Táhlá luka plná šťavnaté zelené trávy, vodopád s duhou a poletující motýly všude kolem, to jsou některé výjevy, kterými se mohou kochat krávy chované poblíž Moskvy. Ne, že by takový malý kraví ráj u Moskvy skutečně existoval, tamní skot si jej nicméně může užít díky virtuální realitě, kterou jim zprostředkovávají speciální VR headsety.

Vidět krávu s nasazeným VR působí na první pohled jako špatný vtip, nicméně na jedné z ruských farem momentálně skutečně testují vliv virtuální reality na psychickou pohodu a kvalitu mléka tamních dojnic. Dřívější studie totiž prokázaly, že úroveň hladiny stresu se může u skotu odrážet na kvalitě masa i produkci mléka, a zájmem farmářů samozřejmě je, aby byla vždy co nejvyšší.

To je důvodem, proč chovatelé skotu po celém světě přicházejí s nejrůznějšími způsoby, jak kravám alespoň částečně ulevit od stresu, který prožívají v chovných zařízeních. Ty totiž mnohdy nemají s jejich přirozeným prostředím ani trochu/nic společného, a proto je potřeba dopřávat kravám alespoň částečný komfort.

Například ve Spojených státech jsou některé z farem vybaveny speciálními masážními přístroji, které uvolňují kravám od fyzického napětí. Jinde, například i v Rusku, zase chovatelé testují vliv reprodukované klasické hudby na psychiku krav. A evropští chovatelé se snaží kravám dopřávat co nejvíce pohybu pomocí různých robotických systémů.

Nejdál v této oblasti však došla farma sídlící na okraji Moskvy, která patří jednomu z největších ruských producentů mléka a mléčných výrobků v zemi. Jak na svém webu napsalo Ministerstvo zemědělství a potravin moskevského regionu, farma nedávno otestovala prototyp brýlí pro virtuální realitu, které kravám zprostředkovávaly obraz a ten měl navozovat jejich psychickou i tělesnou pohodu.

Pro krávy byly navrženy speciální VR brýle, které nejenže odpovídají anatomickému tvaru jejich hlav, ale zároveň zprostředkovávají obraz v takové podobě, aby jej jejich mozek byl schopen zpracovat. Krávy jsou totiž citlivější na červené odstíny více než na modré či zelené, podle čehož byl promítaný obraz prostředí letní louky upraven.

Předběžné výsledky testů hovoří o údajném zlepšení nálady krav, na kterých byla technologie testována. Pro zjištění, zda se použití virtuální reality dokáže pozitivně odrazit i na produkci mléka, či nikoliv, je ovšem zapotřebí dalších studií, a především vyššího počtu testovaných kusů skotu.

Skot v zajetí virtuální reality

Spolu s tímto testem ovšem vyvstává řada etických otázek. Ty se týkají především toho faktu, že si krávy nejsou schopny zařízení sundat a ani „říci“, zda jim je virtuální prostředí příjemné, nebo naopak.

„Využití virtuální reality pro navození lepší duševní pohody je funkční a řadou výzkumů prokázaný přístup,“ říká pro CzechCrunch Martin Kotek, spoluzakladatel Asociace virtuální a rozšířené reality (AVRAR). Jedním dechem však dodává: „V tomto případě mám ovšem bohužel pochybnosti, zda vědci nedosáhnou opačného efektu a krávy virtuální realitou naopak nevystresují.“

Virtuální realitu lze například využít u některých pacientů s úzkostmi a jinými psychiatrickými poruchami, jak poukazuje článek tradičního amerického magazínu Scientific American. VR může být při léčbě využíváno nejen pro zklidnění pacientovi mysli, ale zároveň díky ní může být uměle navozována stresová situace, a lékaři tak mohou hledat příčiny a spouštěče daných poruch a zároveň pacienta učit, jak se s jednotlivými situacemi vyrovnat.

Takovou studii v nedávné době prováděli například odborníci z Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Podle Martina Kotka ovšem nemusí být virtuální prostředí pro krávy stejně příjemné jako pro člověka.

„Současné VR brýle nezobrazují 3D prostředí přirozeně a tím se oči namáhají. To vede do pár desítek minut k nepříjemným pocitům, jako je pálení očí a nevolnost. Člověk si brýle snadno sundá, odpočine si a pokračuje. Jak ale budou tento problém řešit krávy?“ ptá se Kotek, který se virtuální i rozšířené realitě dlouhodobě věnuje.

„Navíc se mezi lidmi nachází procento populace, kterému virtuální realita není příjemná z důvodu oční vady či epilepsie a krávy na tom mohou být podobně. Jak nás ale informují, že jim VR nedělá dobře?“ dodává řečnickou otázku Kotek a upozorňuje na to, že vývojáři VR před sebou mají překážky, které je nutné před uvedením do praxe vyřešit.

Šéf AVRAR vidí řešení v kombinaci virtuální reality s biosenzory. Nejvíce vypovídající však budou výsledky studie, které prozradí, zda je VR kravám skutečně příjemná, či nikoliv, a zda se dokáže projevit na kvalitě či kvantitě dojeného mléka. Tím nejlepším řešením by samozřejmě bylo dopřát kravám více reálných luk a virtuální reality je zcela ušetřit.