Příběh českého Frusacku asi není potřeba příliš dlouze představovat. O znovupoužitelném sáčku na nákup ovoce a zeleniny, který funguje jako náhrada běžných mikrotenových pytlíků, nejspíš většina z vás už někdy slyšela. A aby taky ne. Inovativní produkt z Česka obletěl nejen celou naši zemi, ale i velkou část Evropy a mnoho dalších zemí světa.

Frusack dokázal zaujmout, ačkoliv vznikal v době, kdy ekologická hnutí byla stále ještě ve svých začátcích a dopad našeho chování na životní prostředí se zdaleka tolik nediskutoval. Hana Fořtová s Terezou Dvořákovou, které s originálním řešením před více než třemi lety přišly, se dnes těší z již více než čtvrt milionu prodaných sáčků a po úspěchu v Evropě nyní plánují dobýt americký trh.

Psal se rok 2015 a Hanka Fořtová, jedna ze dvou zakladatelek Frusacku, si jako čerstvá matka začala uvědomovat, jak bezohledné k životnímu prostředí je používání mikrotenových sáčků. To ji přimělo, aby našla vlastní alternativu, kterých tehdy příliš nebylo. Se svým nápadem seznámila i kamarádku a spolužačku z medicíny, Terezu Dvořákovou, a na projektu začaly pracovat společně.

Zanedlouho vytvořili Frusack, který je vyroben z materiálu na bázi kukuřičného škrobu, a k jeho výrobě se používá bioplast PLA bez jakýchkoliv aditiv. Výrobce speciálního vlákna, které tvoří jeho základ, je přitom na světě jen jeden, ve Švýcarsku. Zásadní rozdíl Frusacku oproti běžným mikrotenovým sáčkům je v tom, že se dá používat opakovaně. Odpad tedy není produkován při jeho používání, ale ani na jeho konci, protože sáček se dokáže zcela přirozeně rozložit v průmyslové kompostárně.

Na příběhu Frusacku je bezesporu zajímavé, že Hanka i Tereza, jimž je oběma 28 let, vlastně začínaly podnikat bez jakékoliv zkušenosti s vlastním byznysem, ale dokonce ani běžným zaměstnáním. Během studia medicíny pracovaly jako dobrovolnice pro organizaci IFMSA, která je v současné době druhou největší studentskou organizací na světě. V ní působily ve výkonné radě za Českou republiku.

Díky tomu sice získaly cenné zkušenosti s řízením lidí a organizací projektů, za běžnou pracovní zkušenost to však samy nepovažují. „Měly jsme za sebou nějakou pracovní zkušenost, ale vůbec jsme nevěděly, jak to chodí v normální firmě,“ vzpomíná o tři měsíce starší Tereza.

„Tenkrát jsme nejprve uvažovaly tak, jak by asi přemýšlela většina lidí. Věděly jsme, že nejjednodušší by bylo, objednat z Číny tenký barevný polyester, nechat si dovézt sáčky a prodávat hezký a designový produkt,“ vysvětluje Tereza.

„Jak jsme se ale touto problematikou začaly hlouběji zajímat, uvědomily jsme si, že to nedává smysl. Zůstávala by po nás obrovská uhlíková stopa, což by v našem případě absolutně nedávalo smysl,“ dodává Hanka.

Etická výroba v Čechách

Mladé medičky se proto začaly poohlížet po možné alternativě, když narazily právě na ekologický materiál PLA, o kterém do té doby slyšely jen zběžně. „O materiálu jsme předtím věděly opravdu málo. Neměly jsme k tomu adekvátní vzdělání, ale přišlo nám to jako fajn volba, protože neprodukuje žádný odpad,“ říká Hanka.

Rok a půl potom trvalo shánění dodavatele, šití materiálu a testování různých verzí produktu, než konečně vznikla ta finální. Frusack aktuálně vzniká v České republice, ze Švýcarska se pouze dováží speciální vlákno pro jeho výrobu. A ačkoliv se sáčky prodávají i v dalších evropských zemích, zakladatelky zatím výrobu z Čech přesouvat neplánují.

Od etického způsobu výroby se také odvíjí konečná cena produktu, která se na první pohled pro někoho může zdát vyšší. „Bavíme se o české švadleně, která pracuje v solidních podmínkách za normální plat, takže se samozřejmě nedostaneme na cenu, za kterou vyrábí velké módní řetězce svůj textil,“ vysvětluje Tereza s tím, že vlastně takovou ambici – dostat se na co nejnižší cenu – ani ve Frusacku nemají.

