Těžba karátů je nešetrný přežitek, budoucnost mají v laboratořích. Na umělé diamanty sází Leonardo DiCaprio i Jony Ive

Syntetické a přírodní diamanty jsou vlastnostmi naprosto stejné

Foto: Diamond Producers

Diamant. Cenný drahokam ve formě krystalického uhlíku, který ve správné schránce tvoří dokonalý šperk s tendencí potěšit nejednu ženu. Zatímco ale lidé za tyto broušené kameny utrácí stovky tisíc korun a prodejcům cvaká kasa, hluboko ve svrchním zemském plášti probíhá jejich ekonomicky a energeticky velmi náročná těžba, díky níž trpí životní prostředí. A přitom by to vůbec nebylo třeba – diamanty lze získat i mnohem ekologičtějším způsobem.

Udržitelnější produkcí diamantů se vědci zabývají delší dobu. Už v padesátých letech minulého století experimentovali se syntetickou výrobou v laboratořích, která by nebyla závislá na přírodních zdrojích a současně nabízela totožné výsledky jako při klasickém těžení. Lidé však tento způsob vesměs odsuzovali a svá stanoviska odůvodňovali tím, že nejde o skutečné diamanty, nýbrž prosté náhražky, které hodnotu pravých kamenů extrémně snižují.

Šlo tak o zajímavý pokus, jenž měl především ukázat, že umělá produkce nositelných diamantů v laboratořích je skutečně proveditelná. Pokud ji ale není možné dobře vysvětlit zákazníkům, respektive zpravidla konzervativní bohaté klientele, nemůže mít šanci na masový úspěch. Přijetí širší veřejností je totiž v případě takto luxusního zboží naprosto zásadní a jakékoliv obejití zaběhlých standardů mohlo narušit fakt, jak je na diamanty všeobecně pohlíženo.

clean-origin

Alternativní prsten s diamanty

Foto: Clean Origin

Nyní se však píše rok 2019. Období, kdy lidé mají přístup k mnohem většímu portfoliu informačních kanálů, díky nimž se dokáží rychleji přizpůsobovat novým trendům a chápat, že není nereálné od píky proměnit i tradiční hospodářská nebo průmyslová odvětví. Především se pak ale hlouběji dostávají do porozumění globálního problému, který představuje postupné ničení životního prostředí. A tomu klasická výroba diamantů také značně přispívá.

Stejný zážitek, ale razantně nižší dopad na planetu

Je obecně známo, že na zisk jednoho karátu diamantu o hmotnosti 0,2 gramu se musí vytěžit v průměru až 250 tun „zdravé“ horniny. V principu pak tato metoda spotřebovává značné množství energie a peněz, které se musí investovat do komplexních těžebních strojů a samozřejmě do dělníků, kteří ve své pracovní době čelí tvrdým podmínkám ohrožujícím jejich život a mnohdy i nelidskému zacházení ze stran těžebních společností.

adidas-futurecraft-loop-x

Přečtěte si takéKupte, používejte, vraťte. Adidas dokáže ze svých 100% rozložitelných tenisek vyrobit nové a mění obuvní průmysl

Jde však o pouze o vrchol ledovce. Jakmile se hornina vytěží, je prakticky nemožné, aby se vrátila zpět do původního stádia a nenarušovala vyváženost pevniny. To znamená, že vytěžená půda zůstává netknutá a hromadí v sobě značné množství minerálního odpadu. Všeobecně se uvádí až 12 750 kilogramů na zhruba 9,3 metru čtverečních. Nehledě na to, že jeden vytěžený karát pustí do ovzduší přibližně 275 kilogramů oxidu uhličitého a spotřebuje okolo 460 litrů vody.

Uvedená čísla následně stačí zasadit do kontextu obrovských těžebních dolů v Africe, kde se jen za letošní rok má vytěžit až 65 milionů karátů, což je více než v roce 2017 (o zhruba 2,5 milionu), ale méně než před čtrnácti lety, kdy se na africkém území vytěžilo množství atakující hranici 95,3 milionu. A to jde pouze o Afriku bez přičtení masivních dolů v Rusku nebo Číně, které jsou v oboru diamantové těžby taktéž vysoce aktivní.

afrika-tezba-diamantu

Těžba diamantů v Africe

Foto: Mummane

Z globálního hlediska tak ani omylem nejde o zanedbatelnou činnost. Právě naopak. A to, co se neřešilo v předchozích desítkách let, začíná nabírat na relevanci. Mladí bohatí lidé (především ti, kteří se narodili do takzvané doby mileniálů) chtějí své diamanty, protože zkrátka stále vyjadřují status luxusu, zároveň však nechtějí být spolupodílníky na ničení planety, zhoršování životů tamních dělníků nebo obrovském byznysu, z něhož se financují i nelegální aktivity. A právě pro ně jsou takzvané syntetické diamanty.

Trend, kterému věří DiCaprio i šéfdesignér Applu

Jak už bylo naznačeno výše, diamanty vytvořené v umělých podmínkách nejsou žádnou novinkou. Již na přelomu tisíciletí existovala celá řada technologických metod pro co nejvěrohodnější replikaci přírodního diamantu, avšak jen málokdo tomuto procesu přikládal větší váhu.

