Chceme Prahu dostat mezi největší startupová města v Evropě, hlásí pořadatelé Startup World Cup & Summitu
, /

Chceme Prahu dostat mezi největší startupová města v Evropě, hlásí pořadatelé Startup World Cup & Summitu

Chceme Prahu dostat mezi největší startupová města v Evropě, hlásí pořadatelé Startup World Cup & Summitu

Českou republiku čeká v dubnu velká startupová událost. Do pražského Kongresového centra se sjedou startupy, investoři a podnikatelé z celé Evropy, protože tu v rámci Startup World Cup & Summitu proběhne celoevropské finále globální startupové soutěže, v níž se hraje o miliony korun. Nebude to však jen o přehlídce těch nejnadějnějších startupů ze sedmnácti evropských zemí, ale také o České republice a snaze organizátorů akce ukázat, že i právě u nás tepe startupové srdce.

Alespoň s takovou ambicí pořádají druhý ročník Startup World Cup & Summitu startupový inkubátor UP21 a venture kapitálový fond Air Ventures, podle jejichž zástupců má Praha v rychle se rozvíjejícím startupovém světě značný potenciál, který však zatím zůstává z velké části nevyužit.

Vít Šubert z UP21 i Václav Pavlečka z Air Ventures se shodují, že je potřeba na všech úrovních více spolupracovat, nebát se inspirovat v zahraničí a právě Startup World Cup & Summit je v jejich případě demonstrací, že když se spojí síly, může vzniknout akce s významným mezinárodním přesahem. Rozhodně ale na to v Česku nechtějí být sami a vyzývají ke spolupráci i ostatní. Ostatně cíl je jednoduchý: udělat z Prahy jedno z největších startupových měst v Evropě.

What’s next, Europe? Jednoduchá otázka, která je mottem vaší akce Startup World Cup & Summit. A také otázka, kterou na začátek pokládám já vám. Jaká je vlastně budoucnost Evropy?

Václav: Vycházíme z mnoha talentů, které mají na starém kontinentě hluboké kořeny. Jižanský design, středoevropská vynalézavost, severská preciznost… Když budou tyto schopnosti pracovat společně, věřím, že naše „next“ bude stát za to. Podmínkou samozřejmě také je, aby se vzájemně více bavili a lépe spolupracovali investoři, startupy i korporace. Musí odpadnout některá klišé typu „zkostnatělé korporace“ a „punkové startupy“ nebo v případě investorů pocit, že je potřeba „urvat“ všechny investice jen pro sebe, musíme lépe spolupracovat i se státem nebo stát s námi. Takové „what’s next“ hledáme.

Zmiňujete se o Praze jako o střeše startupového světa. Už to tak je, nebo to je vaše zbožné přání?

Václav: Střecha startupového světa bude vždy v některém z finančních nebo technologických center světa. Praha má ale jiný cenný potenciál. Asi nejlépe by se dala Praha vnímat jako „hub“. Už geograficky je Praha pomyslným středem Evropy a vzhledem ke koncentraci talentů, šikovných vývojářů a úrovni vědy vlastně není důvod, proč by nemohla být i místem, kde se startupový, nebo chcete-li inovační, ekosystém spojuje.

Vít: Nemyslím si, že je nutné nazývat to takto honosným názvem. Podle mě by stačilo, kdyby Praha měla ambici dostat se do top 5 startupových měst v Evropě. My se tomu určitě snažíme už tři roky pomoci, ale tohle by měl být i zájem města a státu. Tady zatím žádný zásadní posun nevidím. Jde o to, že je třeba dělat k tomu systémové kroky, ne pouze jednorázové výstřely.

Chcete celé Evropě ukázat, jak uspět v Silicon Valley. Myslíte, že dokážete největší evropské talenty přitáhnout právě do Prahy? Na co je lákáte?

Václav: Výběr toho nejzajímavějšího ze startupového ekosystému zaručuje 17 národních finále soutěže Startup World Cup, které se odehrávají před naším kontinentálním finále. Ty nejlepší startupy totiž vyberou porotci na těchto akcích, Praha následně už takzvaně slízne smetanu a národní šampiony přivítá na jednom velkém pódiu. Bude na co koukat. Už teď se těšíme na několik revolučních startupů v oblasti medicíny (medtech), ale i velmi progresivních fintechových inovací.

Vít: Kromě evropského finále Startup World Cupu, které v Praze od letoška máme, budeme mít i opravdu top speakery právě ze Silicon Valley. I sama porota, která bude vybírat vítěze, je vedena Billem Reichertem, což je velmi zkušený a ceněný mentor ze Silicon Valley.

V České republice se dlouho diskutuje roztříštěnost celého ekosystému, v němž existují startupy, investoři i vládní organizace, ale všichni si hrají hlavně na svém písečku. Jaký na to máte názor vy? Přijde mi, že se o tom především diskutuje, ale nic se pro to, aby se to změnilo, nedělá.