Začátky v neekologické době

Když se Frusack začal poprvé prodávat, panovala nejen v Česku doba, kdy ekologické smýšlení ještě nemělo příliš velkou váhu. Šlo tedy o produkt, který neměl na trhu žádnou obdobu a nebylo tak zcela jisté, jak na něho lidé zareagují. Úplně ze začátku zakladatelky financovaly celý projekt z vlastních zdrojů, když se ale produkt začal rozvíjet, bylo třeba začít hledat investora, který by přispěl k výrobě prvních znovupoužitelných sáčků.

„Poprvé jsme produkt představily na Prague Design Weeku, kde jsme chtěly zjistit, jestli se lidem naše myšlenka vůbec líbí,“ vzpomíná na první veřejné krůčky Tereza. Zjištění bylo rychlé. Právě na této akci mladé spoluzakladatelky narazily na svého budoucího investora, českého podnikatele Martina Stránského, který je známý například pro své investice do kryptoměn.

Frusack tak získal počáteční investici, kterou se navíc Hana s Terezou rozhodly podpořit crowdfundingovou kampaní na Hithitu. Ta nakonec předčila i jejich očekávání a zafinancovala spuštění výroby.

Od fanoušků na Hithitu Frusack získal téměř 650 tisíc korun, přitom původně plánovaný cíl bylo pouze 150 tisíc korun. Martin Stránský, šéf firmy WBTCB, přiložil dalších 500 tisíc korun, za což získal 45% podíl v nově vzniklé firmě. Zbylých 55 procent patří napůl oběma spoluzakladatelkám. Celkem tak zatím Frusack spolkl včetně bankovního úvěru přes 6 milionů korun.

Velkou součástí začínajícího podnikání pak bylo mimo jiné i vzdělávání lidí v oblasti ekologie. Spousta z nich si neuměla moc dobře představit, k čemu by Frusack vlastně mohl být užitečný, a ani se o ochranu životního prostředí příliš nezajímala.

„Lidi jsme musely samy vzdělávat. Věděly jsme, že naše začátky stojí na tom, jak produkt odkomunikujeme. První dva roky naší existence povědomí o ekologii velké nebylo, takže jsme na prodejních akcích samy vysvětlovaly, o co vlastně jde,“ vysvětluje Hanka a Tereza dodává: „Důležitou roli pro nás v začátcích hrála média, která nám poskytovala prostor pro představení produktu i vysvětlení, což by nám běžná reklama neumožnila.“

Sáčky pro všechny

Nejvýraznější kategorií zákazníků Frusacku jsou v současné době zejména matky v domácnosti, které ve velké míře přemýšlí o tom, jak nejlépe pečovat o domácnost, a chtějí nabídnout nejen svým dětem to nejlepší. Podle zakladatelek ale zákaznický segment není zase tak výrazně specifický.

„Statistiky z e-shopu ukazují, že výrazné je celé věkové rozmezí od 15 až do 75 let. Na prodejních akcích nás dokonce překvapilo, že Frusack nakupovala spíš starší skupina zákazníků,“ říká Hanka.

Důležitou kategorií jsou ale bezesporu lidé, kteří přemýšlí o svém životním stylu. Často se jedná i o mladší věkové kategorie a studenty, kteří sice nemají tolik peněz, ale produkt si rádi koupí, aby podpořili dobrou myšlenku.

Od e-shopu až po prodejní automaty

Aktuálně mohou zájemci Frusack zakoupit několika různými způsoby. Kromě oficiálního e-shopu Frusacku, který funguje už přes dva roky, je dostupný také v dalších internetových obchodech, jako je Košík.cz, Rohlík.cz nebo e-shopu s ekologickými produkty Econea. Od léta 2018 lze sáčky sehnat také ve více než 200 kamenných prodejnách v Česku a na Slovensku, mezi které patří různé obchody se zdravou výživou jako třeba Country Life.

Už brzy by se však Frusack mohl dostat i do větších obchodů a supermarketů. „Zatím ještě nemůžeme jmenovat, ale už delší dobu jednáme s jedním z velkých českých supermarketů, kde by mělo být možné Frusack v nejbližší době zakoupit taky,“ prozradila Tereza.

Čerstvou novinkou, která funguje teprve od letošního července, jsou prodejní automaty s názvem Zero Hero Mat. Skrze ně mohou zákazníci nakoupit jak Frusack, tak i další ekologické produkty jiných značek pro každodenní použití. Název automatu přitom vychází z jednoduchého složení slov „zero waste“, tedy životní styl, ve kterém člověk neprodukuje zbytečný odpad, a „hero“ jako hrdina, který se každý den snaží dělat něco pro životní prostředí a nepoužívat zbytečně plast.

