Pokud by se vám zdálo, že o vesmírné společnosti SpaceX bylo v uplynulém roce slyšet méně než v předchozích letech, není to jen náhodný pocit. Poprvé v historii se totiž stalo, že SpaceX, které šéfuje Elon Musk, snížilo svůj počet ročních misí.

Zatímco mezi lety 2017 a 2018 vzrostl počet letů z 18 na 21, tento rok vesmírný startup, s nímž chce Elon Musk jednoho dne dobýt Mars, zakončuje s pouhými třinácti misemi, ovšem všemi úspěšnými. O to zásadnější ale bude příští rok, kdy má v plánu SpaceX až 38 misí. To znamená průměrně přes tři starty měsíčně.

Jak uvedla operační ředitelka SpaceX Gwynne Shotwellová, bude se tak dít zejména díky misím Starlink – tedy internímu projektu SpaceX, který si klade za cíl pokrýt celou Zemi internetovým připojením díky tisícům satelitů. Společnost už vypustila letos dvě mise a příští rok takových bude 14 až 15.

Pokud tedy vše půjde jak má, ke konci roku bude ve výšce 550 kilometrů nad Zemí létat 850 satelitů Starlink.

Ačkoliv prý ještě bude potřeba zrychlit produkci některých částí raket, takové množství misí bude SpaceX schopno realizovat díky stále větší recyklovatelnosti prvních stupňů rakety Falcon 9, které se pravidelně po vypuštění nákladu vrací zpět na Zem.

Jak uvedl server SpaceFlightNow, zatímco v minulých letech jich vyráběla společnost 16 až 18 nových, v příštím roce je v plánu produkce zhruba deseti prvních stupňů. Letos to ostatně bylo poprvé, kdy byl jeden ze stupňů úspěšně použit na čtyři mise.

První astronauti SpaceX

Starlink však není jediným projektem, který v příštím roce SpaceX naplno rozjede. Po velkých zpožděních bychom se totiž měli dočkat prvních astronautů, kteří poletí na palubě lodi Crew Dragon. Pro tuto misi byly vybráni astronauti už v roce 2018 a v březnu 2019 kapsli pouze s figurínou na palubě poslalo SpaceX úspěšně k Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Počítalo se tak s tím, že posádka se proletí už letos v létě, ale vše výrazně zpomalila dubnová nehoda, během níž kapsle explodovala. SpaceX tak věnovalo čas zvýšení bezpečnosti. Hned na 11. ledna 2020 je ale plánován test nouzového úniku kapsle při poruše rakety, a pokud při něm půjde vše, jak má, posádka Crew Dragon poletí na ISS ještě v prvním čtvrtletí příštího roku.

Protože americkým astronautům od ukončení programu Space Shuttle nezbývá nic jiného, než se na Mezinárodní vesmírnou stanici dostávat pomocí ruských Sojuzů, SpaceX novou kapsli vyvíjí na základě kontraktu od NASA. Stejný úkol dostal od vládní agentury i Boeing, který se pokusil před Vánoci neúspěšně o test s figurínou, podobný tomu, jaký se povedl SpaceX už v březnu.

Vzhůru na Mars

Reálnější obrysy začala ve SpaceX tento rok získávat i loď Starship, která poslouží na splnění největšího a nejambicióznějšího cíle společnosti – dostat lidstvo na Mars. Jejího předchůdce Muskův tým ozkoušel poprvé v červenci a pokračoval v srpnu. Účelem těchto testů bylo především testovat zbrusu nové motory Raptor.

A zatímco první verze testovacího stroje vystoupala nejvýše do 150 metrů, příští rok už bude podle Muska ve znamení delších letů do dvacetikilometrové výšky a posléze i letů na orbit. Poslouží k nim rakety Starship Mk. 1, Mk. 2 a další, které souběžně konstruují týmy v jižním Texasu a na Floridě.

Musk ale nově použil i označení Starship SN1 a jak oznámil na svém Twitteru, tato verze poletí za dva až tři měsíce. Následovat budou další zkušební verze až zhruba po označení Starship SN20, než přijde na řadu Starship v plné verzi. Připomeňme však, že k Marsu se chce Musk vydat už v roce 2024.

Cash flow si bude SpaceX udržovat díky již standardním misím raket Falcon 9. Na jejich palubách se v příštím roce dostanou na orbit jak komerční satelity, tak lodě Dragon v rámci doplňovacích misí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Takových letů má již SpaceX za sebou devatenáct.

Trochu upozaděn zůstane tento rok těžkotonážní Falcon Heavy, o němž se spekuluje, že má problém najít zákazníky – většinou jim totiž stačí raketa Falcon 9. Falcon Heavy svůj testovací let provedl už v únoru 2018 a v roce 2019 přidal dva komerční lety – první v dubnu vynesl satelit Arabsat 6A a druhý, který SpaceX označilo za nejtěžší ve své historii, vypustil desítky satelitů najednou.

Nejdříve v říjnu 2020 se tak vydá na svůj celkově čtvrtý let, poprvé s utajeným nákladem pro Letectvo USA. Je však známo, že stejně jako v případě Arabsatu bude cílit na takzvaný geostacionární orbit – to znamená, že satelit bude z pohledu ze Země na jednom místě, což si ovšem vyžaduje vyslat ho do vzdálenosti v desítkách tisíc kilometrů od Země. Právě na takový cíl je nutné použít velkou sílu a Falcon 9 by tedy nestačil.

Na rudou planetu poletí hned tři rovery

Mnohé však naznačuje, že 2020 bude velký rok nejen pro SpaceX, ale i vesmír jako takový. Jak napsal ve svém přehledu magazín Business Insider, své první internetové satelity vypustí také společnost OneWeb a stane se tak přímou konkurencí pro Starlink.

Několik klíčových milníků čeká také NASA a ESA (Evropskou vesmírnou agenturu) v oblasti zkoumání Slunce. Sonda Parker Solar Probe provede hned začátkem roku už čtvrtý průlet kolem Slunce. Začátkem února obě agentury společně vypustí sondu Solar Orbiter, která bude zkoumat především póly Slunce, tedy oblasti, kam se Parker nemá šanci dostat.

A konečně, asi největší pozornost bude opět na rudou planetu. Svou vůbec první družici vyšlou na její oběžnou dráhu Spojené arabské emiráty. Co víc, přímo na Marsu přistanou v příštím roce hned tři rovery – Mars 2020 od NASA,  The Rosalind Franklin ExoMars od ESA a rover od Čínské vesmírné agentury. Všechny navíc budou startovat přibližně ve stejné době, v červenci a srpnu, aby zachytily Mars v blízké pozici vůči Zemi.