar a číslic, se kterou před půlstoletím změnil svět. Ve věku 94 let zemřel tvůrce čárového kódu

Autor čárového kódu George Laurer

Foto: University of Maryland

K nákupům v obchodech neodmyslitelně patří i charakteristické pípání vycházející z oblasti pokladen, kde pokladní v rychlém sledu načítají čárové kódy. Bílý obdélník se svislými pruhy a číslicemi značným způsobem ulehčil a hlavně urychlil proces identifikace výrobku a našel si své uplatnění v celé řadě procesů. Otcem čárového kódu byl George Laurer, který minulý týden v požehnaném věku 94 let zemřel, a byť chtěl původně pouze opravovat televize, nakonec se svým nápadem proměnil celý svět.

I přesto, že je čárový kód vcelku nenápadnou součástí obalů výrobků, ve skutečnosti se jedná o jeden z jeho nejdůležitějších prvků. Svět bez čárového kódu by byl jednoduše jedním velkým zmatkem, dlouhých front, špatně namarkovaných výrobků a chaosu ve skladech. Jeho technologie byla poprvé použita v roce 1974 a od té doby se změnila jen minimálně.

Vraťme se zpátky v čase do Spojených států na začátku 2. poloviny 20. století. Tamější válkou poznamenaná ekonomika ekonomika se začala již plně zotavovat a nabírat na obrátkách. Výrobci chrlili výrobky ve velkém, prodejci naplno objevili sílu PR a dobře mířené reklamy a jednotlivé rodiny se díky zvyšujícímu se sociálnímu i ekonomickému statutu naléhání obchodníků vůbec nebránily.

Výsledkem byl rostoucí masový trh se zbožím všeho druhu, dlouhé fronty a rostoucí problémy s hlídáním skladových zásob. Problematika zefektivnění sledování a identifikace výrobku trápila vědce již v první polovině dvacátého století. Ovšem skutečně aplikovatelný systém přišel až v druhé polovině tohoto století. Prvním využívaným systémem identifikace výrobku byl kruhový symbol, který je nazýván bullseye pro svůj tvar skutečně připomínající býčí oko.

bullseye

Kruhový čárový kód, který vymyslel Norman J. Woodland

Jeho autorem byl Norman J. Woodland, který se původně věnoval zdokonalování systému přehrávání hudby ve výtazích. Jeho otec ale nesouhlasil s prací, kterou dělá z toho důvodu, že výtahový byznys byl v té době v rukou organizovaného zločinu, a proto se Woodland vrátil na vysokou školu. Právě na ní se mu naskytla možnost pracovat se svým kolegou Bernardem Silverem na kódu, který by v sobě obsahoval informace důležité pro identifikaci výrobku.

Problémem jejich kódu byl ten fakt, že předběhl svou dobu. Komerční skenery a čtečky kódů nebyly v té době ještě masově rozšířeny, a proto se kruhový kód příliš neujal. Důležité však je, že posloužil jako inspirace Georgovi Laurerovi v jeho snaze vyvinout vlastní kód.

Z opraváře televizí inženýrem u IBM

George Laurer se narodil v září roku 1925 do rodiny vystudovaného právníka, který se ovšem stal elektrotechnikem u námořnictva. Na tuto činnost navázal i syn George, který během působení v armádě za druhé světové války sloužil jako technický seržant. Jelikož Laurer narukoval v době, kdy neměl ještě dokončenou ani střední školu, naplánoval si, že začne s kariérou opraváře televizí. Po konci války se skutečně zapsal do kurzu, ale byl svým učitelem přesvědčen, ať nastoupí na střední školu. Laurer tak učinil a díky dobrým výsledkům se následně dostal i na vysokou.

daniel-ek-spotify

Přečtěte si takéJak jsme se naučili poslouchat cokoliv kdykoliv? Netflix natočí seriál o vzestupu Spotify

V oboru elektrotechnika získal bakalářský titul a v roce 1951 nastoupil do společnosti IBM. Právě zde dostal za úkol vývoj potravinového štítku, jehož kód by byl kompaktní s novou generací optických skenerů. Laurer začal původně rozvíjet kruhový kód dua Woodland-Silver, ovšem kvůli nepřesnému tisku vysokorychlostních tiskařských lisů nakonec od kruhů zcela opustil a začal rozvíjet formu obdélníkového tvaru.

Laurer samozřejmě nebyl jediný, kdo se vývojem kódu zabýval, a proto se strhl malý závod o to, kdo přinese efektivnější řešení. Mužem, který měl vybrat ten nejlepší návrh, byl Alan L. Haberman, manažer jednoho ze supermarketů a vedoucí Rady pro jednotný kód potravinářských výrobků.

barcode

Čárové kódy jsou dnes všude

Foto: Karen Abeyasekere/RAFM

Jak vám již asi došlo, Haberman nakonec vybral Laurerův návrh, a to i přes námitky některých svých kolegů. Čárový kód o 95 bitech ukrytých v binárním kódu byl oficiálně přijat v dubnu 1973 a od té doby je denně tištěn na miliardy výrobků po celém světě.

Tím vůbec prvním produktem, jehož čárový kód byl na pokladně načten, byl balíček žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit za 64 centů. K naskenování kódu této položky došlo v supermarketu Marsh ve městě Troy v americkém státě Ohio. Mimochodem na tento balíček se můžete podívat na vlastní oči. Je totiž vystaven v Smithsonian’s National Museum of American History ve Washingtonu.

Spolehlivější než pokladní

Inovovaný kód urychlil čtení informací výrobku přibližně o 40 %, eliminoval nutnost vybavovat každý z výrobků vlastní cenovkou a omezil výskyt chyb v registrech zásob a při jejich kontrolách. „Bylo to levné, potřebné a je to spolehlivé,“ řekl o svém kódu pro The New York Times jeho autor v roce 2009. I přesto často přiznával, že byl ohromen tím, jak masově se jeho kód rozšířil.

Mimo produkty v obchodech bychom čárové kódy našly i na zásilkách, montážních linkách a na sledovatelné položky přeměnil i živé bytosti, například při cestování letadlem nebo v nemocnicích.

Laurer vždy říkal, že pro něj bylo tou největší výzvou vytvořit tištěný kód a takovou laserovou a optickou technologii, které by byly dohromady spolehlivější než lidský pracovník. „Naučili jsme se, že lidé odpustí roztomilé malé pokladní, pokud udělá chybu v několika centech. Když účetní naúčtuje místo 79 centů 97 centů, nikdo to neřeší, protože to je v pořádku a žádný velký problém. Počítačům ale neodpouštíme, ať jsou jakkoliv špatné,“ řekl Laurer pro The New York Times.

barcode-scan

Skenování čárového kódu

Foto: Richard Tanzer/Wikimedia

George Laurer pracoval v IBM do roku 1987. Celkem si připsal 26 patentů, včetně ručního skeneru čárových kódů. Jeho původní jedenáctimístný kód, ve kterém prvních šest vzorců identifikovalo prodejce a zbylé výrobky, však patentován nikdy nebyl a nikdy z něj nebyly vypláceny žádné licenční poplatky. I přesto, že dnes existují propracovanější verze kódu (jako například QR kód), je čárový kód stále masově nejrozšířenějším prvkem sloužícím pro identifikaci výrobku po celém světě.

George Laurer zemřel 5. prosince 2019 ve věku 94 let. Až tedy příště uslyšíte charakteristické pípnutí oznamující načtení čárového kódu, můžete tomuto muži věnovat malou vzpomínku. Bez něj a jeho čárového kódu by totiž byl náš svět o dost komplikovanější.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.