„S myšlenkou automatů jsme si pohrávaly už předtím, protože jsme s řetězci řešily, jak sáčky nabídnout zákazníkům na prodejně, aby je nemohli ukrást. Náš známý si potom objednal dva automaty z Číny s tím, že v nich bude prodávat sushi a saláty v plastu, ale tenhle projekt mu nevyšel. Nabídl je nám a asi o měsíc později jsme už měly automaty umístěné,“ říká Hanka.

„Máme z toho radost, protože jsme vlastně zachránily automaty, které tady měly prodávat plasty,“ usmívá se Tereza.

Samotný prodej ale není to jediné, k čemu automaty na veřejnosti slouží. Oba jsou opatřeny větším LCD displejem, prostřednictvím kterého automat edukuje kolemjdoucí o tom, jaké produkty v něm najdou i jaké mají využití. Kromě toho také narážejí na globální problém s plastovým odpadem a učí lidi, jak se sami mohou podílet na ochraně životního prostředí.

„Cílem našich automatů je nabídnout zákazníkům spektrum produktů, kterými mohou v běžném životě nahradit ty plastové. Primárně je tam Frusack, ale i další produkty jako brčka ze slámy nebo bavlněné obaly s voskem, které se používají místo potravinářské folie,“ vysvětluje Tereza.

Do automatů si Hanka s Terezou vybírají pouze české nebo evropské značky, které mají etickou produkci a jejich výrobky odpovídají požadovaným standardům.

Aktuálně se oba automaty nachází v Praze, z nichž jeden je v Obchodním domě Máj na Národní třídě a druhý na Náměstí republiky v OD Kotva. Podle reakcí nadšených zákazníků to však vypadá, že do budoucna se automaty rozšíří také do dalších českých měst. Zatím připadá v úvahu třeba Brno nebo Ostrava, ale samozřejmě se to bude týkat i zahraničí.

„Hned, jak jsme to oznámili na sociálních sítích, nám lidé sami psali, kdy bude Zero Hero Mat i v dalších českých městech. Máme radost, že je o ně zájem,“ dodává Tereza.

Frusack míří do Ameriky

S Frusackem se během loňského roku seznámily také další země Evropy, konkrétně Norsko, Finsko, Německo, Rakousko a Španělsko. Obyvatelé těchto zemí mohou nakupovat jak v internetových e-shopech, tak i v kamenných prodejnách, které postupně přibývají. Pro celou Evropu jsou ale Frusacky dostupné i přes Amazon nebo známý e-shop s kreativními potřebami a výrobky Etsy.

Skromné nejsou ani další plány do budoucna. Jednání Frusacku s novým strategickým partnerem ve Spojených státech by mělo v blízké době přivést ekologické sáčky i do velkých amerických řetězců Wholefoods a Sprouts. „Dává nám smysl celková filozofie Wholefoods, protože se ve velké míře soustředí na ekologii. Zatím to nechceme zakřiknout, ale Frusack by tam mohl být v rámci několika měsíců,“ popisuje plány Hanka.

Ačkoliv se Frusack poslední dobou těší četným úspěchům, zajímavé je, že firemní tým v současné době tvoří pouze čtyři stálí zaměstnanci. Menší tým na poloviční pracovní poměr potom zajišťuje chod sociálních sítí pro komunikaci se zákazníky a fanoušky.

I přes malý tým a značné zpoždění v rozvoji celého byznysu kvůli vývoji nového produktu se však v loňském roce podařilo Frusacku vygenerovat obrat ve výši 8 milionů korun, což představovalo více než trojnásobný meziroční růst. To zároveň firmu pomohlo dostat do černých čísel, ve kterých chtějí zakladatelky logicky setrvat. A tak plánují celý byznys ještě více rozjet.

„Loni jsme se většinu roku soustředili na vývoj nového produktu, kterým je vlastně Frusack s větší nosností. Je větší, vyrobený z pleteniny a materiál má trochu větší oka. Tomu jsme věnovali většinu úsilí i peněz, ale teď se chceme soustředit hlavně na rozvoj byznysu,“ vysvětluje Tereza nejbližší plány.

Pokud nyní úspěšně dopadne jednání s českým zastoupením supermarketu, rovnou by mělo dojít i na rozšíření do jeho celoevropského prostoru. I z toho důvodu plánují Hanka s Terezou v nejbližší době možnost další investice, kterou by použily především pro navýšení výroby a její optimalizaci.