„Houstone, Orel přistál.“ Zažijte misi Apollo 11 v reálném čase včetně dobových videí a rádiové komunikace

Astronaut Edwin E. Aldrin Jr. po vstupu na Měsíc

Foto: NASA

Právě v těchto dnech si svět připomíná padesát let od historické mise Apolla 11, během které američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli jako první lidé na Měsíci. Během oněch devíti červencových dní roku 1969 by se však tito dva neobešli bez přímé podpory stovek lidí na Zemi.

Ještě podstatnější roli hrálo několik desítek inženýrů, kteří celou misi řídili z vesmírného střediska v americkém Houstonu a s posádkou ve složení Armstrong, Aldrin a Collins nepřetržitě komunikovali. Jakým způsobem pracovali, nyní poodhaluje nový projekt NASA, který dovolí misi Apollo 11 zažít v reálném čase.

Pod názvem Apollo 11 Real-Time Mission Experience před časem NASA spustila interaktivní web, který diváka zavede prakticky přímo do kontrolního střediska. Za doprovodu tisíců originálních fotek a desítek hodin dobových videí lze poslouchat i číst komunikaci mezi kontrolním střediskem a astronauty. To vše je sesynchronizováno do jedné časové osy, a tak jde o komplexní zážitek, během kterého lze pozorovat tuto legendární misi z několika úhlů pohledu.

screenzy-1563384326378

Řídící letu Eugene Kranz vlevo a jeho audio kanál a poloha v řídícím středisku vpravo

Foto: Apollo 11 Real-time Mission Experience

Vývoj projektu trval celé dva roky a na svědomí ho má softwarový vývojář Ben Feist a jeho spolupracovník Stephen Slater. Nejtěžšími fázemi bylo digitalizovat některé analogové pásky audia, které byly nahrány v různých rychlostech, a tak hrozilo, že nebude možné všechny materiály sesynchronizovat. Feist již v minulosti stejným způsobem zpracoval misi Apolla 17.

Celou stránku rámují údaje o uplynulém času mise nebo aktuální výšce či vzdálenosti modulu. K dispozici je také přehled nejdůležitějších momentů mise. Ve změti audia lze navíc najít i takové věci jako hlavního lékaře mise, který vyhrožoval, že do karantény dá celou loď USS Hornet poté, co vyzvedne astronauty z moře.

horizn_studios51

Přečtěte si takéOsmnáctiletá astronautka NASA navrhla zavazadla pro cestování budoucnosti. Podívejte se, jak vypadají

Rádiová komunikace je navíc rozdělena na jednotlivé inženýry v místnosti. Lze tak například zjistit, o čem si povídali ve stejný čas lékaři, odborníci na trajektorii letu nebo měsíční modul. Vše shrnuje také ikonický hlas Jacka Kinga, dlouhodobého komentátora NASA, který celou misi zprostředkoval pro veřejnost.

Celkem jde o 11 tisíc hodin audia, které NASA zpřístupnila už přibližně před rokem. Odhalují, jak týmově spolu celý pozemní personál komunikoval, a do detailu ukazují nejtěžší, ale i odlehčené momenty, kdy spolu astronauti vtipkují.

Tep 160 za minutu

Programový alarm!“ ozývá se Armstrong do rádia ve 102. hodině a 38. minutě mise, v kritické fázi, kdy jejich modul zvaný Orel sestupuje k Měsíci. „Alarm 1202,“ doplňuje Aldrin. „Co je to? Upřesněte nám programový alarm 1202,“ naléhá Armstrong na řídicí středisko.

Později se ukázalo, že palubní počítač dělal příliš úkonů najednou, dle nahrávek se navíc problém několikrát opakoval. Aldrin navíc musel v kritických fázích pilotovat modul manuálně, a když přistál, zbývalo mu palivo jen na 30 sekund letu. Biometrické senzory ukázaly, že v jednu chvíli tepalo Armstrongovo srdce 160krát za minutu, přitom měl jinak pověst člověka, který zvládal kritické situace na jedničku. A nakonec i tuhle zvládl.

s69-39601

Astronauti Duke, Lovell a Haise komunikující s posádkou Apolla 11 ze střediska v Hustonu. Lovell a Haise byli záložní astronauti pro tuto misi.

Foto: NASA

V časech dlouhého přeletu mezi Zemí a Měsícem jsou pak slyšet i odlehčené momenty celé mise, kdy astronauti vtipkují a hovoří o každodenních věcech. „Dáš si žvýkačku, Miku?“ ptá se Armstrong Collinse pouhou hodinu a šest minut po startu.

Z Houstonu se k astronautům dostávaly i zprávy ze světa, kterým v té době sami dominovali. „Západní Německo vyhlásilo pondělí jako Den Apolla, žáci v Bavorsku dostali den volna, Frankfurt instaluje televize na veřejných místech,“ znělo z kontrolního střediska třetí den po odletu ze Země v duchu příprav na živě přenášený vstup člověka na Měsíc. „Píše o vás i ruská Pravda, Neilovi tam říkají car,“ smáli se letečtí kontroloři.

Splněný slib prezidenta Kennedyho

Web Apollo 11 Real-Time Mission Experience nabízí i dění bezprostředně po přistání astronautů, vyzvednutí přistávacího modulu lodí USS Hornet a následný rozhovor na lodi s prezidentem Nixonem.

apollo11_buz

Buzz Aldrin na palubě Apolla 11 během obíhání kolem Země.

Foto: NASA

Mise Apolla 11 trvala 195 hodin 18 minut a 35 sekund. Na Měsíci lidé poprvé přistáli 20. července 1969 ve 20:17 UTC a splnili tak proklamaci prezidenta Kennedyho, který o osm let dříve prohlásil, že ještě v šedesátých letech by Spojené státy měly vyslat člověka na Měsíc a bezpečně ho dopravit zpět na Zemi.

Z Měsíce se Apollo 11 vrátilo s jednadvaceti kilogramy vzorků, jejichž části jsou dodnes testovány. O půl roku později, v listopadu 1969, následovali Armstronga, Aldrina a Collinse na Měsíci astronauti mise Apolla 12 a do roku 1972 ještě čtyři další mise programu Apollo.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.