Velký domácí úspěch. Marhoulovo Nabarvené ptáče je po 25 letech první český film v soutěži festivalu v Benátkách

Režisér Václav Marhoul při natáčení filmu Nabarvené ptáče

Foto: Jakub Čech

Dominantní proud filmové distribuce lze rozdělit do dvou základních proudů, kinodistribuce a filmové festivaly. Na těch se většinou objevují umělecky ambicióznější filmy s nižším komerčním potenciálem, ale zvyšující prestiž jejich tvůrců i kinematografie dané země. Hlavními festivaly v celosvětovém měřítku jsou Cannes, Benátky a Berlín. Právě do Benátek se do hlavní soutěže pokusil dostat Václav Marhoul s filmem Nabarvené ptáče a podařilo se mu to – v české kinematografii poprvé za 25 let.

Benátský filmový festival, založený v roce 1932, je nejstarší probíhající soutěžní přehlídka filmů na světě. Soutěž je hlavní sekcí celého programu a už jen dostat se do ní je velký úspěch, jelikož sdružuje ty nejoceňovanější filmaře a jejich ambiciózní projekty. Méně známým filmům pak pochopitelně poskytuje také větší viditelnost na trhu a podstatně zvýšené šance pro mezinárodní distribuci na dalších festivalech i v kinech.

Benátský filmový festival je součástí benátského bienále, jedné z hlavních světových výstav současného umění. Filmy nominované do hlavní soutěže se ucházejí o celkem šest klasických a dvě zvláštní ceny, přičemž tou nejvýznamnější je Zlatý lev za nejlepší film následovaný Velkou cenou poroty. Nejlepší režisér pak dostává Stříbrného lva, nejlepší herec/herečka cenu Coppa Volpi, scénář a technické kategorie zaštiťuje Zlatá Osella a jeden nebo dva filmy mohou dostat také Zvláštní cenu poroty.

nabarvene-ptace-harvey-keitel

Harvey Keitel ve filmu Nabarvené ptáče

Foto: Jakub Čech

Kromě samostatně vysoké hodnoty bývá hlavní soutěž festivalu v Benátkách považována také za předvoj Oscarů. V minulých letech v ní uspěly filmy jako Roma, Favoritka nebo Tvář vody, z nichž všechny poté získaly také alespoň jednu cenu Akademie. Mezi oceněnými i nominovanými se obecně objevují ty nejvýznamnější filmy a tvůrci, kteří se později v mnoha případech stali vlivnou součástí dějin kinematografie.

Marhoul porazil Scorseseho i Eastwooda

Václav Marhoul přitom prozatím patří mezi méně známé české filmaře a působí hlavně jako ředitel Filmového studia Barrandov, největšího v Česku. Režíroval dosud pouze dva celovečerní filmy, Mazaného Filipa v roce 2003 a Tobruk v roce 2008. Práva na zfilmování románu amerického spisovatele polského původu Jerzyho Kosińského, Nabarvené ptáče, získal v roce 2010. O tři roky později pak v Cannes obdržel zvláštní uznání poroty Ceny Krzysztofa Kieslowského za nejlepší scénář vzniklý adaptací románu.

Nabarvené ptáče je přinejmenším v současném českém filmu velice ojedinělý projekt, jelikož se má jednat o poměrně nedivácké, dlouhé a pomalé dílo natočené na černobílý filmový materiál. Sám režisér ho popsal slovy: „Je dlouhý, těžký, kontroverzní, černobílý, velmi drahý a moc se v něm nemluví.“ Tento popis lze pravděpodobně použít také jako výčet důvodů, proč práce na něm trvaly skoro deset let.

nabarvene-ptace-stellan-skarsgard

Stellan Skarsgård ve filmu Nabarvené ptáče

Foto: Jan Dobrovský

Příběh románu i filmu popisuje putování malého židovského chlapce Evropou za druhé světové války. Jeho pronásledovaní rodiče ho svěří do péče starší ženě, ta ale zanedlouho zemře a chlapec zůstává sám. Prochází venkovem, bojuje o přežití a stává se při tom svědkem i obětí nezměrné brutality pověrčivých poddaných a bezohledných ruských a německých vojáků.

Režisérovi šlo hlavně o co možná nejpřesnější ztvárnění atmosféry knižní předlohy, která má daleko k populární beletrii a spíše se dá označit za umělecké podobenství. Marhoulovo pojetí scénáře se líbilo dědicům Kosińského vlastnícím autorská práva a rozhodli se je tak předat téměř neznámému tvůrci ze střední Evropy na úkor obrovských jmen jako Martin Scorsese a Clint Eastwood, kteří o zfilmování měli také zájem.