Václav: Nebyl bych úplně skeptický, jsme v nějaké fázi učící se křivky. Startupový ekosystém u nás samozřejmě ještě není na úrovni našich západních sousedů, na druhou stranu vidíme řadu úspěšných příběhů, exitů a mladých podnikatelů. Je to takový efekt sněhové koule – čím více zkušených podnikatelů se po svém prvním exitu vrátí do byznysu, tím lépe pro scénu. Zároveň i peníze, které vznikly prvním exitem, jsou často recyklované uvnitř startupové scény, čímž opět podporujeme další růst. Podobný princip mají i VCs a investoři – pokud najdou a podpoří kvalitní projekty, zhodnotí se jim investice a vzroste důvěra v investování do startupů. Je potřeba všechny tyhle trendy podpořit, ukazovat úspěšné příbehy, ale se také učit z chyb ostatních. Věříme, že platforma SWCSummit je pojítkem, které je tu potřeba.

Vít: To, co se děje, je, že se už více než rok každé tři měsíce neformálně scházíme jako skupina investorů a VCs na pravidelných tzv. Investor’s Breakfast a diskutujeme o tom, jak vidíme trendy, náš trh a celý ekosystém.

Jak vaše investorské snídaně vypadají? Má to nějaké výsledky?

Vít: Každé tři měsíce se schází zhruba 16 subjektů z branže. Nechtěli jsme ale být vlastníky, nebo organizátory navždy. To je jeden z důvodů, proč na trhu v různých oborech nefungují některé asociace, ze kterých se stane časem formálně organizace. Ztratí tak trochu svůj vlastní směr, proč vlastně původně vznikly. My jsme zorganizovali první tři setkání a nyní se vždy na konci jednoho setkání dohodne, kdo je „vlastník a organizátor“ toho příštího, a ten si vše bere na starost. Je to tedy společný zájem všech, že se potkávat chceme, ne že musíme, protože jsme organizace.

Jaká je situace v okolních zemích, potažmo v celé Evropě? Řeší i jinde stejné problémy jako my v Česku? Kde hledáte inspiraci?

Vít: Těžko říct, jaké kde řeší problémy lokálně, to si netroufnu odhadovat, na to by tam člověk musel žít, nebo dlouhodobě fungovat. Nicméně inspiraci, alespoň za UP21, bych viděl celkem jasně: Silicon Valley, Tel Aviv, Londýn, Berlín.

Václav: Jasně, není možné jít úplně do hloubky všech zemí, ale některé problémy jsou univerzální pro „východ“ Evropy, a sice, že máme velký talent v podobě skvělých vývojářů, na druhou stranu chybí často obchodní přemýšlení. Někdy chybí i zdroje fundingu, což souvisí s tím předchozím problémem.

Je to, že Startup World Cup & Summit pořádají dva různé startupové fondy důkaz, že chcete spojovat celý ekosystém?

Vít: Ano, vlastně tak celá myšlenka i vznikla. Air Ventures dělali původně Startup Summit, my v UP21 jsme do Čech přivezli ze Silicon Valley Startup World Cup. Po roce jsme si s Vaškem, se kterým jsme už v tu dobu sedávali pravidelně a vyměňovali si zkušenosti, řekli, že by stálo za to spojit síly a už tak malý trh netříštit dalšími velkými eventy, kterých i dnes je stále na můj vkus na ČR až moc.

A z toho vznikla dohoda sjednotit oba velké eventy do jednoho a vytvořit dnešní Startup World Cup & Summit. Za tímto účelem vznikla i společná firma Up In The Air, která dnes celý event organizuje, řídí a rozvíjí. Takže myslím, že jsme dali na stůl jasný důkaz, že to se spojováním celého ekosystému myslíme vážně.

Jaká máte pro letošní SWCS očekávání? Kolik na akci přijede startupů?

Václav: Velká očekávání máme především v podobě vysoké úrovně 17 kontinentálních finalistů. Každý z nich je vybraný v některém z finále, které se pořádaly v uplynulých týdnech po celé Evropě ze stovek přihlášených. Těchto 17 finalistů je tak vybraných z tisíců přihlášených, což je zatím nejsilnější síto, jaké jsme na našem kontinentě viděli. K tomu samozřejmě přibude špička z regionu V4, české, slovenské, maďarské a polské startupy měly možnost hlásit se do soutěže a přes dvě stovky z nich ji také využilo.

Vít: Celkově očekáváme v soutěži něco kolem 350 přihlášených startupů z více než 30 zemí, jelikož přihláška nemá nikdy regionální nebo jiný limit. Z pohledu počtu návštěvníků se dá očekávat zhruba 1 500 lidí z řad startupů, investorů, korporací a další. Vloni bylo na této akci ve vyprodané Lucerně 1 150 lidí.

