Andrej Kiska z Credo Ventures: Nejdřív byla slabina, že jsme z východní Evropy. Teď na to investoři v Silicon Valley slyší

Jeden z partnerů v investičním fondu Credo Ventures Andrej Kiska

Foto: Jan Nechvíle

Téměř 50 startupů, jejichž hodnota přesahuje 8 miliard dolarů. To je v přepočtu přes 180 miliardy korun. Taková je bilance jednoho z nejstarších venture kapitálových fondu v Česku. Credo Ventures navíc minulý oznámilo vznik dalšího, v pořadí již třetího fondu, ve kterém má pro začínající firmy připraveno dalších 2,5 miliardy korun.

Credo se při investování zaměřuje na startupy s globálním potenciálem a aby jim mohlo co nejvíc pomoci, vyslalo jednoho ze svých partnerů, Andreje Kisku mladšího, na dva roky do Silicon Valley. Cílem bylo hlavně vybudovat network mezi tamními venture kapitálovými fondy nebo potenciálními korporátními zákazníky podpořených startupů.

Třiatřicetiletý syn bývalého slovenského prezidenta svou kariéru začínal ve fondu Benson Oak (první investor do českého AVG), do Creda pak nastoupil v roce 2011 a o čtyři roky později se stal i jeho partnerem. Na nedávném Startup Festivalu pořádaném akcelerátorem xPort VŠE jsme s Andrejem Kiskou mluvili o zkušenostech z působení v Silicon Valley, jak se tamní VC fondy dívají na startupy z našeho regionu, ale i o startupovém prostředí našeho regionu a o otázce, kdy se dočkáme českého jednorožce.

Jak se aktuálně daří Credu?
Americká odpověď je, že se daří výborně. (smích)

A jaká je evropská odpověď?
Pesimistická východoevropská odpověď by byla, že je těžké říct, že by se Credu nedařilo. (smích) Daří se nám výborně, nedávno jsme naraisovali již třetí fond s kapitálem 100 milionů eur.

Pro mě je těžké, že stále více času rozděluji mezi Evropu a Ameriku. Poslední dva roky jsem byl na celý úvazek v Americe, do Evropy jsem se nedostal takřka vůbec. Nedávno jsme se s rodinou přestěhovali do Prahy a snažím se najít balanc mezi tím, kolik času trávit v Praze a kolik v Americe.

andrej-kiska-min

Andrej Kiska, jeden z partnerů fondu Credo Ventures

Jak hodnotíš své dva roky působení v Silicon Valley?
Z profesního hlediska to bylo super. Silicon Valley pro mě bylo PhD. ve venture kapitálu. Credo je v byznysu investování do středoevropských startupů s globálním potenciálem a ambicemi, což typicky znamená, že startupy chtějí prorazit na americký trh, který je pro ně primární. Abychom jim v tom pomohli, musel se tam někdo z nás přestěhovat a vybudovat network, který bychom startupům nabízeli.

Tak jsem se tam přestěhoval a stal se ze mě podomní prodejce středoevropských startupů. Chodil jsem od fondu k fondu a říkal jim, jak úžasné startupy máme a že by do nich měly investovat. Měl jsem štěstí, že zrovna v té době nabíraly peníze v dalších investičních kolech startupy UiPath a Productboard. V portfoliu jsme měli firmy, které splňovaly nejvyšší standardy pro fondy v Silicon Valley. Meetingy byly velmi produktivní, vytvořili jsme si network a zároveň pomohly startupům získat investory, které by možná jinak nezískaly, nebo získaly horší valuaci.

„V Silicon Valley už vědí, že střední Evropa má výborný technický talent.“

Jakým způsobem si v Silicon Valley začínal? Nebylo těžké získat kontakty a vůbec pozornost tamních fondů?
Bylo to překvapivě jednoduché. Byl jsem dvakrát ve výběru Forbes 30 pod 30 a výhodou je, že americký 30 under 30 má podsekci venture. V aplikaci jsem si našel celý seznam a dvěma stovkám venture kapitalistů napsal, že jsem v Silicon Valley a jestli by neměli zájem se potkat. To, že jsem byl součástí slovenské 30 pod 30, jsem jim ale nezmiňoval (smích). Příjemné bylo, že ochotných bylo 60 až 70 procent investorů. Tím jsem si otevřel dveře a schůzkami strávil vlastně celý první rok. Pak už jsem ukazoval naše portfolio a snažil se získat investice.

