I tak malá země jako Česká republika si po včerejšku může připsat další úspěch na poli vesmírného průmyslu. Do vesmíru totiž odstartovala z ruského kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2-1b, která kromě jiného nesla teprve druhý čistě český cubesat (miniaturní satelit) zvaný Lucky-7.

Tento počin měla nejprve na svědomí ČVUT, později ho převzala společnost SkyFox Labs, respektive vývojáři Jaroslav Laifr a Pavel Kovář. Lucky-7 váží pouze půl druhého kila a je to krychle o hraně 11,3 centimetru. Pět stran ze šesti je pokryto solárními panely. Hlavním cílem mise bude otestovat komerční elektroniku upravenou pro dlouhodobé mise, například na Mars nebo Měsíc.

Cílem Lucky-7 je orbit o výšce zhruba 530 kilometrů, což je dostatečně vysoko pro běžný provoz, ale zároveň dostatečně nízko, aby do pětadvaceti let shořel v atmosféře, jak vyžaduje úmluva OSN.

Foto: SkyFox Labs

Lucky-7

Kvůli testům také bude prolétávat oblastmi se zvýšenou radiací, která pro zmíněnou elektroniku na dlouhých misích představuje největší nebezpečí. Kromě toho je satelit vybaven kamerou pro zachycení polární záře a senzory na sledování gama záření.

Před sedmou hodinou ráno raketa odstartovala a už po 14.00 vědci navázali s Lucky-7 kontakt. Prozatím družice funguje, jak má, na otestování všech senzorů však bude potřeba ještě několik dní.

Do vesmíru za třicet tisíc

Vývojáři si také mohou připsat jiné prvenství – celý cubesat vyvinuli dle vlastních slov s počáteční investicí pouhých 30 tisíc korun, čímž se Lucky-7 řadí mezi nejlevnější vesmírné mise na světě. Za tyto peníze původně Pavel Kovář vytvořil navigační přijímač pro družici, který v roce 2015 uvedl na trh, a jeho prodejem získal další peníze pro realizaci projektu. Lucky-7 tak vznikla bez podpory státu.

Na palubě Sojuzu byla i další družice s českou stopou. Socrat-R, který připravila Lomonosova univerzita v Moskvě, obsahuje detektory připravené na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) na ČVUT. Jejich cíl je ambiciózní – měly by vytvořit, jednoduše řečeno, meteoradar pro radiaci.

Na raketě byly desítky jiných družic, které se oddělovaly postupně z nosné konstrukce. Ruská meteorologická družice Meteor-M 2-2 byla primárním nákladem a sekundárními byly kromě Lucky-7 a Socrat-R více než tři desítky aparátů například z Velké Británie, Francie, Německa, Švédska či Spojených států.

Česká stopa na oběžné dráze

Lucky-7 není v historii první družicí s českou stopou. Toto prvenství si již v roce 1976 připsala sonda Magion 1. Již přes dva roky se ale drží na orbitu VZLUSat-1 vyvinutý Výzkumným a zkušebním leteckých ústavem ve spolupráci s českými univerzitami a firmami. Ta byla vynesena pro změnu indickou raketou PSLV, taktéž v rámci mezinárodní mise.