V Norsku vyrostla energeticky soběstačná budova, která vyprodukuje dvakrát více energie, než sama spotřebuje

Snøhetta Powerhouse Brattørkaia

Foto: Snøhetta

Získávání energie co nejšetrnějším způsobem se začíná stávat tématem, které rezonuje společností stále hlasitěji. A společnost si začíná klást otázky, jak dlouhou ještě budeme získávat energii spalováním uhlí, ropy a zemního plynu? Tepelné elektrárny den co den chrlí do ovzduší kilogramy oxidu uhličitého a dalších látek, které se negativně podepisují na kvalitě životního prostředí a zdraví organismů, které v něm žijí.

Odpověď na tyto otázky by mohly přinést projekty podobné norské kancelářské budově Powerhouse Brattørkaia, která vyrobí dvakrát více energie, než sama spotřebuje, a proto se o ni ráda dělí s ostatními.

Bohužel tepelné elektrárny, tedy ty, které získávají elektrickou energii z neobnovitelných zdrojů, stále představují největší producenty celosvětové energie. Nejvíce bychom jich našli v Číně a dalších velkých zemích, jako je USA a Indie, kde se energie nejčastěji získává z ropy, ze které je tvořeno až 32 % veškeré světové energie, dále z uhlí s 27 % a ze zemního plynu s 22 %.

snohetta-brattorkaia5

Střecha budovy Powerhouse Brattørkaia je koncipována tak, aby zachycovala co největší množství slunečních paprsků

Foto: Snøhetta

Z vodní energie a dalších obnovitelných zdrojů je získáváno pouhých 5 % celosvětové energie, jak je uvedeno ve zprávě Mezinárodní energetické agentury.

Tepelné elektrárny jsou hlavním hnacím motorem i naší energetiky. Podle statistik Energetického regulačního úřadu tvořily v minulém roce téměr 60 % tuzemské energie. Na druhém místě se umístily jaderné elektrárny s 34 % energie a zbytek pochází z obnovitelných zdrojů. Z těchto statistik je tedy patrné, že na energii z neekologických tepelných elektráren je stále závislá značná část domácností u nás i ve světě a přechod na čistě obnovitelné zdroje bude během na dlouhou trať.

Budova, co dává a nebere

Nicméně se najdou i takové státy, které jsou schopny zásobovat své obyvatelstvo energií z obnovitelných zdrojů daleko efektivněji. Patří mezi ně i Norsko, které získává až 99 % energie výhradně z obnovitelných zdrojů, nejčastěji z vodních elektráren. A právě Norsko se stalo místem, kde byla vybudována unikátní kancelářská budova, která ukazuje další možnou cestu, jak získávat a distribuovat energii především ve velkých městech.

snohetta-brattorkaia1

Pohled na solární panely budovy

Foto: Snøhetta

Unikátní budova pojmenovaná Powerhouse Brattørkaia od architektonického studia Snøhetta stojí ve městě Trondheim. Nabízí prostor o výměře 18 680 metrů čtverečních, který zastřešuje ostře sešikmená střecha pokrytá solárními panely zabírajícími plochu téměř 3 tisíce metrů čtverečních. Celý systém získávání energie je navržen tak, aby sbíral co největší množství energie během dlouhých letních dnů, kdy na Trondheim dopadají sluneční paprsky až 20 hodin denně.

slack-dark-mode

Přečtěte si takéKomunikační nástroj Slack v novém. Svou desktopovou aplikaci vylepšuje podporou tmavého režimu

Ročně je systém schopen generovat až 458 tisíc kWh. Tato energie je pak ukládána pro využití budovou během zimy, kdy zde den trvá třeba i jen 5 hodin, nebo je rozváděna do okolních budov, nebo napájí elektrické dopravní prostředky.

Černá není pouze střecha budovy, ale i její fasáda, která je vytvořena z tmavých hliníkových panelů. Díky nim a velkým proskleným plochám působí budova moderně a dává jasně najevo, k jakým účelům slouží. Žádné stěny porostlé mechem, ani platformy s živým trávníkem zde nenajdete. I proto by jen málo koho napadlo, o jak ekologickou budovu se vlastně jedná.

snohetta-brattorkaia2

Energeticky soběstačná budova Powerhouse Brattørkaia je mezi dalšími budovami nenápadná

Foto: Snøhetta

Powerhouse v názvu budovy není jen pro okrasu, ale vyjadřuje skutečný potenciál nemovitosti. Projekt, který je schopen energeticky uživit nejen sebe, ale i některé z okolních budov totiž ukazuje možný způsob řešení, jak zásobovat energií budovy ve velkých městech i mimo něj.

„Budova může být velká, nebo malá a umístěna ve městě, nebo na venkově. Klíčové je postavit stavbu co nejefektivněji a maximalizovat výrobu čisté energie, přičemž bereme v úvahu celý hodnotový řetězec, tedy výstavbu, provoz a zbourání budovy,“ říká vedoucí architekt projektu Andreas Nygaard. Představuje tak budovu, která je schopna navrátit energii vloženou do její výstavby, být energeticky samostatná a poskytnout energii potřebnou k její likvidaci.

aeroroom

Přečtěte si takéNocleh přímo u letadla. Letiště Praha pro cestující otevírá nový hotel mezi terminály

Takovouto budovu lze podle Nygaarda vybudovat všude, ať už v Norsku, nebo na rovníku. Jedinou změnou podle něj bude sklon střechy, který se musí přizpůsobovat úhlu dopadu slunečních paprsků. Důležitá je také velikost plochy budovy pod střechou, která umožní rozprostření co největší plochy solárních panelů, a tedy vytvoření energetických přebytků.

snohetta-brattorkaia4

Interiér budovy

Foto: Snøhetta

V praxi to znamená, že energeticky soběstačná města, která chtějí dát navždy sbohem energii získávané z neobnovitelných zdrojů, nesmí být příliš vysoká, ale spíše zabírat větší rozlohu. Střechy budov musí mít velkou plochu a být natočeny směrem ke slunci. Pro získávání energie tímto způsobem však není výstavba nových budov nutností.

V některých případech budou stačit i rekonstrukce, což dokázalo studio Snøhetta u dalších projektů, mezi kterými byla přestavba střední Montessori školy ve městě Drøbak, rekonstrukce domu Harvard House Zero či přeměna dvou kancelářských budov ve městě Kjørbo na Powerhouse.

snohetta-brattorkaia8

Detail interiéru

Foto: Snøhetta

snohetta-brattorkaia7

Výhled z kanceláří

Foto: Snøhetta

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.