Třetí nejdražší český film všech dob

Kromě režiséra má na estetice Ptáčete největší podíl kameraman Vladimír Smutný, který točil na černobílý 35mm negativ v epickém širokoúhlém formátu Cinemascope. Smutný je držitelem sedmi Českých lvů za kameru a do jeho filmografie patří například Kolja, Tmavomodrý svět, Tobruk a Po strništi bos.

„Nikdy jsme se s Vláďou nedohadovali tolik jako na tomto projektu. Nikdy. Ale také jsme se jeden druhému nikdy tolik neomlouvali. Kamera v Ptáčeti je ale kamera jeho života, bez přehánění,“ uvedl Marhoul.

Tvůrci svoje ambice nemuseli omezovat většími kompromisy, což je v domácím kontextu další zásadní bod, obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že se jedná o třetí nejdražší český film všech dob. Konkrétní rozpočet činí 175 milionů korun a překračuje ho jen Bathory Juraje Jakubiska se 300 miliony a historický film Petra Jákla Jan Žižka se 400 miliony. Žižka je přitom dalším obrovským projektem, který letos po mnoha letech práce také konečně blíží dokončení.

V případě obou dražších filmů se ovšem jedná spíše o komerčnější projekty a Nabarvené ptáče má blíže například k černobílé epické historické trilogii Františka Vláčila z 60. let, jejíž části v čele s Markétou Lazarovou bývají považovány za jedny z nejlepších počinů domácí kinematografie.

creditas-richee-app1

Přečtěte si takéKamil Rataj z Creditas: Aplikace Richee byla experiment. Dnes z ní lidé ovládají 20 tisíc účtů ve 13 bankách

Nad oceněným scénářem k Ptáčeti Marhoul prý přemýšlel už v době, kdy točil svůj druhý film Tobruk, a investice úsilí se mu zjevně vyplatila. Kromě úspěchu v Cannes totiž k jeho projektu přilákal také několik věhlasných hereckých jmen jako Stellan Skarsgård, Harvey Keitel a Julian Sands. Ti se v minulosti objevili v mainstreamových filmech jako Avengers, Dannyho parťáci a Hanebný pancharti. Keitel je ostatně jedním z Tarantinových dvorních herců.

Hlavní roli židovského chlapce ztvárnil debutující Petr Kotlár a po jeho boku na plátně uvidíme samozřejmě také mnoho českých herců jako Pavla Kříže, Michaelu Doležalovou, Zdeňka Pecha, Jitku Čvančarovou, Radima Fialu a další.

nabarvene-ptace-vaclav-marhoul-harvey-keitel

Václav Marhoul a Harvey Keitel při natáčení filmu Nabarvené ptáče

Foto: Jan Dobrovský

Český film vyhrál hlavní cenu Benátského festivalu pouze jednou – v roce 1947 se to podařilo Siréně od Karla Steklého, filmu už ovlivněném komunistickou rétorikou. Do hlavní soutěže se naposledy dostal Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina od Jiřího Menzela v roce 1994 a předtím se tam primárně české filmové projekty objevovaly relativně pravidelně.

V hlavní soutěži letošního ročníku Benátek se Nabarvené ptáče objevilo po boku filmů jako J’Accuse Romana Polanského, The Laundromat Stevena Soderbergha, Marriage Story od Noaha Baumbacha, velkého jména nezávislého filmu, a Ad Astra Jamese Graye, ambiciózního sci-fi s Bradem Pittem. Na festivalu pak nebude jediným zástupcem domácí kinematografie.

marek-rosa-goodai

Přečtěte si takéČeské GoodAI a Nemocnice Na Bulovce vyvíjí umělou inteligenci pro prevenci vzniku proleženin u pacientů

Do experimentální sekce Orizzonti se dostal krátký animovaný film Sh_t Happens Michaely Mihályiové a Davida Štumpfa a před oficiálním zahájením festivalu bude promítnuta restaurované verze Extáze od Gustava Machatého, která zde nahotou na plátně způsobila malé pozdvižení při uvedení v roce 1934.

Kromě prestižních cen se bude Nabarvené ptáče v Benátkách ucházet také o další mezinárodní distribuci, ta česká je ale už vyjednaná. Na největší domácí filmovou událost minimálně posledních let se budou moci diváci v kinech podívat od 12. září a o týden později se budou moci připojit také lidé na Slovensku. V té samé době se Marhoulův opus magnum představí také publiku Mezinárodního filmového festivalu v Torontu v rámci sekce Special Presentations.

nabarvene-ptace-barry-pepper

Barry Pepper ve filmu Nabarvené ptáče

Foto: Jan Dobrovský

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.