OSN podpoří stavbu plovoucího města pro 10 tisíc obyvatel. Má být soběstačné a odolat přírodním katastrofám

Globální klimatické změny probíhají a významným způsobem ovlivňují ekosystémy po celém světě. Jedním z problémů jsou zvyšující se hladiny moří a oceánů, čehož následkem může být zatopení mnoha pobřežních oblastí. Dalším, ještě vlivnějším důsledkem, je nárůst počtu extrémních meteorologických jevů jako hurikánů a povodní. Nejdůležitější reakcí na tyto problémy je snažit se zamezit dalším klimatickým změnám, podstatná jsou ale také řešení už nevyhnutelných fenoménů. Jedno takové nyní v podobě konceptu plovoucího města odhalilo OSN.

Idea plovoucího města se už v minulosti objevila i mimo stránky vědeckofantastické literatury, nebyla však brána příliš seriózně jako reálně proveditelný projekt. To se změnilo ve středu, kdy proběhlo setkání OSN, na němž skupina inženýrů, architektů a stavařů představila koncept finančně dostupného plovoucího města. Výkonná ředitelka UN-Habitat (Program OSN pro lidská sídla), Maimunah Mohd Sharif, řekla, že OSN projekt firmy Oceanix podpoří a dopomůže k jeho úspěšnému dokončení.

Autonomní plovoucí město

Koncept firmy zaměřující se na stavbu plovoucích struktur pojmenovaný Oceanix City je v zásadě hotovým architektonickým řešením, který od realizace dělí pouze dostatečné financování, obrací se proto na odvážné investory.

oceanix2

Půdorys Ocean City působí skoro jako abstraktní geometrické umění, jeho podoba je ale vysoce funkcionalistická. Základním tvarem je šestiúhelník, který je považován za jeden z nejefektivnějších architektonických tvarů – jedním z důvodů pro použití v Ocean City je snaha minimalizovat množství potřebného materiálu pro stavbu. Celé město se skládá ze šesti „obcí“ a každá opět ze šesti jednotlivých plošin s kapacitou přibližně 300 obyvatel.

chybik-kristof-lahofer-0

Přečtěte si takéČeské vinařství Lahofer staví u Znojma nové designové sídlo za desítky milionů korun. Navrhli ho brněnští architekti

Stav, kdy by Ocean City obývalo deset tisíc lidí, je podle hlavního architekta Bjarkeho Ingelse ideální, protože by město bylo schopné být zcela autonomní – produkovalo by vlastní energii, pitnou vodu a teplo. Ambicí je také pod jednotlivými plošinami postavit podvodní farmy na mořské plody, takže by město nebylo závislé na externích zdrojích ani co se týče jídla. Nezapomnělo se ani na zpracování odpadu, který by se prostřednictvím pneumatických trubic dopravoval do třídících stanic, kde by mu byl přiřazen způsob recyklace.

Projekt podpořený OSN je zaměřený na utilitárnost a udržitelnost

Stejné myšlenky autonomie a udržitelnosti ovlivnily také samotné stavební materiály a architektonické řešení. Veškeré budovy by byly postaveny z materiálů jako dřevo a bambus a jsou navrženy tak, aby je šlo rozebrat a tudíž v budoucnu snadno měnit. Základové plovoucí plošiny by byly zpevněny tzv. Biorockem, materiálem třikrát silnějším než beton vytvořeným elektrickou stimulací minerálů v mořské vodě, který může plavat. Předpokladem je, že by se plovoucí městečka nacházela v blízkosti velkých pobřežních měst, ale s možností odtažení jinam v případě přírodních katastrof.

oceanix3

S tím je spojena také odolnost města proti záplavám, tsunami a hurikánům až páté kategorie, oficiálně nejvyšší na Saffirově-Simpsonově stupnici pro klasifikaci hurikánů. I když se ve městě kromě pouhých obytných částí počítá také s kulturními budovami zajišťujícími prostor pro komplexní sociální a kulturní život, projektantům je jasné, že by se nejednalo o zcela adekvátní alternativu života na souši. Projekt je určený především lidem, kteří si nemohou dovolit bydlení ve velkých městech nebo se obávají přírodních katastrof.

Hlavní architekt Bjarke Ingels je známý velkými, ambiciózními a inovativními projekty, jím založené společenství architektů, designérů a stavbařů ostatně nese název Bjarke Ingels Group se zkratkou BIG. Mezi jeho nejznámnějsí projekty patří 8 House, největší soukromý stavební projekt v dějinách Dánska, a 2 World Trade Center, náhrada za původní budovy zbourané po teroristických útocích 11. září 2001.

oceanix7

Projekt v měřítku celého města je pro něj však zcela novou úrovní pro rozvoj jeho vize. Oceanix City označuje za „utopistický pragmatismus“, což je idea, že velké designové ambice lze převést do konkrétních, praktických provedení. Ingels také souhlasí se zástupcem ředitelky UN-Habitat Victorem Kisobem. Podle něj je Oceanix City podobně ambiciózní jako mise Apollo 10, což byla poslední přípravná mise před letem na Měsíc.

oceanix6
oceanix5
oceanix8
oceanix9
oceanix10
oceanix1

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.