Téměř 100 let. Tak dlouho spal sopečný ostrov Rajkoke, který je součástí velkého souostroví Kuril. Tento týden se však sopka na neobydleném oválném ostrůvku na sever od Japonska a na východ od ruského pobřeží probudila k životu. Její výbuch byl tak obrovský, že ho ve fascinujících snímcích zachytily fotoaparáty astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Neobydlený ostrov, který spolu s dalšími 55 vulkanickými ostrovy v rámci uskupení Kurilských ostrovů odděluje Ochotské moře a Tichý oceán, vybuchl 22. června. Z jeho 700 metrů širokého kráteru se vyvalil obří houbovitý oblak plný popele a sopečných plynů, který rychle stoupal vzhůru.

Popelový mrak nakonec vystoupal do výšky 13 až 17 kilometrů, prorazil mraky a mnoha satelitům a především astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici se naskytl fascinující pohled na to, co příroda dokáže. Erupci zachytily jak satelity na oběžné dráze, tak právě i fotoaparát astronautů.

Foto: NASA

Výbuch sopky Rajkoke zachycený z Mezinárodní vesmírné stanice

Druhý záběr již má na svědomí satelit Terra, který patří NASA. Na něm můžete vidět, jak hnědé sopečné sutiny prostupují mraky až do stratosféry. Naposledy byl podobný výbuch na Rajkoke, který najdeme mezi japonským ostrovem Hokkaidó a ruským poloostrovem Kamčatka, zaznamenám v roce 1924, předtím dokonce v roce 1778.

Třetí snímek pak představuje složený pohled z dat, které zachytila družice Suomi NPP a její zobrazovací radiometr VIIRS. Na něm je již vidět oblak o několik hodin později, jak je silnými větry roznesen nad Tichý oceán.

Satelity podobné sopečné výbuchy nesledují jen tak. Zejména ty, co prorazí až do stratosféry, která začíná zhruba 10 kilometrů nad zemským povrchem, totiž mohou ovlivnit letecký provoz. Jelikož se sopečný oblak skládá z kousků sopečného skla a kamení, mohou způsobit velký problém pro letící letadla. Podobné výbuchy pak mohou ovlivnit také lokální podnebí.

Foto: NASA

Satelitní snímek výbuchu sopky Rajkoke

Foto: NASA

Satelitní snímek pár hodin po výbuchu sopky Rajkoke