Švédská firma Sandvik vyrobila pomocí 3D tisku z titanu a oceli nerozbitnou elektrickou kytaru

Rocková hudba je v současnosti stále velmi populární, ale vrcholy žebříčků poslouchanosti okupují jiné žánry. V době dlouhodobého poklesu prodejů nosičů se nicméně hlavním příjmem hudebních aktů stávají živá vystoupení a v těch má rock oproti žánrům jako hip-hop nebo pop přirozenou výhodu – návštěvníci koncertu mohou přímo sledovat vznik každého jednotlivého tónu, jak energie z těla muzikanta přechází do nástroje a z něj pak přes zvukovou aparaturu k publiku.

Se specifickou energií rockových koncertů je spojen malý rituál, kdy kytarista v návalu emocí a energie začne svým nástrojem bít o reproduktory, zem a vše kolem, což jeho nástroj naprostou většinou nepřežije. Pro milovníky hudby je sledovat tříštící se hudební nástroj na jednu stranu frustrující zkušenost, na druhou stranu dává koncertu auru neopakovatelného zážitku.

Elektrická kytara může mít status pouhého nástroje, který zprostředkovává energii hudebníka, často s ním ale prošla dlouhým časovým úsekem a mnoha významnými událostmi, může mít tedy status až jakéhosi mýtického artefaktu. V takovém případě by její rozbití bylo pravděpodobně neakceptovatelné.

Tuto zvláštní a několik desetiletí ustálenou dynamiku se nyní rozhodla technologicky inovativním způsobem rozvířit švédská firma Sandvik, když představila téměř nerozbitnou elektrickou kytaru. Ta svou charakteristickou vlastnost získala díky materiálům, ze kterých je vyrobeno její tělo a krk – oceli a titanu. I přes celokovovou konstrukci je ale lehká a dobře hratelná, protože její tělo s desítkami výřezů a děr připomíná spíše hustou kostru než konvenční akustickou komoru jako u většiny kytar a také samotný krk je dutý a jeho pevnost zajišťují přesně navržená žebra a výztuže.

Lehká kytara vytisknutá z titanu demonstruje možnosti moderní výroby

Sandvik standardně nevyrábí hudební nástroje, ale zaměřuje se na technologie pro výrobu obráběcích nástrojů a práci s materiály. Nerozbitná kytara má demonstrovat know-how firmy jednak v oblasti designu materiálově úsporných, ale pevných struktur a hlavně aditivních technologií, tedy 3D tisku. Strukturálně komplexní tělo kytary předvádí možnosti tisku využívajícího laser a titanový prášek, který je po vrstvách tenkých jako lidský vlas schopen vytvořit tvary nedosažitelné klasickým obráběním a ke všemu v minimálním množství.

Výsledná kytara je pevná nejen díky použitým materiálům, ale také právě díky strukturálnímu designu, který do určité míry pohltí energii z nárazu. Navíc takto navržené tělo vyžaduje mnohem méně materiálu a výroba přidáváním místo ubírání materiálu neprodukuje prakticky žádný odpad, tento způsob výroby má tedy i zjevný ekologický aspekt.

Sandvik guitar 2

Z hlediska práce se strukturou byl podobný přístup využit při frézování krku kytary, který je v některých místech pouhý jeden milimetr tenký, aniž by u nich bylo nebezpečí nedostatečné pevnosti. To umožnil sofistikovaný software firmy. Krk byl následně zpevněn zvláštním typem tzv. hyper-duplex oceli vyvinuté přímo v Sandviku, jež poskytuje nejvyšší pevnost na světě vzhledem ke své váze.

Jelikož se jedná o hudební nástroj, důležitým aspektem je také jeho znění a způsob hraní, jaký umožňuje. Proto Sandvik spolupracoval se slavným švédským metalovým hudebníkem Yngwie Malmsteenem, magazínem Time považovaného za jednoho z deseti nejlepších kytaristů na světě, a využil znalostí Andyho Holta ze společnosti Drewman Guitars. Výsledný nástroj byl tedy navržen tak, aby splnil hráčské požadavky kytarového virtuóza a také jeho destruktivní pódiovou show – Malmsteen je mimo jiné známý tím, že na koncertech za svou kariéru rozbil desítky kytar.

boston-dynamics-robot-spotmini-truck

Přečtěte si takéPsí roboti od Boston Dynamics hravě utáhnou i náklaďák. Brzy se mají dostat do prodeje

Proces designu kytary zahrnoval nejen samotné návrhy struktury a způsobu výroby jejích různých částí, ale také virtuální a reálné crash testy. Při nich byl nástroj podroben softwaru využívanému pro testování aut a jeho fyzická podoba pak mnoha úderům o dřevěná prkna, křesla a kytarové zesilovače. Ultimátní test odolnosti titanové kytary ale zůstal na Malmsteenovi a je zachycen na videu z koncertu, kde hudebník s kytarou mlátí o makety reproduktorů, reálný kytarový odposlech, vyvýšení pódia pro bicí a nakonec ji vyhodí do vzduchu.

Yngwie Malmsteen

Yngwie Malmsteen

Kytara po žádném z těchto výbuchů energie nejeví známky poškození a po jejím dopadu na pódium ji hudebník zvedne a pokračuje ve zběsilém hraní. Jeho destruktivní vystoupení ale za sebou přesto nechalo padlé a zachovalo si v tomto ohledu auru ojedinělého zážitku – padlým se jen nestal hudební nástroj, ale maketa reproduktoru a prkna pódia pro bicí.

Jak už bylo zmíněno, nerozbitná elektrická kytara není částí produktové nabídky společnosti Sandvik, ale její marketingové, respektive komunikační kampaně. Ta nese název „Let’s create“ a kytaře v ní předchází projekt skleněného labyrintu, kterým projíždí autonomní 38tunový důlní stroj firmy.

Foto: Sandvik

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

CzechCrunch Express

Nenechte si utéct zásadní zprávy!

Přihlašte se k pravidelnému odběru novinek ze světa technologií a startupů.