Rocket Lab bude po vzoru SpaceX znovu používat své rakety. Chytat je chce ve vzduchu helikoptérou

Raketa Electron od Rocket Lab při startu

Foto: Rocket Lab

Vesmírný průmysl je notoricky známý pro své vysoké vstupní náklady, ale i tento fakt se postupně mění. Svůj podíl na tom má i novozélandský startup Rocket Lab, který se už nyní může pyšnit jednimi z nejlevnějších vesmírných nosičů vůbec. Nyní z nich ale chce netradiční metodou udělat znovupoužitelné rakety.

Systém záchrany raket Electron zahrnuje lodě, padáky i helikoptéry. Poté, co by raketa vypustila na oběžnou dráhu svůj náklad, její první stupeň by se začal vracet zpět k Zemi a pomocí systému padáků razentně zpomalil. Z lodě poblíž by mezitím odstartovala helikoptéra, za letu raketu i s padáky chytila a přinesla ji zpět na loď.

Generální ředitel Rocket Lab Peter Beck chce tímto způsobem ušetřit. Electron nebude při podobném manévru dělat vstupní nebo přistávací zážehy prvního stupně, které provádí například SpaceX. Jednak tím ušetří na palivu a navíc nejsou jeho menší rakety stavěné, aby dokázaly takovým způsobem přistát.

Jako druhý důvod, proč chce Rocket Lab rakety zachycovat, Beck zmínil možnost větší frekvence letů, která je potřeba z důvodu větší poptávky na vynášení malých satelitů. Pro TechCrunch pak šéf novozélandského startupu dodal, že největší výzvou bude raketu dostatečně zpomalit, samotné chycení rakety už by dle jeho soudu mělo být lehčí částí celého procesu.

Raketa Electron jakožto vlajková loď Rocket Labu zatím podnikla sedm letů. Na osmý let vývojáři chtějí vylepšit systém senzorů, aby získali ještě více dat. Na desátý let, který by se měl uskutečnit ještě letos, je v plánu nekontrolovaný pád rakety do oceánu. Až poté budou moci přistoupit k záchraně rakety jako celku.

vega-rocket-launchpad-esa

Přečtěte si takéČeská vlajka poletí do vesmíru. Brněnští SAB Aerospace dokončili nový nosič satelitů pro raketu Vega

Výhodou Rocket Labu oproti jiným vesmírným firmám jsou rozměry její rakety Electron, které dovolí snadnější zpomalení při vstupu do atmosféry. Na výšku měří pouhých 17 metrů, váží 12,5 tuny a na nízkou oběžnou dráhu obvykle vynáší jen menší satelity o maximální hmotnosti 225 kilogramů. Cílem firmy je postupně snížit cenu za jeden start na 5 milionů dolarů. Pro srovnání start Falconu 9 od SpaceX stojí o jeden řád více.

První let Rocket Lab provedl ze svého novozélandského komplexu teprve v polovině roku 2017, první úspěšný let v lednu 2018 a po necelém roce už vynášel i satelity pro americkou NASA. Poslední let Rocket Lab úspěšně absolvoval 29. června a celkově má již na kontě přes třicet vynesených satelitů. Aktuálně firma buduje i druhý komplex ve Spojených státech.

spacex-booster-landing

Synchronní přistává dvou boosterů z rakety Falcon Heavy od SpaceX

Foto: SpaceX

Firma přitom vznikla mnohem dříve, už v roce 2006, a nejprve provozovala lety, během kterých se raketa nedostala na oběžnou dráhu. Ve čtyřech investičních kolech podle serveru CrunchBase už získala od investorů přes 215 milionů dolarů, v přepočtu 5 miliard korun (částky u dvou z nich zveřejněny nebyly).

Falcon používal padáky v roce 2010

I jeden z největších hráčů současného vesmírného odvětví, SpaceX Elona Muska, ve svých začátcích experimentoval se stejným prvkem na prvních stupních raket Falcon 9, když vyvíjel svou technologii znovupoužitelnost raket. Po dvou selháních padáků v roce 2010 je však opustil a zaměřil se na použití přistávacích zážehů pro zpomalení rakety, u něhož zůstal dodnes.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.