Bylo náročné americké investory přesvědčit, že středoevropské startupy stojí za investici?
Myslím si, že oproti období kolem roku 2010 prochází Silicon Valley změnou. Mnoho venture kapitalistů předtím vnímalo, že všichni musí přijít k nim a že se byznys dá budovat jen ze Silicon Valley. Dnes se díky povědomí a jiným mezinárodně úspěšným startupům častěji koukají do zahraničí, které nevnímají jako riziko, ale jako kompetitivní výhodu. Venture kapitalisté ze Silicon Valley už vědí, že střední Evropa má výborný technický talent a že dává smysl rozvíjet technický tým ve střední Evropě a byznys tým v Americe. To, že pocházíme z východní Evropy, byla kdysi naše slabina, dnes se to překlápí v silnou věc, která mezi investory v Silicon Valley dobře rezonuje.

Tedy jde o model, který má například Productboard – oficiální sídlo v San Francisku, ale vývojový tým v Praze.
Přesně tak, u našich úspěšných firem to vidíme čím dál častěji. Byznys tým se přemístí tam, kde jsou větší zákazníci, tedy typicky do Spojených států, a technický tým pod vedením CTO zůstává doma, kde nadále rozvíjí svůj talent.

Andrej Kiska, Credo ventures

Andrej Kiska, Credo Ventures

Foto: Credo

Dělá se to tak kvůli nákladům?
Náklady jsou jedna věc, druhá věc je kvalita talentu. Americké startupy jsou schopny získat obrovské peníze, ale problém je konkurovat někomu jako Google nebo Facebook. Není to jen o penězích, ale i o pohodlí. Středoevropští vývojáři takové možnosti nemají. Proto je jednodušší zlákat top technický talent pro startupy typu Productboard, tedy se silným brandem, než pro startup s neomezenými finančními možnostmi v Americe.

Co tě ve startupovém prostředí v Silicon Valley překvapilo nejvíc?
Co se týká venture kapitalistů, peněz je tam strašně moc a konkurenční prostředí velké. Čím je větší konkurence, tím lepší výkon musíš podávat, abys vynikal. A tak to podávají i venture kapitalisté, například Byron Deeter má na LinkedInu více než 100 tisíc propojení, je to celebrita VC světa, investuje hlavně do cloudu a když jsme se spolu potkali, měl naše portfolio nastudované, ptal se na konkrétní otázky a konkrétní firmy. Prostě chce udělat deal a Credo vnímal jako unikátní zdroj firem, který jiné fondy v Silicon Valley nemají. Výkonnost se přetavuje ve skromnost – potká se s tebou, je otevřený dát šanci středoevropským startupům a dá si tu tvrdou práci připravit se na schůzku se Středoevropanem, kterého nikdy předtím neviděl.

Bylo to pro mě velmi příjemné překvapení. Laťka pro to, co je opravdu excelentní meeting, je v Silicon Valley nastavena strašně vysoko. Pro nás je to dobrý zdroj inspirace, jak v Credu zlepšovat vlastní práci.

„Na schůzky si už neberu počítač.“

Můžeš uvést příklad? Když za tebou přijde startup, co už teď děláš jinak?
Neberu si počítač a nosím poznámkový blok. Když si bereš počítač i s těmi nejlepšími úmysly, že si budeš psát poznámky, může se stát, že startupu nebudeš věnovat sto procent svého času. I když si poznámky píšeš, nemáš tak silný osobní kontakt, než když máš u sebe jen pero a papír. Člověk vidí, že si píšeš poznámky. To mě třeba v přetechnizovaném světě Silicon Valley překvapilo, že si každý dobrý venture kapitlista na schůzku bere poznámkový blok a tužku.

Je to ukazatel dobrého investora?
Myslím si, že ano. Jedna z věcí, která je na venture kapitálu důležitá, je ochota a schopnost skutečně poslouchat a navázat kontakt s podnikatelem. Mnoho investorů je busy, nemá čas, je na telefonu, počítači, prostě nevěnuje sto procent své pozornosti startupu.

Na druhou stranu zakladatel prodávající svou myšlenku, kterou se zabýval několik let a věnuje ji život, dokáže ocenit, pokud mu někdo dává sto procent své pozornosti. Ne když se protistrana dívá do počítače a bůh ví, na co tam kliká. V přístupu k podnikateli to dělá velký rozdíl.