Situace se relativně výrazně změnila v době, kdy na trh nastoupil kalifornský startup Diamond Foundry, který světu nejhlasitěji dokázal, že správně vytvořený syntetický diamant se může svými chemickými, optickými i fyzikálními vlastnostmi skutečně rovnat těm přírodním.

diamond-producers-2

Laik nepozná rozdíl

Foto: Diamond Producers

Psal se rok 2012, když vysokoškolský tým se zkušenostmi v oblasti solární energie představil novou technologii, díky níž by syntetické diamanty mohl vyrábět pomocí plazmových reaktorů při extrémně vysoké teplotě. Stačilo získat pouze roztavenou vysokohustotní plazmu, do níž by se přidal kousek přírodního diamantu, jenž by následně „rostl“ přímo v laboratoři.

Diamond Foundry prakticky replikovalo podmínky ve svrchním zemském plášti a vytvořilo prvních několik karátů, čímž dokázalo, že tudy může vést cesta. Taková, kterou mimo jiné podpořili investicí ve výši 100 milionů dolarů jména jako Evan Williams (spoluzakladatel Twitteru), Tony Fadell („otec“ iPodu) nebo Leonardo DiCaprio, kterému tento nápad ideálně zapadal do komplexního plánu, jak bojovat proti znečišťování životního prostředí.

Brilliance Revealed: The Artistry Behind Diamond Design

Precizní práce během opracovávání diamantu

Foto: Diamond Producers

To startup nastartovalo natolik, že vloni tímto způsobem vyprodukoval více než 100 tisíc karátů, překlopil se do zisku, získal řadu ocenění za „nejinovativnější společnost světa“ a založil zcela nový sortiment, kterého si začalo všímat čím dál více lidí.

Mezi nimi byl i například Jony Ive, tvůrce ikonických produktů od Applu, se svým designérským kolegou Marcem Newsonem, který pro Diamond Foundry navrhl unikátní prsten vybroušený z jednoho diamantového kusu s cenou okolo šesti milionů korun.

Změna vnímání a vstup globální diamantové jedničky

Po vstupu Diamond Foundry se na trhu začaly objevovat další podobně smýšlející firmy, které svůj byznys rozšiřovaly (nebo zcela zakládaly) o takto vypěstované diamanty. Mezi nejvýraznější patří v celosvětovém měřítku například Clean Origin, Great Heights nebo Brilliant Earth. Všechny mají stejný cíl – zelenější produkce jedněch z nejdražších kamenů na Zemi. Jediné, co je od sebe odlišuje, jsou odchylky v použitých technologiích, sortiment a cena.

Právě cena je velkým tématem, pokud přijdou na řeč umělé diamanty. Platí, že suma za jeden syntetický vypěstovaný karát o hmotnosti pětiny gramu je zhruba třikrát tak nižší než u přírodní verze. Za dobu produkce těchto alternativ se nicméně ceny dost měnily. Začátkem minulého roku se pohybovala okolo 4,5 tisíce dolarů (přes 100 tisíc korun), nyní se hranice snižují a záleží vesměs na přesné kalkulaci produktu.

diamond-foundry

Martin Roscheisen, CEO Diamond Foundry (vlevo)

Foto: Diamond Foundry

Na prodejní cenu měl ostatně vliv i příchod největšího producenta diamantů na světě, britské společnosti De Beers, která má více než 130letou tradici. Ta na trh vstoupila v druhé polovině loňského roku pod dceřinou firmou Lightbox Jewelry a i přes mírnou skepsi k syntetickým diamantům rozjela nový sortiment takto upravených doplňků. Cenu za karát nastavila na přibližně 800 dolarů, tedy zhruba 18 tisíc korun, a sama přispěla do formování nového diamantového odvětví.

Perspektivní budoucnost

Spotřebitelský trh se syntetickými diamanty, které mají tendenci nahradit klasické přírodní typy, je zatím velmi mladý a čeká jej celá řada výzev. S rostoucím zájmem o environmentální iniciativy u mladých lidí se však může v následujících letech těšit velké oblibě. Otázkou je, zdali však dokáže ovlivnit i tradiční zákazníky s konzervativním myšlením, pro které umělý diamant není nic zajímavého, byť by rozdíl na vlastní oči nepoznali.

lightbox-jewelry

Náušnice se syntetickými diamanty od Lightbox Jewelry

Foto: Lightbox Jewelry

Producenti syntetických variant na to budou muset jít přes dobrý marketing, který by se paradoxně neměl zakládat na nižší ceně. Diamanty budou i následující roky brány (minimálně pro starší populaci) jako luxusní zboží a pokud bude jejich cenová hranice nastřelena příliš nízko, spíše je odláká, než vtáhne dovnitř. Adaptace tak může trvat dlouhé roky, přičemž stále bude existovat početná skupina lidí s odmítavými postoji.

Obecně pak bude zajímavé pozorovat, zda lidé změní svůj postoj k umělé výrobě jako takové. Nabízí se totiž dobrá paralela s laboratorním alternativním masem, které je založeno výhradně na rostlinném proteinu a stojí za značným humbukem v potravinářském průmyslu. Také existují zákazníci, kteří takovou formou již z principu opovrhují, ale jsou i tací, jež tuto novinku vítají. Ať už z ekologických nebo etických důvodů. Podobně to může být i s těmito diamanty.

diamond-68740

Budoucnost diamantů může být i udržitelná

Foto: Pexels

Od roku 2016 píše pro CzechCrunch hlavně o technologiích, designu, udržitelnosti a zábavním průmyslu. Vede dceřiný web AppleCrunch. To vše přímo ze srdce Moravy.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.