Jedna z nejznámějších značek světového zbrojního průmyslu, ruský Kalašnikov, nezahálí ani po své více než dvousetleté historii a do svého průmyslu zahrnuje nejnovější technologie. Jeho ikonická útočná puška AK-47 je však pro firmu dávnou historií, a tak se kromě nových modelů klasických střelných zbraní chce orientovat na drony. O to zajímavější je fakt, že se jedná o drony, které historii naopak silně připomínají – má jít o sebevražedné stroje, které při nárazu explodují.

KYB-UAV, jak nový počin Kalašnikov nazývá, je vyvíjen ve spolupráci s ruskou leteckou společností Zala Aero Group, která se orientuje na bezpilotní letadla a helikoptéry. Je popisován jako „vysoce precizní útočný bezpilotní systém“ a má být schopen ničit pozemní cíle se zhruba třemi kilogramy trhaviny, které s sebou může donést na souřadnicemi určené místo, uvádí magazín New Atlas. Výrobci tvrdí, že KYB-UAV je schopen třiceti minut letu rychlostí mezi 80 a 130 km/h. Startuje pomocí pozemního katapultu a pohání ho jedna vrtule v zadní části.

Jeho rozměry činí 121 × 95 centimetrů a dle videa, které na YouTube zveřejnila Zala Aero Group (viz níže), je zřejmé, že bylo již otestováno a je připraveno k použití. Šéf ruského státního technologického holdingu Rostech, který drží většinu v Kalašnikovu, Sergej Chemezov, popsal, že by mělo jít o systém, proti němuž lze těžko bojovat s tradičními systémy vzdušné obrany. Byl představen na Mezinárodním veletrhu obranné techniky IDEX a dle německého časopisu Stern se tak v krátké době chystá jeho uvedení na trh.

Jednou z klíčových výhod dronu by měla být jeho nízká pořizovací cena. Zástupce Kalašnikovu měli podle deníku The Washington Post mimo záznam prohlásit, že ho chtějí zpřístupnit menším armádám. Právě tento výrok některé odborníky znepokojuje. Nicolas Grossman z University of Illinois, který se tematice dronů ve válce dlouhodobě věnuje, byl osloven právě deníkem Washington Post a řekl, že krok považuje za demokratizaci chytrých bomb, který by mohl smazat rozdíl mezi pokročilými armádami a těmi menšími.

Historie využití bezpilotních strojů v armádě je delší, než by se mohlo zdát, a ruská strana se mohla před několika lety sama přesvědčit, jaký dopad mohou mít podomácku vyrobená létající zařízení, kterými disponoval Islámský stát v Sýrii. Jejich drony byly schopné odpalovat rakety, samy být nositeli bomb, nebo shazovat trhavinu z několikametrové výšky na zem.

Jeden z posledních známých případů, kdy byl výbušný dron přímo použit, se odehrál ve Venezuele v srpnu minulého roku. Tamní diktátor Nicolas Maduro měl projev v hlavním městě Caracasu, když náhle něco explodovalo ve vzduchu zhruba 100 metrů od něj. O čtrnáct sekund později se ozvala druhá exploze dva bloky od místa události. Ukázalo se, že v obou případech explodovaly komerčních drony značky DJI, opatřeny výbušninou. Zraněno bylo 7 vojáků a pachatel nebyl nenalezen.

Drony ve válce už od 70. let

Za historický počátek využití bezpilotních letounů v armádě je považován husarský kousek z Jomkipurské války v roce 1973. Izraelská armáda tehdy použila americké bezpilotní letouny Ryan Firebee jako léčku, aby na ně Egypt vyplýtval veškerou munici pro svou protivzdušnou obranu. Plán se vydařil, a tak izraelské letectvo útočilo na již bezbranné egyptské pozice.

Právě Izrael a Spojené státy se staly do budoucna lídry v tomto vojenském odvětví. Například USA od roku 2001 operují na Blízkém východě se svým ikonickým modelem MQ-9 Reaper, avšak ani v oblasti cíleně vyráběných kamikaze dronů nepřichází Rusové do neprobádané oblasti. Jedny z nejrozšířenějších modelů sebevražedného dronu jsou IAI Harpy a IAI Harop, které kromě domovského Izraele mají dle dostupných informací v arzenálu také Ázerbájdžán, Německo, Kazachstán, Indie, Turecko a Uzbekistán. Jinými značkami disponují USA, Čína, Írán nebo Polsko.

IAI Harop

Foto: Kalašnikov, Julian Herzog / Wikimedia Commons