Jaké další rozdíly ještě vidíš mezi VC fondy u nás a v Silicon Valley?
Základní rozdíl je, že Credo je nastavené tak, abychom byli schopní zprocesovat všechny byznys plány, které nám přijdou. Loni jich bylo 1 500 a máme dostatečně velký i schopný tým, které je všechny projde. V Americe dostávají ročně 80 tisíc byznys plánů, nemají šanci projít je všechny. Je to sice detail, ale strašně velký rozdíl. Pokud investuješ v Americe, musíš aktivně uvažovat nad tím, které oblasti tě baví a kde vidíš potenciál. Je to B2C, B2B, enterprise software, nebo něco pro malé a střední podniky?

Množství byznys plánů a příležitostí tě nutí zaměřit se na konkrétnější oblast a budovat si teze o tom, co bude fungovat. Středoevropský investor může propadnout intelektuální laxnosti, nemusí nad ničím aktivně uvažovat. Čeká, co mu padne na stůl, a pak se snaží vybrat to nejlepší. Má to i své silné stránky, ale slabou je, že o jednotlivých oblastech neví tolik jako někdo, kdo ji aktivně vyhledává. Na tom se snažíme pracovat i v Credu. Přestože máme luxus zpracovat všechny byznys plány, díváme se i na to, která odvětví jsou důležitá a zajímavá.

golden-gate-san-francisco

Golden Gate Bridge v San Francisku

Která to pro vás jsou?
Historicky pro nás byly nejzajímavější a nejčastější investice v B2B enterprise softwaru. Naše teorie investování je, že vezmeme středoevropský tým a pomůžeme mu dostat se do Ameriky. Na toto překlenutí je podle našeho názoru nejjednodušší cesta právě v B2B enterprise softwaru, protože bereme to nejlepší, co náš region nabízí.

Když chceš prodávat velký enterprise software firmám v Americe, musí mít unikátní a hluboké technologické jádro. To vyžaduje hromadu technologického talentu, který ve střední Evropě máme. Výhodou je, že umíme vybudovat robustní projekty, nevýhoda je ta, že si nejsme jistí, jestli to američtí zákazníci chtějí koupit. Proto se snažíme startupy do Ameriky dostat co nejrychleji a zvalidovat nápad se zákazníky.

Abychom se nebavili jen o byznysu, v čem byl největší rozdíl v Silicon Valley v soukromém životě?
V soukromém životě je vždy náročné, když se přesuneš na druhou stranu světa a nikoho tam neznáš. Vždy říkám, že moje žena to měla v Silicon Valley mnohem těžší než já, protože když jsme se stěhovali, byla v šestém měsíci těhotenství a naší dceři byl jen rok a půl. Pak už rodila v Americe, nikoho tam neznala a rodina byla daleko. Tím, jak nemohla pracovat, byla odkázána na vybudování si komunity kolem sebe, což se dělá těžko. Takže já jsem chodil na zajímavé meetingy, ale moje žena, která je startupový CEO, musela sedět doma s dětmi, i kdyby chtěla dělat něco jiného. Proto chtěla po dvou letech zpět domů. Dnes už děti chodí do školy a ona je zpět v práci.

tomas_braverman_ceo_heureka1

Přečtěte si takéTomáš Braverman z Heureky: Jsme největší hráč v regionu. Ocenění firmy na 7,5 miliardy korun bereme jako závazek

Faktem zároveň je, že je Silicon Valley neskutečně drahé na život, v některých věcech pět- až desetkrát dražší. Zdravotní pojistka pro nás čtyři stála 3 500 dolarů (zhruba 80 tisíc korun – pozn. red.) měsíčně, a to ještě za každý úkon doplácíš i 20 procent. Porod našeho syna – dva dny bez komplikací – vyšel na 85 tisíc dolarů (téměř 2 miliony korun – pozn. red.) a ty podle zvoleného plánu doplácíš 10 až 20 procent z toho. U nás si na zdravotnictví a mnoho věcí stěžujeme. Já vždy říkám, ať si to lidé zkusí v zemi, která podle nich funguje super, a až pak mohou porovnávat. Pro nás bylo velmi užitečné zjistit, jak vypadá svět na druhé straně.

