Ani Mars, ani Měsíc. NASA bude pomocí dronu hledat život na Saturnově měsíci Titan

Přistání dronu Dragonfly na měsíci Titan

Foto: NASA

Zatímco většina světového vesmírného bádání se v současné době točí okolo Marsu a Měsíce, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se v následující dekádách podívá blíže na úplně jiný objekt sluneční soustavy – ledový měsíc Titan, který jako jeden z největších obíhá okolo plynného giganta Saturnu.

Zkoumat ho bude rover, respektive spíše helikoptéra či dron, zvaný Dragonfly. Je to vůbec poprvé, co NASA použije ke zkoumání cizího tělesa sondu s rotory, díky nimž bude moci přelétávat z jedné lokace na druhou.

Jeho hlavní mise je nejspíš ta nejzajímavější, která ve zkoumání vesmíru může být – hledání známek života. Proto bude díky svým osmi rotorům zkoumat duny i krátery, ale také místní atmosféru. Pomůže mu v tom i čtyřikrát hustější atmosféra, než je ta zemská.

Díky velikosti i poloze Titanu o něm vědci hovoří jako o planetce podobné Zemi. Ostatně je to i těleso s převážně dusíkatou atmosférou, stejně jako Země. Jde v podstatě o zmrzlý svět, pod jehož povrchem by se ale mohl rozkládat gigantický oceán a tudíž možná i život.

Zajímavostí je, že na Titan dopadá přibližně jedno procento slunečního záření oproti Zemi, a tak Dragonfly nebudou moci pohánět standardní solární panely. Místo toho si tým inženýrů NASA pomůže takzvaným radioizotopovým termoelektrickým generátorem, neboli RTG. Ten předělává teplo do elektrické energie a v tomto případě bude zdrojem tepla radioaktivní plutonium.

Osm let letu, tříletá mise

Dle aktuálního plánu by se měl Dragonfly společně s nosnou raketou odlepit ze země v roce 2026 a přiletět na Titan o dlouhých osm let později. NASA přitom počítá jen s misí trvající necelé tři roky, během které by mohl uletět kolem Titanu až 160 kilometrů. Celý projekt má přijít americké daňové poplatníky až na jednu miliardu dolarů (21 miliard korun).

186_titan_carousel2

Měsíc Titan obíhající Saturn

Foto: NASA

Dragonfly byl vybrán v rámci programu NASA zvaného The New Frontiers, který již obsahuje například misi New Horizons směřující k Plutu, sondy Juno k Jupiteru nebo družici OSIRIS-REx k asteroidu Bennu.

Jezera, řeky i oblačnost

Přestože měsíc Titan nepatří k nejzmiňovanějším místům sluneční soustavy, astronomové o něm již ví nemalé penzum informací, protože byl objeven už v roce 1655. Je jen o trochu větší než planeta Merkur a také se jedná o druhý největší měsíc ve sluneční soustavy (Ganymed u Jupiteru je první).

Od Slunce je Titan přibližně desetkrát dále než Země, díky čemuž se teplota jeho povrchu pohybuje okolo -179 stupňů Celsia.

melown-maps2

Přečtěte si takéZakladatel Seznamu Lukačovič prodal své 3D mapy Melown. Kupcem je švédský technologický obr s firmou Leica

Co víc, kromě Země je Titan jediným místem ve sluneční soustavě, u něhož byla potvrzena existence kapalných ploch na povrchu. Jezera a řeky složené nejspíše z kapalného metanu a ethanu objevil nejdříve Hubbleův teleskop a později poznatky o nich rozšířila sonda Cassini. Ta zkoumala okolí Saturnu mezi lety 1997 a 2017.

2255px-titans_ly_of_lakes

Jezera na severním pólu Titanu

Foto: NASA/JPL-Caltech/ASI/USGS

V roce 2007 objevila například největší doposud známé jezero na Titanu, Kraken Mare, které je větší než pozemské Kaspické moře. Potvrdila také existenci systému řek a jezer na severním pólu Titanu. Je také známo, že Titan má oblačnost a déšť a také duny, které jsou podobné těm písečným na Zemi.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.