Headlinerem vaší akce je James Quarles, šéf běžecké aplikace Strava a bývalý viceprezident Instagramu. Proč jste sáhli právě po něm?

Vít: James je nejen skvělý přednášející, ale především člověk, který má obrovské mezinárodní zkušenosti a úspěchy. Byl evropským šéfem marketingu a produktů v Dell Computers v Londýně, kde jsem pro něj i tři roky pracoval a tam jsme se poprvé seznámili. Poté se stal EMEA ředitelem marketingu Facebooku a následně druhým nejvyšším člověkem v globální struktuře Instagramu. A nyní je CEO ve Stravě, tedy v jednom z nejvýraznějších „unicorn“ startupů (startup s hodnotou přesahující 1 miliardu dolarů pozn. redakce) v Silicon Valley s 30 miliony uživatelů. Takže jeho zkušenosti jsou, myslím, velmi inspirativní pro všechny strany a účastníky.

Na koho dalšího se mohou návštěvníci SWCS těšit?

Václav: Především jsou to skvělí mentoři. Ať už jste zakladatel nebo startupista v jakékoliv fázi – od prvotní myšlenky přes rozvoj MVP až po škálování nebo před prodejem – na SWCSummitu si najdete odborníka, který vás bude svými konkrétními radami schopen posunout o kus dopředu.

Je to pro vás pořádání takové akce zároveň výdělečný byznys?

Vít: Není a ani to nebyl cíl. Podobná akce by si měla na sebe vydělat, aby byla udržitelná a to je vše. Když se podíváme například na špičkový event, jako je WebSummit, tak by také nikdy nebyl bez státních dotací na nákladech, natož v zisku. Ale to jsme zpět u té podpory státu vůči nové ekonomice. A toto je myslím dobrý příklad, jak to pojalo Portugalsko, tedy s námi srovnatelná země velikostí i ekonomicky, a co dokázala vytvořit na opravdu světové úrovni v této oblasti.

Právě portugalský WebSummit jsem chtěl zmínit jako příklad, kde funguje synergie soukromého sektoru se státním. Dočkáme se toho i v Česku?

Vít: V Česku zatím chybí ze strany státu či města větší a dlouhodobější vize pro tuto oblast a de facto všechny velké akce jsou dotovány z větší části soukromými penězi, nikoli státem.

Václav: WebSummit je podstatnou částí prezentace Portugalska i Lisabonu jako inovační destinace – pro zemi má velký význam. Lisabon a tamní podnikatelé těží z pozorností médií, z vysokého počtu návštěvníků a startupy zase z pozornosti investorů, která se upíná směrem k WebSummitu a Portugalsku. I u nás už máme signály, že stát a město zajímáme – aktivně jednáme jak s CzechInvestem, tak s Ministerstvem průmyslu a obchodu, tak s magistrátem. Doufáme, že v příštích letech budeme moci pro akci získat ještě širší podporu.

Jaká by vlastně podle vás měla být role státu ve startupovém, respektive investičním světě?

Vít: Zásadní! Ať už z pohledu zjednodušování administrativy pro podnikatele a její digitalizace až po úpravu daňových věcí, jako například možnost okamžitého nárokování DPH pro nově vzniklé startupy. Byrokratická zátěž je zatím opravdu veliká. Ale pokud se s tím skvěle vypořádalo například Estonsko, nevidím důvod, proč by to nemělo jít i u nás.

Václav: Tématem je zároveň vytváření podhoubí pro celý ekosystém formou dotací, ovšem ty musí být vhodně zaměřené. Například je běžné, že státy podporují projekty, které potřebují „dlouhé peníze“, třeba rozvoj průlomových technologií ve zdravotnictví a podobně.

Když se tu neustále bavíme o Silicon Valley, měli bychom se inspirovat právě tam, nebo je dobré hledat inspiraci také v jiných zemích? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Vít: Určitě i v jiných. Silicon Valley je svět sám pro sebe i v rámci Spojených států. Ani tam není druhé takové místo. Vznikalo v 50. letech minulého století a celý ekosystém se budoval desítky let a je velmi specifický. Určitě je velmi inspirativní a stojí za to v něm nějaký čas strávit. A přenést k nám z pohledu know-how, co přenést lze. Podle mě je to zhruba 40 až 50 procent.

Inspiraci nicméně můžeme a měli bychom hledat určitě také v Izraeli, Berlíně a Londýně. Pokud si vybereme, co je u nás aplikovatelné a správně to k nám přeneseme, skokově nás to posune. Nemyslím si, že je nutné a ani možné vymyslet si vše tady u nás. Jen by nás to stálo čas a energii a předpokládám, že bychom v 90 procentech případů vymysleli něco, co už jinde mají a dobře to funguje. Takže bych volil cestu naslouchání a ptaní se, spíš než si hrát na objevitele nových cest.