Nosorožce v přírodě monitorují GPS vysílače. Sigfox chce před pytláky ochránit tisíce zvířat

Na začátku 20. století žilo na světě zhruba půl milionu nosorožců. V současnosti jich je kolem 27 tisíc a tři druhy jsou kriticky ohrožené. V roce 2018 zemřel poslední samec nosorožce tuponosého severního a v Jihoafrické republice bylo pytláky zabito celkem 769 zvířat. Dvě přírodní rezervace v Zimbabwe a v Zambii proto už tři roky testují nový způsob ochrany nosorožců před pytláky – GPS vysílače instalované dovnitř jejich rohu.

Přírodní rezervace v Zimbabwe je obrovská a není tak jednoduché sledovat pohyb zvířat a hlídat, aby se příliš nepřibližovala k hranicím rezervace, kde je vysoké riziko jejich napadení. Klasické límce nebo kotníkové náramky s rádiovým vysílačem mohou nosorožcům překážet a navíc musí někdo přímo poslouchat s anténou. Sledovací kamery jsou drahé a energeticky náročné a totéž platí pro drony, kde je navíc musí někdo ovládat a mají jen omezený dolet.

Francouzská technologická společnost Sigfox, která staví bezdrátové sítě pro připojení nízkoenergetických zařízení, tak přišla s alternativou k těmto systémům v podobě malých vysílačů GPS signálu a rozšiřuje je prostřednictvím neziskové odnože Sigfox Foundation. Komunikace je založena právě na její síti, díky níž se poloha zvířat několikrát denně předává do systému.

Vysílače pak podle ředitele Sigfox Foundation Mariona Moreaua, jak prozradil pro magazín Fast Company, vytvářejí něco jako Google mapu nosorožců – je tedy snadné mít přehled o jejich poloze a pohybu. Jednak zařízení upozorní zaměstnance parku, když se některé ze zvířat blíží okrajům rezervace, a jednak je snadné zvířata lokalizovat při rutinní prohlídce.

earth-traveler

Přečtěte si takéStartup Earth Traveler představil ultralehký přívěs vyrobený z kuřecího peří a pryskyřice

Proces instalace vysílačů nicméně není úplně jednoduchý. Chovatel musí z vrtulníku nosorožce střelit uspávací šipkou, načež má veterinář chvíli času na to, aby zvířeti vyvrtal v rohu díru a instaloval necelé tři centimetry dlouhé zařízení. Po tomto procesu ale vysílač zůstane konstantně aktivní po dobu až tří let. Využívaná technologie má navíc ochranu, kterou není snadné prolomit, a riziko, že se k informacím o poloze nosorožců dostane někdo nepovolaný, je malé. Jeden vysílač vyjde na přibližně padesát dolarů.

sigfox-rhino-implant-min

Nasazení GPS vysílače do rohu nosorožce

V rámci tříletého testování prototypů jimi bylo v Zimbabwe osazeno celkem 49 bílých a černých nosorožců. Sigfox se letos v létě chystá na produkci ve velkém objemu a na webu HelloAsso, což je francouzská obdoba Kickstarteru, nyní probíhá kampaň pro nakoupení vysílačů pro program nazvaný Now Rhinos Speak (Nosorožci teď mluví), v rámci něhož chce francouzská firma osadit rohy tisíců nosorožců.

Dalším krokem Sigfoxu je snaha rozšířit použitelnost GPS vysílačů i na další živočišné druhy a pomoci tak s ochranou slonů, tygrů, lvů a dalších. Sigfox nicméně není jediný, kdo se snaží zvířata v divočině před pytláky chránit. Například Intel vytvořil zařízení, které v přírodních rezervacích odhaluje pytláky pomocí umělé inteligence. Zvířata by tak snad mohla mít v budoucnu i díky nejnovějším technologiím klidnější život.

Foto: Sigfox

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.