Silicon Valley má image velké bandy workoholiků. Jak jsi řešil vyváženost rodinného a pracovního života?
Pracuje se tam tvrdě. Ale být Středoevropanem ve Valley má velké specifikum ve změně času. Pokud máš doma tým, se kterým musíš být pravidelně v kontaktu, a máš devítihodinový rozdíl, tvůj pracovní den v zásadě nikdy nekončí. Vzbudíš se v pět, šest ráno a několik hodin trávíš s evropským týmem. Ten končí během tvého dopoledne a začíná se americký den s celodenní agendou. Když by ti pak měl končit pracovní den třeba v deset večer, doma je sedm ráno, lidé se budí a odpovídají ti na e-maily. Takže předtím, než jdeš spát, máš záplavu zpráv. Koloběh nikdy nekončí. Lidi, kteří takto pracují dlouhodobě, pak vypouští večer nebo ráno a lidé doma neočekávají, že jim budou odpovídat. Každý si to musí nějak nastavit, jinak by se z toho zbláznil.

Co se osvědčilo tobě?
Já jsem měl cally ráno. Interní meeting Creda, kde revidujeme portfolio, pro mě začínal v šest ráno. Dokážeš si představit, že vytvořit si interní nadšení pro nové investice v šest ráno není úplně jednoduché. (smích)

credo-ventures-office2-min

Sídlo Credo Ventures

Foto: Jan Nechvíle

Když jsme spolu dělali rozhovor téměř před pěti lety, řekl si: „Někdy žertuju, že díky dostupnosti kapitálu není lepší země na založení startupu, než je Slovensko. Období na založení startupu je lepší než kdykoliv předtím.“ Jak to hodnotíš teď?
Za těch pět let se kapitál vysušil a nyní je to o dost těžší.

Už tedy není vhodný čas zakládat si startup?
Z pohledu investorů vidíme dvě velké změny. Na Slovensku díky veřejným penězům proběhla fáze, kdy v relativně krátkém období mnoho startupů dostalo peníze. Dnes se čeká, co z nich vypadne. Zatím odtud žádná velká raketa nevyšla, ale několik firem má potenciál. Možná o nich slyšíme méně, než by člověk čekal, ale dvě tři firmy na Slovensku, které už jsou po Series A a na cestě k Series B nebo C, jsou valuovány ve stovkách milionů eur.

Jde o firmy z vašeho portfolia?
Jsou v našem portfoliu, ale i mimo něj.

Můžeš uvést konkrétní jméno?
Bohužel ne. Ale z generace startupů, které byly zainvestované před několika lety, ještě úspěchy vypadnou a možná přijdou z míst nebo od firem, kde to lidé nečekají.

Když srovnáme Slovensko s českým startupovým prostředím, jak to vidíš?
Češi měli vždy velký náskok, a to díky lidem a projektům jako Roman Staněk a jeho GoodData. Jakub Nešetřil byl v GoodData inženýrem s Honzou Moravcem a oni už prodali svůj první startup Apiary. Hubert Palán, který byl v GoodData šéfem produktu, má dnes s Productboardem naraisovaných 20 milionů dolarů. Jsme v luxusní pozici, i když investujeme napříč osmi zeměmi, Česko stále přispívá disproporčně velkým množstvím byznys plánů. Ale jsem rád, že se Slovensko začíná chytat také.

Když se podíváme do širšího regionu, například Rumunsko už má svoji unicorn success story se startupem UiPath. Kdy se podle tebe dočkáme českého nebo slovenského jednorožce?
Kdybych si měl tipnout, dřív se dočkáme českého než slovenského. Myslím si, že firmy jako Kiwi.com nebo Prusa Research mají neskutečný růst a daří se jim. Nejbližším želízkem v ohni jsou nyní Price fx a Productboard, o kterém se píše víc. V poslední době se hodně mluvilo také o Mews. Nechci nikomu uškodit, ale tyto firmy budou top pětka.

Kdy očekáváš, že by Česko mohlo mít svého prvního jednorožce?
Závisí na tom, co se stane na kapitálových trzích v Silicon Valley. Některým ze zmiňovaných startupů stačí jen jedno nebo dvě investiční kola. A vezmi si, že jedno investiční kolo se typicky děje rok. V extrémně optimistickém případě se tak českého jednorožce dočkáme za rok až dva. V reálném scénáři bych si tipl tři až čtyři roky a pesimistický odhad by byl pět až deset let.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.